Přehled evropské regulace, kterou musí členské státy dodržet, představil Josef Schwarz ze zastoupení Evropské komise v České republice. Z jeho vystoupení vyplynulo, že v současné chvíli je platná povinnost 90% zpětného sběru obalů k recyklaci v roce 2029, která vyplývá ze směrnice o jednorázových plastech a povinný obsah recyklátu v nápojových obalech. Oproti tomu diskutovaný návrh evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu stále není finálně schválen. Navrhuje povinné zavedení zálohového systému na plastové lahve a plechovky v případě, že členská země nedosahuje požadované míry jejich sběru. V současné chvíli došlo k dohodě na 80 % pro oba materiály v letech 2026 a 2027, nicméně legislativní proces ještě není ukončen. Již dnes je tak jasné, že u plechovek tuto podmínku ČR nesplní. Bez ohledu na to, jak celá diskuze dopadne, stále platí cíle ze směrnice o jednorázových plastech, kde je potřeba do roku 2029 dosáhnout u PET lahví 90% míry sběru.

Ministr Hladík posluchačům představil plány Ministerstva životního prostředí ohledně přechodu ČR na cirkulární ekonomiku, vrchní ředitel sekce životního prostředí pak detaily připravovaného systému záloh, navrženého v novele obalového zákona. Podle propočtů  a kalkulačky MŽP získají po zavedení zálohového systému obce v průměru 39 Kč za každého občana. Ministerstvo také spočítalo, kolik by stála intenzifikace současného systému, díky které by Česko u obou materiálů dosáhlo 90% míry sběru. V takovém případě by intenzifikace znamenala rozšíření tzv. door-to-door systémů sběru do všech rodinných domů v Česku, kterých je více než 2 miliony. V rámci intenzifikace bude i zapotřebí doplnit do více než 1,7 milionu domácností nádoby na plastový odpad a následně je svážet, s tím rizikem, že cíle stejně nebudou naplněny. Když k tomu přidáme necelých 200 tisíc žlutých kontejnerů, bude potřeba lahve a plechovky svážet ze zhruba 2,2 milionu sběrných bodů. Jen svoz má podle odhadů ministerstva stát více než dvě miliardy korun ročně. Celkové provozní náklady odhaduje ministerstvo na více než tři miliardy korun ročně.

Evropské země ukazují, že systém záloh funguje

Jak funguje samotný systém záloh v evropských zemích, jak výkonné tyto systémy jsou a z jakých pozitivních dopadů tyto země benefitují představili Kaupo Karba, šéf estonského operátora systému záloh, Ján Franek, ředitel logistiky neziskové organizace Správca zálohového systému ze Slovenska a Anna Larsson, ředitelka pro cirkularitu mezinnárodní platfromy Reloop. 

Fakt, že si na systém záloh Slováci rychle zvykli, potvrdil Martin Červenka, místopředseda Sdružení měst a obcí Slovenska, podle kterého jsou spokojené i samosprávy, které profitují především z čistšího prostředí, ale také z nižších nákladů na čištění veřejných prostranství a skládkování. To, že nápojové obaly z přírody téměř zmizely, potvrdil také Ján Franek, které  upozornil, že slovenskému systému se vede velmi dobře a ve třetím roce fungovaní dosahuje 92% míry sběru obalů k recyklaci. 

Pozitivní dopad pro města a obce však vnímají také čeští starostové. Podle železnorudského starosty Filipa Smoly může zavedení zálohy na nápojové obaly pomoci i jim. „Pravidelně v Železné Rudě vyhráváme cenu za třídění odpadu, děláme to dobře. Ale zálohování se mi moc líbí a jeho zavedení podporuji. Myslím, že je to věc, díky které pomůžeme přírodě i u nás na Šumavě, protože z ní zmizí odhozené nápojové obaly, kterých nechávají turisté v lesích mnohem víc, než je zdrávo. Stačí přejet hranice k sousedům a vidíme, že je tam tento problém mnohem menší. Právě díky zkušenosti z blízkého Německa víme, že zálohování dobře funguje,“ říká Filip Smola.

Data studií potvrzují snížení uhlíkové stopy obalů

Jasný příznivý efekt zálohování potvrdil odborník z akademické půdy. Podle prof. Vladimíra Kočího, vedoucího Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha přináší recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky snížení environmentálních dopadů i uhlíkové stopy balení nápojů. Zálohový systém podle něj umí zajistit snížení dopadu těchto obalů na životní prostředí až o 28 %. Doprava přitom na celkových emisích hraje pouze velmi malou roli, neboť technologie výroby a recyklace má dominantní vliv. Potvrdila to LCA studie, které se soustředila na nakládání s nápojovými obaly napříč celým jejich životním cyklem, včetně dopravy a dalších aspektů spojených s jejich vysbíráním.

Například na Slovensku funguje systém záloh na PET lahve a plechovky třetím rokem a od jeho spuštění se vysbíralo již více než 2 miliardy lahví a plechovek. Slováci si na systém záloh rychle zvykli. Vracení použitých PET lahví a plechovek nepředstavuje podle průzkumu Instant Research agentury Ipsos pro respondenty problém a záloha ve výši 15 eurocentů (cca 3,6 Kč) je pro 80 % z nich dostatečně motivující, aby použitý obal vrátili do sběrného místa. Pro většinu Slováků bylo zavedení zálohového systému správným krokem. Oceňují na něm především pozitivní dopady na životní prostředí, méně odpadu v přírodě či opakované využívání suroviny. Na Slovensku obchody s potravinami vnímá více než 85 % Slováků jako ideální místo pro vracení zálohovaných obalů. Podle zkušenosti dotazovaných pomohl systém snížit množství odhozených petek a plechovek v přírodě.

Spokojenost s ozývá i ze slovenských samospráv. Podle místopředsedy Sdružení města a obcí Slovenska Martina Červenky právě samosprávy profitují především z čistšího prostředí, ale také z nižších nákladů na čištění veřejných prostranství a skládkování.

Cirkularita na Slovensku už funguje

Stále čerstvá zkušenost ze Slovenska přitom ukazuje, že zálohování plechovek dovoluje velmi rychle a efektivně přeměnit vysbírané obaly na nové. Díky tomu jsou například všechny plechovky, které nyní Plzeňský Prazdroj prodává na Slovensku, již ze tří čtvrtin vyrobeny z recyklovaného hliníku, čímž snížil jejich uhlíkovou stopu oproti plechovkám na českém trhu o polovinu. Na Slovensku se tak pivovaru daří získat zpět přes 90 % plechovek a materiál z nich znovu uvádět na trh v podobě plechovek, které jsou už ze tří čtvrtin vyrobeny z recyklátu. Celou potřebu recyklovaného hliníku už nyní pokrývá z vysbíraných plechovek. Stejnou zkušenost se zálohovým systémem a nákupem obalů od operátora systému pro výrobu nových petek mají také výrobce PET lahví jako je Coca-Cola, Kofola či Mattoni.