Mezi Čechy má zavedení systému záloh dlouhodobě vysokou podporu. Přesto zatím některé obce, kvůli obavám o finanční příjmy proti zavedení systému hlasitě protestují, a to i přesto, že o příjmy nepřijdou. Ministerstvo pro životní prostředí v listopadu spočítalo, jak se zavedení systému záloh promítne do rozpočtů měst a obcí. Pro výpočet vybrali náhodně několik obcí a měst podle různého počtu obyvatel. Podle propočtů bude celkový dopad na obce pozitivní, v průměru by měla obec získat navíc 39 Kč za každého občana. Na webu také zveřejnilo praktickou kalkulačku, v které si každá obec může spočítat, co pro ně bude znamenat zavedení zálohového systému. 

V Česku dnes najde i zástupce města a obcí, kteří chápou benefity zavedení záloh, například hlavní město Praha zavedení záloh podpořilo už před dvěma lety. Podle náměstkyně pražského primátora pro životní prostředí a klimatický plán Jany Komrskové má zavedení zálohování pozitivní vliv na čistotu v ulic a turisticky exponované metropoli jako je Praha by to velmi pomohlo. Jasnou podporu zálohování vyjádřila na březnové panelové diskusi v Malostranské besedě, kterou pořádal Byznys pro společnost.

Pozitivně se k zálohovému systému staví například v Železné Rudě, která pravidelně vyhrává cenu za třídění odpadu mezi obcemi. Inspirací místním je podle starosty města Filipa Smoly sousední Německo, ve kterém zálohování dobře funguje. Podle něj za hranicemi, kde systém funguje, je problém pohozených odpadků v přírodě o poznání menší. Stále relativně nově je to vidět na Slovensku, všimnout si toho ale lze také v dovolenkových zálohujících destinacích jako je ve skandinávských zemích, v Pobaltí nebo třeba v Chorvatsku.

Přetékající kontejnery a nepořádek kolem nich je bohužel v Česku dokola se opakujícím problémem. Už v červenci 2022 to v průzkumu uvedlo téměř 75 % Čechů, že alespoň jednou měsíčně narazí na přetékající kontejner na třídění. Dva z pěti Čechů se pak dokonce minimálně jednou týdně potýkají s odpadem v okolí kontejnerů. 

Díky připravovanému systému záloh omezíme množství pohozených obalů nejen ve veřejném prostoru a v přírodě, ale v samotných žlutých kontejnerech na třídění, kde se uvolní místo pro jiný plastový odpad. Podle dostupných propočtů se zapojením PET lahví do zálohového systému uvolní zhruba třetina žlutých kontejnerů, které dnes bohužel často bývají na hranicích svých kapacit. Aktuálně navrhovaný zálohový systém bude nápomocný i s kapacitami popelnic komunálního odpadu. Právě tam totiž dnes často končí plechovky, kterých se vytřídí jen zhruba třetina.

Slovenským kontejnerům zálohy odlehčily

Připravovaný zálohový systém na PET lahve a plechovky uvolní místo v kontejnerech na třídění a zajistí tak i čisté ulice a životní prostředí. Ukazují to data ze Slovenska, kde systém již třetím rokem úspěšně funguje. Podle analýz společnosti NATUR-PACK tvořily před spuštěním zálohování PET lahve v kontejnerech v průměru 30,4 % objemu kontejnerů, v minulém roce už to bylo jen 2,38 % objemu. Celkově tak jde o pokles o více než 92 %. Největší hodnoty poklesu zaznamenaly analýzy u nápojových plechovek, kde se ztratilo více než 97,5 % objemu.

Nejviditelnější položkou v odhozeném odpadu v přírodě a na veřejných prostranstvích jsou podle Čechů nápojové obaly. Plechovky a PET lahve v přírodě potkává přes devadesát procent Čechů, stejné procento populace jako na Slovensku před zavedením zálohového systému. Nejčastěji se válí podél cest, čtvrtina především okolo laviček a více než 15 % ve volné přírodě a v blízkosti silnic. Nepořádek Češi vnímají také poblíž památek. 

Odpůrci zálohového systému často mlží a tvrdí, že především s PET lahvema v přírodě ani na veřejných prostranstvích problém není. Když už nějaký obal přiznají, tak plechovky, přesto ani to podle nich není takový problém. Možná chodí na procházky jinam než my všichni? Kdyby v přírodě žádné petky nebyly, nemusely by výrobci nápojů v PET platit až polovinu veškerých nákladů na littering.  V roce 2023 zaplatili výrobci za littering autorizované společnosti EKO-KOM 56 mil. Kč a z toho 50 % bylo právě za PET lahve. Kdyby v přírodě nebyly, proč by toto po výrobcích EKO-KOM chtěl? Že je nejčastější složkou odhozeného odpadu v přírodě právě petky a plechovky potvrzují také lidé, kteří chodí do terénu, například zástupci Ukliďme Česko či Trash Hero.

Slováky už odhozené nápojové obaly netrápí

Přitom problém litteringu nápojových obalů má jednoduché řešení. Právě zálohový systém pomůže. Díky záloze na obalu si lidé rozmyslí, zda obal odhodí nebo ho vrátí do sběrného místa. A když už někdo obal přeci jen zahodí, někdo jiný jej zas do systému vrátí. Například na Slovensku, tam nápojové obaly už po roce fungování z přírody téměř zmizely, v průzkumech to potvrzuje 9 z 10 Slováků. Významný úbytek těchto obalů potvrzují také analýzy společnosti ENVI-PAK, která pravidelně analyzuje volně pohozený odpad v desítkách lokalit na Slovensku. Zatímco v roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 20,5 % a PET lahve 15 %, loni v létě to bylo už jen 2,2 % plechovek a 3,2 % PET lahví.

Pokles litteringu až na nulu

Také další zahraniční zkušenosti potvrzují, že zálohy pomáhají zatočit s odpadem pohozeným ve volné přírodě. V Německu před zavedením plošného zálohového systému tvořily v roce 1998 nápojové obaly zhruba jednu pětinu z celkového objemu pohozených odpadků v okolí. V roce 2002 bylo v přírodě odhozeno 1 až 2 miliardy nápojových obalů. Po zavedení záloh littering nápojových obalů klesl téměř na nulu. 

S tím, jak zálohový systém pomohl snížit pohozené nápojové obaly v přírodě, jsou spokojeni také v Litvě. V průzkumu z roku 2018 tuto pozitivní zkušenost potvrdilo 95 % místních respondentů.

Přínosy zavedení záloh ve vztahu k litteringu potvrzuje i zkušenost z Estonska, které na systém přešlo v roce 2005. Estonci v roce 2003 analyzovali složení odhozených odpadků podél silnic. Nápojové obaly tvořily až 80 % sesbíraného odpadu, přičemž PET lahve a plechovky z nich tvořily největší část. Po zavedení záloh podíl nápojových obalů v odhozeném odpadu podél silnic klesl pod 10 %. 

Žádná jiná metoda sběru nápojových nádob se pro boj s litteringem neprokázala jako efektivnější.

Při 90% míře vracení zálohovaných PET lahví a plechovek a jejich opakovaném využití do nových obalů bychom mohli ušetřit až 1824 GWh energie ročně. To by v roce 2020 pokrylo spotřebu energie na vytápění 210 369 českých domácností, které topí elektřinou. Zhruba tolik domácností se celkem nachází ve druhém největším českém městě, v Brně. Data vychází ze studie, kterou si nechala zpracovat norská společnost Infinitum, provozující norský národní zálohovací systém a z dat Českého statistického úřadu.

Dvě lahve nebo 40 týdnů poslechu hudby v mobilu?

Krásné příklady ušetřené energie má také již zmiňovaná studie z Norska. Podle ní například jedna průměrně velká PET lahev může ušetřit tolik energie, která by vystačila pro 70 nabíjení mobilního telefonu, dvě lahve pro energii potřebnou pro nepřerušovaný poslech hudby v mobilu po dobu 40 týdnu. Pokud vrátíte jednu láhev každý den po dobu jednoho týdne místo toho, abyste ji vyhodili, můžete udržet motorovou pilu v chodu déle než tři hodiny.