„Současný systém třídění narazil na neviditelnou zeď, a čísla to jasně dokazují. Sběr PET lahví v Česku už několik let přešlapuje na místě, plechovek se vysbírá minimum a většina končí rovnou ve směsném odpadu a následně na skládce či ve spalovně,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Tato stagnace nás fatálně vzdaluje od evropských cílů, 90% sběru PET lahví, který vyplývá ze směrnice o jednorázových plastech, ale především od splnění požadavků nařízení o obalech a obalových odpadech (tzv. PPWR).

„Problém přitom můžeme vyřešit jednoduše a efektivně. Stačí se podívat, jak to dělají jinde v Evropě. Zálohový systém na nápojové obaly zaručuje, že se sesbírá obrovské množství lahví a plechovek, a co je nejdůležitější, že se z nich znovu vyrobí obaly nové. Je proto škoda, že poslanci letos návrh na zavedení záloh ani neprojednají. Promarní tak cenný čas a roky práce, které jsme přípravě zavedení zálohového systému, který skutečnou recyklaci zajistí, věnovali,“ vysvětluje Kristýna Havligerová. Podle Havligerové ale zálohování v Česku nakonec bude, protože podle evropského nařízení PPWR jej stejně budeme muset zavést.

Miliardové ztráty a ohrožení životního prostředí

Absence zálohového systému se promítá do obrovských finančních ztrát, které podle analýzy Institutu cirkulární ekonomiky každoročně přesahují 1,5 miliardy korun. Tato částka zahrnuje poplatky, které Česko odvádí do rozpočtu Evropské unie za nerecyklovaný obalový plast, ale i ztrátu hodnoty materiálů, které se mohly recyklovat či náklady obcí na likvidaci odpadu, o který by se po zavedení zálohování nemusely starat. Namísto recyklace končí totiž nyní tuny cenných surovin na skládkách, ve spalovnách nebo odhozené v přírodě.

Konkrétně se jedná o ztrátu hodnoty 25 000 tun PET lahví a 11 000 tun plechovek, které se v Česku nedostanou k recyklaci. Dohromady jde o materiál v hodnotě 651 milionů korun, který by mohl významně pomoci financovat systém sběru, třídění a recyklace a ušetřit peníze z veřejných rozpočtů i rozpočtů firem, jež obaly uvádějí na trh.

I Česko potřebuje svou materiálovou smyčku

Čeští spotřebitelé poctivě třídí odpad, ale často netuší, že vytříděné materiály se v řadě případů efektivně nerecyklují. Podle odhadů Ministerstva životního prostředí se v Česku pouze 17 % použitých PET lahví dále využívá k výrobě nových lahví. V případě plechovek se pro výrobu nových nevyužívá žádná. Většina vytříděného materiálu tak místo uzavřeného materiálového koloběhu putuje do zahraničí.

Právě zavedení zálohového systému umožní uzavřít materiálový koloběh i v Česku a z použité lahve stane i u nás opět lahev a z plechovky nová plechovka. Pomůže to nejen životnímu prostředí, ale i českému průmyslu.

Zálohování jako ověřené řešení

Zálohování nápojových obalů není žádná novinka. V Evropě ho již zavedlo 17 států, což představuje více než polovinu obyvatel EU. V říjnu se k nim navíc přidá i Polsko. Po celém světě aktuálně funguje 58 zálohových systémů, ve kterých použité obaly vrací více než 350 milionů lidí. Tyto systémy prokazatelně zvyšují míru sběru a recyklace a představují efektivní cestu k naplnění cílů udržitelného rozvoje.

Zavedení zálohového systému v České republice je nejen nutností pro splnění evropských cílů a ochranu životního prostředí, ale také ekonomicky rozumným krokem, který uleví veřejným rozpočtům a vrátí cenné suroviny zpět do oběhu. Zálohování je klíč k udržitelnosti. Umožňuje nám přeměnit staré PET lahve a plechovky na nové, čímž šetříme přírodní zdroje a dramaticky snižujeme naši ekologickou stopu. snížíme spotřebu energie až o 95 % a uhlíkovou stopu obalů zmenšíme až o 80 %. Zálohový systém je také silnou zbraní proti nepořádku v přírodě, protože odhozené lahve a plechovky z ní postupně vymizí. 

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Nařízení stanovuje povinnost zavést systém záloh, pokud členské země nesplní povinnou míru sběru 80 % jak u PET lahví, tak u plechovek v roce 2026. Zároveň musí prokázat jasný plán, jak v roce 2030 dosáhnou míru sběru 90 %. Česká republika jednoznačně povinnou míru sběru nesplní u plechovek, jak již potvrdila také autorizovaná obalová společnost EKO KOM², a s vysokou pravděpodobností ani u plastových lahví. Jejich třídění už roky stagnuje kolem 75 %.

„Nové nařízení o obalech zpřísňuje cíle sběru pro členské státy, nově totiž zavádí cíl pro nápojové plechovky, a zároveň navyšuje cíl sběru plastových lahví od roku 2026. Nově zavedené zálohové systémy navíc musí splňovat stanovené minimální standardy. Rámec systému pro Česko, navržený v návrhu novely obalového zákona, který schválila vláda a nyní je na projednání v Poslanecké sněmovně, je s nimi v souladu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Zálohový systém na PET lahve a plechovky je řešením neutěšené situace recyklace nápojových obalů. Nevyžaduje přitom žádné příspěvky ani dotace z veřejných zdrojů, protože plně využívá hodnoty vysbíraného materiálu, jehož prodej pomáhá financovat provoz a který v současném systému třídění leží ladem na skládce, v přírodě nebo končí ve spalovně. „Zálohování nápojových obalů oproti současnému systému třídění umožní vrátit k opětovnému použití téměř veškeré nápojové obaly. Lidé navíc budou mít jistotu, jak se s materiálem dále nakládá. Z navrácené PET lahve vznikne opět nová petka a z plechovky zase plechovka,“ říká Havligerová.

Většina Evropy je již na tyto změny připravena nebo se na ně připravuje. Zálohuje více než polovina obyvatel Evropy celkem v 16 zemích. V lednu 2025 se přidá Polsko a Rakousko. Z dalších zemí zálohování připravují například v Řecku, Portugalsku, ve Velké Británii a nově také ve Španělsku. 

První návrh Nařízení o obalech a obalovém odpadu představila Evropská komise v listopadu 2022. Dokument schválil již předchozí Evropský parlament 24. dubna 2024. Text nařízení následně procházel kontrolou formálních náležitostí. 25. listopadu 2024 projednal upravený text Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu. Nařízení bylo následně zveřejněno v plénu Evropského parlamentu, čímž došlo k jeho formálnímu schválení. Posledním krokem bylo dnešní schválení návrhu Evropskou radou. Nařízení bude účinné 18 měsíců od vstupu do platnosti. 

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

_{¹ https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2024/12/16/sustainable-packaging-council-signs-off-on-new-rules-for-less-waste-and-more-re-use-in-the-eu
² https://www.ekokom.cz/reakce-aos-na-predpokladane-zavedeni-zalohovani-napojovych-obalu/}

Evropský parlament včera opětovně schválil nové nařízení o obalech a obalovém odpadu (tzv. PPWR), které zavádí podmínku, že pokud členský stát nesplní v roce 2026 míru sběru 80 % u PET lahví či plechovek, musí zavést zálohový systém na tyto obaly. Nové nařízení o obalech de-facto zpřísňuje cíle sběru pro členské státy, když nově zavádí cíl právě na nápojové plechovky a zároveň zvyšuje cíl sběru plastových lahví od roku 2026. Nově zavedené zálohové systémy navíc musí splňovat stanovené minimální standardy. Rámec systému pro Česko, navržený v návrhu novely obalového zákona, který schválila vláda a nyní je na projednání v Poslanecké sněmovně, je s nimi v souladu. 

„Nové evropské nařízení nám nechává jasnou volbu, buď zavedeme zálohování, nebo nedosáhneme stanovených cílů. Jsme rádi, že aktuální návrh zákona jde naproti splnění těchto cílů. Vyhneme se tak sankcím, a hlavně přispějeme k ochraně životního prostředí,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Nutnost zavedení zálohového systému potvrzuje také obalová společnosti EKO-KOM¹: „Dosažení 80 % sběru plechovek cestou běžného tříděného sběru již v roce 2026 je velmi nepravděpodobné, ne-li přímo nemožné, protože na tak zásadní intenzifikaci sběru kovových obalů zbývá pouhý jeden rok. Lze tak s vysokou jistotou předpokládat, že počínaje rokem 2027 bude mít ČR povinnost zavést nějakou formu zálohování plastových a kovových nápojových obalů.“

Zálohový systém na PET lahve a plechovky přinese celou řadu pozitivních dopadů pro životní prostředí, ekonomiku i společnost. Je správným krokem směrem k cirkulární ekonomice. Podle Havligerové je dobře nastavený zálohový systém klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabrání plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % sníží spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Vyčistí také ulice a přírodu od odhozených nápojových obalů.

Většina Evropy je již na tyto změny připravena nebo se na ně připravuje. Zálohuje více než polovina obyvatel Evropy celkem v 16 zemích. V lednu 2025 se přidá Polsko a Rakousko. Z dalších zemí zálohování připravují například v Řecku, Portugalsku, ve Velké Británii a nově také ve Španělsku. 

Nařízení o obalech a obalovém odpadu schválil již předchozí Evropský parlament 24. dubna 2024. text nařízení následně procházel kontrolou formálních náležitostí. Počátkem tohoto týdne, v pondělí 25. listopadu, projednal opravený text Výbor pro životní prostředí. Nařízení bylo následně zveřejněno v plénu Evropského parlamentu. Pokud v průběhu následujících 24 hodin není podán návrh na další hlasování o návrhu, je text považován za schválený, přičemž žádný návrh na hlasování nepřišel. Nařízení o obalech a obalovém odpadu je tak Evropským parlamentem již finálně schváleno. V nejbližších dnech Nařízení ještě formálně potvrdí Evropská rada. První návrh Evropská komise představila v listopadu 2022.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

¹  _{https://www.ekokom.cz/reakce-aos-na-predpokladane-zavedeni-zalohovani-napojovych-obalu/}

Tzv. daň z plastů (plastic levy), kterou platí členské státy, zavedla roce 2021 Evropská unie s cílem snížit množství odpadu a pomoci financovat rozpočty EU. Jedná se o poplatek za nerecyklovaný plastový obalový odpad, který členské státy odvádějí do EU, a to ve výši 0,80 EUR na každý kilogram nerecyklovaného plastového obalového odpadu. Podle výpočtů ministerstva životního prostředí uhradí český stál ročně miliardy korun. 

Česká republika má však podle auditorů potenciál zvýšit recyklaci plastového odpadu. Vláda by měla zvážit zavedení nových politik a opatření, která by podpořila recyklaci. Funkčním řešením, které zavádí jiné státy EU, je zavedení systému záloh, který umí zajistit recyklaci alespoň části plastového obalu, a to nápojových obalů v míře minimálně 90 %. „Zálohový systém zajistí vysokou míru sběru obalů k recyklaci, a především jako jediný umí uzavřít materiálovou smyčku, tedy to, že se z petky stane opět petka a z plechovky plechovka. Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů, přírodu i ulice zbaví odhozených nápojových obalů,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Přesměrování PET lahví do zálohového systému navíc sníží množství pro výpočet pokuty až o 20 %. Podle analýzy INCIEN uspoří Česká republika 500 mil. Kč každý rok tím, že nebude muset odvádět pokutu za nerecyklované PET lahve. 

Zálohování je řešením i podle společnosti Eko-kom

Společnost EKO-KOM, která v České republice provozuje třídící systém, v září zaslala obcím jasné stanovisko⁴ k projednávanému obalovému zákonu, který má v Česku zavést zálohování PET lahví a plechovek. Podle ní bude muset ČR zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky, protože nebude schopna splnit postupový cíl tříděného sběru nápojových plechovek ve výši 80 % pro rok 2026, neboť s takovým cílem koncepce rozvoje třídění ČR nepočítala a nemá pro jeho dosažení v horizontu necelých dvou let připraveny podmínky. 

Společnost Eko-kom jasně potvrdila, že bude obcím kompenzovat případné ztráty spojené se zavedením záloh, protože své platby obcím a třídičkám upraví. Dopad pro obce tak bude neutrální. Společně s kompenzací 15 % z nevrácených záloh bude podle Eko-komu dopad na obecní rozpočty ve výsledku spíše pozitivní. Ve své zprávě také Eko-kom uvedl na pravou míru nepravdivé informace o výjimce na cíle hliníkových obalů, která se na procentu sběru hliníkových plechovek nevztahuje.

Výdělek pro města a obce

Skutečnost, že obce nyní na vysbíraném materiálu nevydělávají, a naopak že každá vysbíraná lahev pro ně představuje náklad, potvrzují i studie. Podle analýzy⁵ INCIEN obce ročně na zavedení zálohového systému vydělají 120,7 milionu Kč, a to i kdyby inkasovaly částky z prodeje materiálu, což se ve skutečnosti neděje. Na jedné straně sice přijdou o tržby za prodej materiálu, to ale vyvažuje vyváží příspěvek z nevybraných záloh a úspora spojená s úbytkem objemu směsného odpad. Na prodeji materiálu podle společnosti INCIEN nyní vydělává akorát odpadový sektor. „Podle dat z průzkumu ministerstva životního prostředí si 82 % měst a obcí odpady sama neřeší a má podepsanou generální smlouvu s odpadovou společností. Příjmy z vytříděných materiálů tak plynou odpadové firmě. Obec tak může maximálně doufat, že jí odpadová společnost o tyto příjmy částečně sníží ostatní náklad na odpadové hospodářství,“ říká Petr Novotný, seniorní expert INCIEN.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

¹ _{Příjmy EU založené na nerecyklovaných odpad z plastových obalů: https://www.eca.europa.eu/ECAPublications/SR-2024-16/SR-2024-16_EN.pdf}
² _{https://incien.org/wp-content/uploads/2024/08/Zalohovani-napojovych-obalu-bude-pro-obce-po-financni-strance-pozitivni_Petr-Novotny_INCIEN.pdf}
³ _{Zdroj: Ministerstvo financí – uvedené částky, které byly do rozpočtu EU odvedeny v roce 2021 a 2022 a které budou odvedeny v letech 2023 a 2024, vycházejí z odhadované výše množství nerecyklovaných plastových obalů v daných letech a nejsou proto konečné – https://www.mfcr.cz/cs/zahranici-a-eu/hospodareni-eu/pozice-cr-vuci-rozpoctu-eu/2024}
⁴ _{https://www.ekokom.cz/reakce-aos-na-predpokladane-zavedeni-zalohovani-napojovych-obalu/}
⁵ _{https://incien.org/wp-content/uploads/2024/08/Zalohovani-napojovych-obalu-bude-pro-obce-po-financni-strance-pozitivni_Petr-Novotny_INCIEN.pdf}

„Pozitivně vnímáme chuť a vůli zákonodárců zálohový systém v Česku dotáhnout. Systém záloh je jedinou cestou k cirkularitě nápojových obalů. Je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Zabráníme tím plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Posílíme tím naši materiálovou bezpečnost a jak ukazuje evropská zkušenost, zbavíme se také volně pohozených nápojových obalů v přírodě i na veřejných prostranstvích obcí a měst,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Celosvětově funguje už 56 zálohových systémů, v nichž obaly zálohuje na 350 milionů lidí. V našich podmínkách jde přitom jednoznačně o jediný možný způsob, jak splnit dlouhodobé cíle i nová pravidla Evropské unie ke snížení množství obalů a k jejich opětovnému použití a recyklaci.

Uzavře materiálovou smyčku 

Zálohový systém je jednoznačně jedinou funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, díky které se z PET lahve stane opět PET lahev a z plechovky nová plechovka. Již šestnáct evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru i přes 90 procent a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace. Například na Slovensku již po dvou letech od spuštění míra sběru přesáhla 92 %.

Řešení šetrné k životnímu prostředí

Systém záloh je jedinou cestou k cirkularitě nápojových obalů. Je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Zabráníme tím plýtvání přírodními zdroji a až o 95 % snížíme spotřebu energie a o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Posílíme tím naši materiálovou bezpečnost a jak potvrzuje evropská zkušenost, zbavíme se také volně pohozených nápojových obalů v přírodě i na veřejných prostranstvích obcí a měst. Potvrzují to data studií i analýz. VŠCHT vypracovala studii nakládání s nápojovými obaly v celém životním cyklu, včetně dopravy. Data jasně ukazují, že zálohový systém oproti současnému systému třídění umí snížit dopady na životní prostředí až o 28 %. „Pozitivní vliv recyklace obalů dopady dopravy mnohonásobně převáží. Automaty v prodejnách totiž umí obaly po přijetí stlačit, ty tak cestují slisované mnohem efektivněji, než ze žlutých kontejnerů a převáží tak mnohem méně vzduchu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová. 

Záloha pomáhá také v boji s litteringem. Jasně to ukazují například data slovenské společnosti ENVI-PAK – zatímco před zavedením záloh na Slovensku tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 20,5 % a PET lahve 15 %, do roka se toto procento snížilo na pouhých 2,2 % u plechovek a 3,2 % u PET lahví. 

Dostupný pro spotřebitele

Podle aktuálního návrhu systém nabídne lidem širokou a dobře dostupnou sběrnou síť se zhruba 11 000 místy pro vrácení zálohovaných obalů. Jako správně řešení to vnímají sami spotřebitelé. Obchod či benzínová pumpa je pro ně podle průzkumů přirozeným místem vracení. „Na rozdíl od žlutých kontejnerů se u zálohového systému nepředpokládá, že lidé budou jezdit do obchodu pouze pro vrácení lahví. Jednoduše nápojové obaly vrátí během svého nákupu. Pro spotřebitele to nebude velká změna, protože jsou zvyklí na systém vratných skleněných lahví, v kterém nyní vrací až 98 % skleněných lahví. Pouze začnou navíc vracet také PET lahve a plechovky,“ vysvětluje Havligerová. 

Dopad na rozpočty obcí a měst bude podle MŽP pozitivní

Podle čerstvé analýzy společnosti INCIEN obce ročně na zavedení zálohového systému vydělají 120,7 milionu korun, a to i kdyby nyní inkasovaly částky z prodeje materiálu, což se ve skutečnosti neděje. Také společnost Eko-kom jasně potvrdila, že bude obcím kompenzovat případné ztráty přímo spojené se zavedením záloh, zvýšení nákladů nebo jiné ekonomické dopady spojené s tříděním a recyklací obalů. Své platby obcím a třídičkám upraví. Ve výsledku tak podle Eko-komu bude dopad na obecní rozpočty spíše pozitivní. 

Češi zálohovat chtějí

Tři čtvrtiny Čechů podporuje zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky. Vysokou podporu má zálohování ve všech krajích České republiky. Potvrdil to červnový doposud největší průzkum společnosti Ipsos na vzorku 4 247 Čechů. Lidé oceňují především zajištění opakovaného využívání zálohovaných obalů do nových PET lahví a plechovek a motivaci k ekologičtějšímu chování. „Podpora zůstala vysoká i poté, když jsme jim vysvětlili, že nebudou moct obaly stlačovat, jako problém to nevidí. Ostatně jsou desítky let zvyklí vracet skleněné pivní lahve,“ přibližuje výstupy z průzkumů Havligerová a dodává: „Obávat se není třeba ani negativních dopadů například na spotřebitelské ceny, kterým odpůrci veřejnost často straší. Zavedení zálohování nebude mít na spotřebitele jiný dopad než zaplacení zálohy a nutnost vrátit obal v prodejně, aby zálohu dostal zpět. Výrobci nápojů nechtějí přenášet náklady za vznik a fungování zálohového systému na spotřebitele, efektivně nastavený systém toto nezpůsobí“ ‚

Zálohování má v Česku velkou podporu neziskovek, starostů a odborníků

 „Obce ročně na zavedení zálohového systému vydělají 120,7 milionu korun, a to i kdyby nyní inkasovaly částky z prodeje materiálu, což se ve skutečnosti neděje. Návrh zákona obcím zajistí příspěvek z nevybraných záloh. Dostanou také vyšší příspěvek od EKO-KOMu a navíc ušetří náklady na svoz, protože plastů ve směsném odpadu i ve žlutých kontejnerech ubyde,“ říká Petr Novotný, seniorní expert INCIEN, Petr Novotný a dodává: „Zálohový systém navržený MŽP je navržený tak, aby uzavíral a zkracoval materiálovou smyčku nápojových obalů. PET a hliník putují přímo mezi výrobcem a spotřebitelem, materiál se nestane odpadem, je po celou dobu surovinou. Uzavřený kontrolovaný systém zajistí jeho čistotu s cílem maximální recyklace.“

„Zavádění cirkulární ekonomiky může hrát významnou roli v modernizaci českého průmyslu i ochraně životního prostředí. Přechod na recyklaci materiálů, jako jsou PET lahve a plechovky, umožňuje nejen výrazně snížit množství odpadu, ale také ušetřit značné množství energie. Recyklace PET lahví vede k výrazným energetickým úsporám oproti výrobě nových plastů z ropy. Podle studií z Norska mohou tyto úspory dosáhnout desítek procent, což výrazně přispívá ke snižování emisí skleníkových plynů. Vzhledem k tomu, že Česko ročně spotřebuje stovky milionů nápojových obalů, mohou být tyto úspory značné,“ vysvětluje Marie Šabacká, bioložka a významná osobnost nejen české vědecké komunity mj. v oblasti ekologie, enviromentalismu, či zkoumání vlivů klimatických změn a globálního oteplování v polárních oblastech z Jihočeské Univerzity, kde působí v Centru Polární ekologie.

„Recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky přináší snížení environmentálních dopadů i uhlíkové stopy balení nápojů. Zálohový systém umí zajistit snížení dopadu těchto obalů na životní prostředí až o 28 procent. Doprava přitom na celkových emisích hraje pouze velmi malou roli, neboť technologie výroby a recyklace má dominantní vliv. Potvrdila to LCA studie ¹, v níž jsme se soustředili na nakládání s nápojovými obaly napříč celým jejich životním cyklem, včetně dopravy a dalších aspektů spojených s jejich vysbíráním,“ vysvětluje Vladimír Kočí, vedoucí Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha, a dodává: „Přímá účast výrobců nápojů v zálohovém systému povede také ke zvýšení efektivity využívání obalových odpadů.“

„Novela zákona o obalech, která zavádí zálohový systém pro PET lahve a nápojové plechovky, může být významným krokem směrem k efektivnější recyklaci, předcházení vzniku odpadů a omezení znečištění životního prostředí. Zálohový systém motivuje spotřebitele k tomu, aby vraceli použité obaly zpět, takže se nestanou odpadem, naopak jsou přímo použity pro výrobu nových obalů, a zároveň se tím snižuje množství odpadu, který skončí ve spalovnách nebo v přírodě,“ říká Luboš Pavlovič, tiskový mluvčí Arniky.

„Otázka čistoty vysbíraného materiálu a jeho ne/kontaminace jinými odpady je velice důležitá, zejména pak z pohledu recyklace a výroby nových obalů v potravinářské (tzv. food-grade) kvalitě. A právě zde představuje zálohový systém jednoznačnou výhodu nad sběrem přes žluté kontejnery, do kterých může být odhozeno cokoliv a kýmkoliv,“ říká Miroslav Hrdlička, projektový manažer pro zálohování společnosti Lidl a odhaluje zkušenost zákazníků s pilotním projektem zálohování v prodejnách: „Zpětná vazba od zákazníků je veskrze pozitivní. Na základě zákaznické ankety jsme např. zjistili, že až 37 % zákazníků vrací nápojové obaly 1x týdně a 13 % dokonce častěji. Další zajímavou informací z ankety je, že 70 % zákazníků neshledává problém s uskladněním nesešlápnutých nápojových obalů předtím, než je odnesou vrátit do prodejny. 71 % našich zákazníků uchovává nápojové obaly v domácnosti (např. v komoře, v předsíni, v kuchyni, na balkoně) a 29 % zákazníků je uchovává v nebytových prostorech (ve sklepě, v garáži).“

 „Musíme se ohradit, že obce striktně odmítají zavedení záloh, a že zálohování je zbytečné. Na základě faktů i racionálních argumentů jsme si nyní jisti, že zavést zálohování je správný krok,“ uvádí Jan Brožek, starosta obce Černovice, který společně s dalšími zástupci měst a obcí založil iniciativu Starostové pro zálohy. Ta se postavila proti argumentům, které dlouhodobě hájí Svaz měst a obcí ČR a Sdružení místních samospráv. 

„Zavedení systému záloh na PET lahví a plechovek podporuji, ačkoli by se mohlo zdát, že jako starosta města bych měl stát na druhé břehu. Stále vnímám to, že zde ve sněmovně zastupuji občany, kteří zavedení zálohování jednoznačně podporují. A také si uvědomuji, že stát nastavil svojí legislativou finanční kompenzace, které pomohou do systému měst a obcí peníze z litteringu navrátit zpět,“ říká

David Šimek, senátor a starosta města Svitavy.

„Štve mě, když jdu třeba na Černé jezero a vidím u cesty PET lahve. Věřím, že kdyby byla lahev za čtyři koruny, tak je to pro lidi dostatečně motivující, aby si ji odnesli domů a následně vrátili. Anebo to pak vysbírá někdo, kdo si tím přivydělá. Stejně jako vracíme skleněné lahve od piva nebo od Mattonky, tak úplně stejně by šlo vyřešit i tohle. Vedle v Německu systém zálohování PET lahví i plechovek funguje už léta. Často tam také nakupuji a sám doma mám jeden koš na vratné plastové lahve a plechovky, které v Německu vracím. U našich sousedů přes hranici je vidět, že vratných plastů mají v přírodě určitě méně. Za plechovku nebo PET lahev dostanou lidé v Německu 25 centů,“ vysvětluje podporu zálohování Filip Smola, starosta města Železné Rudy.

„Zálohování nápojových obalů přinese Pražanům nejen čistější veřejná prostranství, zároveň také ušetří jejich veřejné peníze. Pomůže omezit růst nákladů spojených se svozem odpadu a jeho úklidem. Navíc se po zálohování k příjmu města za separaci obalů přidá ještě částka za nevybrané zálohy. Uvolnění části kapacity žlutých nádob na plast a tetrapak zabrání jejich přeplnění a následnému nepořádku okolo. Slovensku se po dvou letech fungování zálohového systému daří zpětně vybírat více než 90 % PET a hliníku udaného na trh. Vybraný PET je navíc natolik čistý, že je možné ho znovu použít jako recyklát vhodný pro styk s potravinami. Celkem zálohuje 16 evropských zemí a pokud mezi nimi nechceme zůstat doslova ostrůvkem odpadků, měli bychom se přidat co nejdříve,” říká Jana Komrsková, náměstkyně primátora hlavního města Prahy pro životní prostředí a klimatický plán.

„Plošné a povinné zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovek potřebujeme, protože současný dobrovolný systém nefunguje a cíle stanovené EU nejsme tímto způsobem schopni do budoucna splnit. Plastové lahve a nápojové plechovky končí často v popelnicích se smíšeným odpadem, na skládkách nebo v přírodě například v silničních příkopech a v tom by zálohování významně pomohlo. A pokud by se vykupovaly PET lahve zpět, lidé kvůli tomu určitě třídit nepřestanou. Naopak podle průzkumů, které máme, je většina občanů pro zavedení plošného zálohování. Pro obce by mohl mít zálohový systém ekonomicky pozitivní význam, protože se sníží výdaje na svoz žlutých kontejnerů. Já tipuji možná až o polovinu. Odpadový rozpočet obcí totiž nejvíc zatěžuje úhrada za služby a dopravu svozovým firmám,“ uvádí Karel Ferschmann, starosta města Němčovice.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

^{1 _{https://www.zalohujme.cz/wp-content/uploads/2019/01/Studie-posuzování-životního-cyklu-LCA-nakládání-s-plastovými-a-hliníkovými-obaly-na-nápoje.pdf}}

Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky je pro Česko nevyhnutelné. Bez jeho zavedení není možné splnit nejen stanové cíle vyplývající ze směrnice o jednorázových plastech, tedy 90% cíl sběru do roku 2029, a zároveň ani cíl diskutovaného návrhu evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu (tzv. PPWR). Nařízení stanovuje povinnost zavést systém záloh, pokud členské země v roce 2026 nesplní povinnou míru sběru 80 % u obou nápojových obalů. Česká republika jednoznačně nesplní povinnou míru sběru u plechovek. Nově to potvrzuje i obalová společnost EKO-KOM. ČR by však s vysokou pravděpodobností nesplnila daný cíl ani u plastových lahví.

To, že zálohový systém je cestou ke splnění evropských cílů, potvrzuje také autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. „Zavedení systému záloh je nevyhnutelné, protože u nápojových plechovek nemůžeme dosáhnout cíle 80 % tříděného sběru do roku 2026, a proto ČR nemůže žádat Evropskou komisi o výjimku z nařízením uložené povinnosti zavést zálohování nápojových obalů, bez ohledu na to kolik plastových lahví sbíráme,“ uvádí Zbyněk Kozel, generální ředitel společnosti EKO-KOM a.s. Odkazuje tak na evropské nařízení o obalech a obalovém odpadu, na jehož znění se shodla Rada Evropské unie a Evropský parlament. To zavede podmínku, že pokud členský stát nesplní v roce 2026 míru sběru 80 % u PET lahví či plechovek, musí zavést zálohový systém na tyto obaly. Finální hlasování v Evropském parlamentu se očekává 24. dubna.

Výše zmíněné nařízení o obalech de-facto zpřísňuje cíle sběru pro členské státy, když nově zavádí cíl právě na nápojové plechovky a zároveň zvyšuje cíl sběru plastových lahví v roce 2026. „Jsme rádi, že se dnes již nebavíme o tom, jestli zálohy ano, nebo ne. Je zcela jasné, že nyní naše úsilí musí jít směrem k vytvoření maximálně efektivního zálohového systému, který bude podporovat plnou cirkularitu.“  vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování

Cílem ČR je přechod na cirkulární ekonomiku, a právě systém záloh je jednoznačně jedinou funkční cestou k uzavření materiálovou smyčky nápojových obalů a zajištění toho, aby se tento cenný materiál opakovaně využíval. Představuje ale také obrovskou příležitost pro nastartování skutečné recyklace i u ostatních plastů, které dnes občané vytřídí.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

_{Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.}

„Meziresortní připomínkové řízení je důležitou součástí legislativního procesu, protože díky němu lze navrženou legislativu v mnoha směrech vylepšit. Takové připomínky se sešly také v ukončeném připomínkování obalového zákona. Nicméně nás mrzí, že velká část připomínek je postavena na dezinformacích,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Současný systém třídění nesplní cíle

Nepravdivou informací je například skutečnost, že ČR již dnes plní cíle EU v oblasti sběru PET lahví. Současný systém není schopen vysbírat 90 % PET lahví. Navíc sesbírá pouze 26 % nápojových plechovek s tím, že žádné nemíří do nových nápojových obalů. Pro sběr plechovek si tak Česko muselo u Evropské komise vyjednat výjimku, protože stanoveného cíle 50% sběru v roce 2025 nemá šanci dosáhnout. Systémy záloh jsou jednoznačně jedinou cestou, jak vysbírat 90 % obalů k recyklaci, a především jak uzavřít materiálovou smyčku – vyrábět z petek nové petky a z plechovek nové plechovky.

Zdražení nápojů nehrozí

Stejně tak není pravdivé tvrzení, že dojde ke zdražení celé řady výrobků. „Prezentované odhady finančních dopadů v řádu stovek korun na občana nejsou podloženy žádnými studiemi. Zavedení zálohování nebude mít na spotřebitele jiný dopad než zaplacení zálohy a nutnost vrátit obal v prodejně, aby zálohu dostal zpět. Výrobci nápojů nechtějí přenášet náklady za vznik a fungování zálohového systému na spotřebitele, efektivně nastavený systém toto nezpůsobí,“ vysvětluje Havligerová. Ke zvýšení spotřebitelských cen v souvislosti se zavedením zálohování nedošlo ani v jiných evropských zemích. 

Dopad na rozpočty obcí a měst bude podle MŽP pozitivní

Zavádějící je také tvrzení, že obce přijdou o příjem z prodeje PET lahví. „Prodej lahví ve skutečnosti tvoří příjem třídících linek. V rozpočtech obcí se tak přechod na systém záloh v nejlepším případě projeví v podobě slevy za jejich vytřídění. Podle veřejně dostupných propočtů MŽP naopak zavedení zálohového systému přinese samosprávám příjem navíc v podobě velkorysých kompenzací,“ uvádí Havligerová. 

Digitální platby nezajistí cirkularitu obalů

V připomínkách také zaznívá opomenutí tzv. digitálních záloh. „Digitálním vylepšením se nebráníme, nicméně je potřeba inspirovat se tím, co jinde dobře funguje. Digitální zálohy nejsou nikde ozkoušené. Několik malých testů vybraných částí těchto systémů již napříč Evropou proběhlo, žádný však nepotvrdil funkčnost této myšlenky,“ říká manažerka Iniciativy pro zálohování. Například v Belgii je plánují testovat pouze ve velmi malém rozsahu (vzorek 100 000 obalů, což je množství obalů, které se v Česku prodají zhruba za 20 minut), a navíc testují pouze spotřebitelskou část. Digitální zálohy nezajistí dosažení recyklačních cílů, protože obaly budou stále součástí netransparentního systému třídění, v které velká část obalů končí na skládce či ve spalovně. Nepomohou s litteringem a hrozí u nich velké riziko podvodů. Velká část spotřebitelů po nákupu nápoje a zaplacení zálohy již nejspíše zálohu nezíská zpátky, protože si ji předtím nechá vyplatit někdo jiný. Je u nich potřeba využívat chytré telefony, které v ČR nemá každý a pro některé části populace tak budou nedostupné. Budou mít navíc negativní dopad na cenu nápojů, s ohledem na to, že je nutné na každý obal natisknout unikátní kód. Odhaduje se, že to může současné výrobní linky zpomalit na polovinu, některé až na třetinu, navíc pro některé typy obalů technologie ani nejsou k dispozici.

Snížení uhlíkové stopy potvrzují studie

Kritici zavedení systému také tvrdí, že zavedení systému navýší uhlíkovou stopu těchto obalů. Pravda je však zcela opačná. VŠCHT vypracovala studii nakládání s nápojovými obaly v celém životním cyklu, včetně dopravy. Data jasně ukazují, že zálohový systém oproti současnému systému třídění umí snížit dopady na životní prostředí až o 28 %. „Pozitivní vliv recyklace obalů dopady dopravy mnohonásobně převáží. Automaty v prodejnách totiž umí obaly po přijetí stlačit, ty tak cestují slisované mnohem efektivněji, než ze žlutých kontejnerů a převáží tak mnohem méně vzduchu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová. 

Nesplníme cíle SUP

V připomínkách také zaznívá možná změna některých cílů díky diskutovanému návrhu evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu. To stále není schválené a je otázka, zda k tomu vůbec dojde. „Stále tu máme směrnici o jednorázových plastech a 90% míry sběru do roku 2029, které bez ohledu na výsledek těchto debat musíme dosáhnout. My chceme především změnit současný neefektivní systém třídění, v kterém je recyklace plastu pouze 42 %. Chceme, aby cenný materiál nekončil na skládkách, ale aby byl opakovaně využíván do nových lahví. A navíc, jde nám tady pouze o plnění nějakých cílů na nezbytné minimum nebo chceme žít v čistší krajině bez odpadků, aniž bychom plýtvali materiálem, který následně  vyhodíme na skládky?“ ptá se Havligerová.

„Takovýchto zavádějících informací je v připomínkách mnoho. Je ale především potřeba připomenout, že Česká republika potřebuje konečně začít skutečně recyklovat odpad, který vytváří. Potřebuje skončit s praxí, kdy většina nápojových obalů končí na skládce či ve spalovnách bez dalšího využití. Zálohový systém funguje již v 15 evropských zemích a je jedinou cestou, jak dosáhnout 90% sběru použitých obalů. Navíc umožní, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka,“ vysvětluje Kristýna Havligerová. A dodává: „Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. To přispívá k materiálové bezpečnosti a výrobcům snižuje riziko nedostatku obalů, které například během pandemie, z důvodu narušených dodavatelských řetězců, nebylo neobvyklé.“

Podle Iniciativy pro zálohování návrh zákona staví na zkušenostech ze zavedených evropských systémů záloh a inspiroval se tím, co už jinde dobře funguje. Navržené parametry zaručí systém, který je přívětivý ke spotřebitelům a poskytne jim širokou a dobře dostupnou sběrnou síť pro vrácení zálohovaných obalů. Díky zálohovému systému bude ČR schopno do několika let vysbírat a recyklovat minimálně 90 % plastových lahví a plechovek uvedených na trh. Podle návrhu tak má Česko šanci mít řešení, které splňuje základní předpoklady dobře fungujícího systému záloh na PET lahve a plechovky, jako je tomu už nyní například ve Skandinávii, Pobaltí, na Slovensku nebo nově od letošního ledna i v Maďarsku. Systém bude tak, jak je běžné i v dalších evropských zemí, fungovat na neziskovém principu. A především musí systém plnit svůj základní účel, a to je zajištění cirkularity nápojových obalů.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

„Oceňujeme tento krok ministerstva životního prostředí, který staví na zkušenostech ze zavedených evropských systémů záloh a inspiroval se tím, co už jinde dobře funguje. Navržené parametry zaručí systém, který je přívětivý především ke spotřebitelům a poskytne jim širokou a dobře dostupnou sběrnou síť pro vrácení zálohovaných obalů. Díky zálohovému systému budeme schopni do několika let vysbírat a recyklovat minimálně 90 % plastových lahví a plechovek uvedených na trh. Podle návrhu tak má Česko šanci mít řešení, které splňuje základní předpoklady dobře fungujícího systému záloh na PET lahve a plechovky, jako je tomu už nyní ve Skandinávii, Pobaltí nebo v sousedním Slovensku,” uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. 

Zálohovat by se měly plastové a kovové obaly od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 15 %. Výjimku budou mít nápoje, které jsou do svého obalu stáčeny přímo v místě prodeje, jako jsou například sudová vína stáčená do PET lahví. Tak, jako v zahraničí staví systém na přirozeném místě vracení obalů, což jsou převážně obchody, a kde již dnes jsou spotřebitelé zvyklí vracet skleněné lahve od piva. 

Obchodníkům bude kompenzovat přímé dodatečné náklady prostřednictvím finančního příspěvku. Systém by měl fungovat na neziskovém principu a podle Havligerové je důležité, aby mohl operátor volit nákladově nejefektivnější řešení, což zajistí, aby byl systém ekonomicky soběstačný, efektivní a jeho hospodaření vyrovnané. A především musí systém plnit svůj základní účel, a to je zajištění cirkularity nápojových obalů.

Návrh zákona však může v meziresortním připomínkování dostát určitých změn. Iniciativa pro zálohování věří, že však dojde pouze ke změnám, které návrh zákona posunou k lepšímu. Klíčová bude diskuse ke kompenzačnímu příspěvku od operátora systému pro města a obce. Tak, jak je navržený, nikde jinde v Evropě neexistuje. „Chápeme obavy měst a obcí ze změny. Uvědomujeme si, že v třídění odpadu je za nimi velký kus práce. Umíme si proto představit finanční příspěvek na adaptaci na nový systém. Nicméně současných navržených 15 % z nevybraných záloh by obcím jen během prvních pět let přineslo do rozpočtu více než 1 mld. Kč,“ vysvětluje Havligerová a dodává: „Podle propočtu ministerstva si díky legislativní změně přijdou v průměru na 39 Kč za každého občana navíc oproti současnému stavu. S ohledem na to, že zálohování je systém financovaný výrobci, kteří mají ze zákona povinnost postarat se o obaly a také zajistit povinnou složku recyklátu v nich, je kompenzace obcím velkorysá.“ Změna na nový systém by měla být v jejich hospodaření ve výsledku neutrální, města a obce by na ní neměly vydělávat. 

Zálohové systémy pro PET lahve a plechovky úspěšně fungují již ve 14 evropských zemích, které díky nim dosahují účinnosti recyklace přes 90 %. Jako poslední se na konci listopadu přidalo Rumunsko. Prakticky ve všech ostatních členských zemích EU je jeho zavedení plánováno či zvažováno.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Jsme rádi za to, že ministerstvo posouvá celou diskusi dopředu. Vnímáme chuť a vůli zálohový systém v Česku dotáhnout. Systém záloh je jedinou cestou k cirkularitě nápojových obalů. Je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Zabráníme tím plýtvání přírodními zdroji a až o 95 procent snížíme spotřebu energie a o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Posílíme tím naši materiálovou bezpečnost a jak potvrzuje čerstvá zkušenost ze Slovenska, zbavíme se také volně pohozených nápojových obalů v přírodě i na veřejných prostranstvích obcí a měst.  Také dnes zveřejněná čísla dopadu na města obce potvrzují, že zálohování je nejefektivnější způsob, jak dosáhnout evropských cílů. 

Z opakovaných průzkumů dlouhodobě vychází, že Češi systém záloh jednoznačně chtějí, podporuje ho přes 85 % Čechů. Oceňují na něm především ochranu životního prostředí, snížení množství odpadu a jeho výskytu v přírodě nebo na ulicích, opakované využití suroviny a také finanční motivaci k ekologičtějšímu chování. Vítáme, že ministerstvo na tuto poptávku reaguje.

Jak ukazují úspěšné a zavedené systémy v zahraničí, funkční a rozumný systém musí být přívětivý především ke spotřebitelům a poskytnout jim širokou a dobře dostupnou sběrnou síť. Musí mít nastavenou rozumnou výši zálohy, která bude lidi motivovat k vracení použitých nápojových obalů, ale zároveň je neodradí od nákupu. Systém musí provozovat nezávislý operátor, založený výrobci nápojů, kteří tak plní svou rozšířenou odpovědnost za obaly uváděné na trh. Operátor musí fungovat na neziskovém principu, jeho nastavení proto musí zajistit, aby byl ekonomicky soběstačný, efektivní a jeho hospodaření vyrovnané. A především musí systém plnit svůj základní účel, a to je zajištění cirkularity nápojových obalů.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.