Snížení odpadků v Evropě: Zálohy fungují, čísla mluví jasně

Až 13 miliard eur ročně. Tolik činí odhadované náklady na úklid pohozeného odpadu napříč Evropou. V Česku představují PET lahve a plechovky stále výrazný podíl znečištění veřejného prostoru. Oproti tomu v zemích, které zavedly zálohový systém, se tento problém vyskytuje jen okrajově. Analýzy ukazují, že zálohování snižuje množství odpadu z nápojových obalů v průměru o více než 50 %. V některých evropských zemích pak dosahuje pokles až 70 % a více.

„V Nizozemsku jsme nejdřív zkoušeli přidávat více košů na třídění, ale odpadků v ulicích vůbec neubylo. Proto jsme v roce 2021 zavedli zálohování na lahve a byl to obrovský úspěch. Množství odpadu v ulicích se snížilo o 72 %. Zároveň ale přibylo o 31 % více povalujících se obalů od vína a mléka, na které se zálohování nevztahuje. O dva roky později jsme přidali depozit i na plechovky a dosáhli jsme ještě lepších výsledků – v ulicích jich najednou bylo o 81 % méně,“ uvedl Dirk Groot, zakladatel nizozemského projektu a nadace The Zwerfinator.

Pokles množství odhozených nápojových obalů v přírodě evropských zemí je přitom zásadní. Vedle zkušenosti dlouhodobě zálohujících evropských států to jasně ukazují také data ze zemí, které zálohování zavedly nedávno:

• Slovensko spustilo zálohový systém v lednu 2022. Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Během pouhých dvou let klesl podíl PET lahví v pohozeném odpadu o 72 % a u plechovek dokonce o 78 %. Naopak podíl nezálohovaných skleněných lahví se téměř nezměnil. V létě 2021, šest měsíců před zavedením, tvořily kovové plechovky zhruba 10 % celkového odpadu. Do podzimu 2022 tento podíl klesl na 4 % a do léta 2023 na pouhá 2 %. PET lahve sledovaly podobný trend, klesly z 11 % v létě 2021 na 5 % na podzim 2022 a na 2 % do léta 2023.

• Irsko zavedlo zálohy v únoru 2024. Už v červnu téhož roku celostátní průzkum zjistil 30% snížení počtu pohozených plechovek a 20% pokles u plastových lahví. Organizace Coastwatch Ireland navíc zaznamenala nejnižší počet lahví a plechovek na pobřeží za posledních 25 let, přičemž počet lahví na kilometr klesl z maxima 100 v roce 2010 na méně než osm v roce 2024.

• Lotyšsko se k zálohám připojilo v únoru 2022. Na pobřežních lokalitách, kde je problém s odhozeným odpadem obzvlášť patrný, došlo k výraznému snížení. Během jednoho roku od zavedení systému se právě počet odhozených nápojových obalů snížil o 43 %, a o rok později dokonce o 56 %.

• Nizozemsko svůj systém záloh postupně rozšířilo. Po zavedení záloh na malé plastové lahve v roce 2021 se jejich počet v odhozeném odpadu snížil o 72 %. Ještě působivější byl dopad na plechovky, kde se počet po zavedení záloh v roce 2023 snížil o neuvěřitelných 80 %. Naopak počet nezálohovaných obalů, jako jsou skleněné lahve nebo nápojové kartony, ve stejném období narostl.

• Estonsko zavedlo zálohy už v roce 2005. Před jejich spuštěním tvořily nápojové obaly až 80 % povalujícího se odpadu u silnic. Dva roky po zavedení systému klesl tento podíl pod 10 %.

„Když jsme v Lotyšsku v roce 2019 zavedli zálohování, doufali jsme, že to pomůže snížit nepořádek v přírodě. A opravdu to funguje! Zálohovat se u nás dají plastové lahve, plechovky i skleněné lahve. Naše výzkumy ukazují, že počet pohozených obalů u moře klesl v letech 2021 až 2023 o více než polovinu (56 %). Největší úspěch máme u PET lahví a plechovek. U skla je pokles menší, protože když se smáčí etiketa, lahev už do automatu nevrátíte. Výsledky z roku 2023 už jen dokazují, že tohle je jednoduše správná cesta,“ říká Jānis Brizga, výzkumník a odborný asistent z Lotyšské univerzity.

Zálohující země mají oproti České republice problém s litteringem již vyřešený. Čechy naopak současný systém nakládání s odpady nijak nemotivuje situaci změnit. „Přitom právě finanční motivace, tedy vratná záloha ke každému nápojovému obalu, přispívá ke změně chování lidí. Rozmyslí si, jestli zálohovanou PET láhev nebo plechovku odhodí nebo ji vrátí a získají peníze zpět. Navíc také lidé motivovaní zálohou sbírají pohozené obaly a vrací je. Dnes už se to děje u vratných pivních lahví, kterých Češi dlouhodobě vracejí přes 90 %,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Poznámka pro editory

Průzkum mapující vztah Čechů k litteringu uskutečnila společnost Ipsos na vzorku 4247 respondentů, s minimálním zastoupením 300 respondentů v každém kraji, který svou strukturou odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím online panelu respondentů Populace.cz.

Zdroje grafů pocházejí ze studie společnosti Reloop z června 2025: https://www.reloopplatform.org/wp-content/uploads/2025/05/Littered-with-Evidence_Report.pdf#page14

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Zálohovaný obal lidé neodhodí

Odhozené petky a plechovky Češi vídají nejen v ulicích měst, ale i v přírodě. Jako problém je vnímá 97 % obyvatel napříč republikou. Jako nejviditelnější odpadovou položkou v přírodě a na veřejných prostranstvích Češi dlouhodobě uvádí právě nápojové obaly. 

„Pohozené odpadky Čechům nedají spát. Přitom řešení je podle nich i zahraniční zkušenosti jednoduché, a tím je záloha na každou petku a plechovku. Záloha dokáže odradit od odhození právě ty občany, kteří obaly do přírodu odhazují. A naopak, průzkumy potvrzují, že zálohy budou motivovat ty ostatní nepořádek po neukázněných spoluobčanech uklízet,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

To, že motivace zálohou funguje, potvrzují také dobrovolníci z organizace Trash Hero. „Neustále upozorňujeme na nutnost zálohování a lepšího třídění odpadů – zejména těch jednorázových. Z našich dlouhodobých zkušeností opřených o řadu uspořádaných úklidů v Praze a dalších městech ČR jednoznačně vyplývá, že pohozených vratných skleněných lahví se zálohou nacházíme naprosté minimum. Naopak nápojové obaly, které by zálohované být mohly – plechovky či PET lahve tvoří ve skladbě sesbíraného odpadu co do množství a zastoupení nejvýznamnější část,“ shrnuje svou zkušenost dobrovolník z organizace Trash Hero ČR, Karel Švanda.

A právě zahraniční zkušenosti potvrzuje, že zálohy pomáhají zatočit s odpadem pohozeným ve volné přírodě a na veřejných prostranstvích měst a obcí. Na Slovensku se o tom přesvědčili už během prvního roku fungování zálohového systému na PET lahve a plechovky, kdy odhozené nápojové obaly z veřejných prostranství i přírody téměř zmizely.

Na Slovensku zálohy vyřešily přetékající kontejnery

Přeplněné kontejnery na třídění jsou podle 8 z 10 Čechů v tuzemsku skutečně dlouhodobým problémem, na který opakovaně upozorňují. Nejvíce to vnímají Pražané (87,6 %) a lidé z Královehradeckého kraje (84,2 %). Ve všech krajích se na tom shodlo přes 80 % obyvatel. Nepříjemností spojenou s přetékajícími kontejnery jsou ale i odpadky povalující se kolem nich, na tom se v průzkumu shodly téměř tři čtvrtiny české populace. Aktuálně navrhovaný zálohový systém by přitom prostor v dotčených kontejnerech uvolnil.

Jak výrazný vliv má zavedení zálohové systému na nápojové obaly na dostatečné místo v kontejnerech a popelnicích ukazují i data ze Slovenska, kde systém již třetím rokem úspěšně funguje. Podle analýzy¹ společnosti NATUR-PACK tvořily před spuštěním zálohování PET lahve v kontejnerech v průměru 30,4 % objemu kontejnerů, v minulém roce už to bylo jen 2,38 % objemu. Celkově tak jde o pokles o více než 92 %. Největší hodnoty poklesu zaznamenaly analýzy u nápojových plechovek, kterých z kontejnerů ubylo a do procesu recyklace tak mohlo odejít víc než 97,5 % objemu.

Jana Komrsková, náměstkyně primátora hlavního města Prahy pro životní prostředí a klimatický plán

„Výsledky průzkumu mě samozřejmě nepřekvapují, sama bych neodpověděla jinak. Mám za to, že bez zavedení systému zálohování se zlepšení problematiky litteringu nedočkáme. Praha proto podporuje chystanou novelu zákona. Zálohování nápojových obalů přinese Pražanům nejen čistější veřejná prostranství, zároveň také ušetří jejich veřejné peníze. Pomůže omezit růst nákladů spojených se svozem odpadu a jeho úklidem. Navíc se po zálohování k příjmu města za separaci obalů přidá ještě částka za nevybrané zálohy. Uvolnění části kapacity žlutých nádob na plast a tetrapak zabrání jejich přeplnění a následnému nepořádku okolo. Slovensku se po dvou letech fungování zálohového systému daří zpětně vybírat více než 90 % PET a hliníku udaného na trh. Vybraný PET je navíc natolik čistý, že je možné ho znovu použít jako recyklát vhodný pro styk s potravinami. Celkem zálohuje 16 evropských zemí a pokud mezi nimi nechceme zůstat doslova ostrůvkem odpadků, měli bychom se přidat co nejdříve.”

David Šimek, starosta města Svitavy a poslanec Poslanecké sněmovny PČR

„Zavedení systému záloh na PET lahví a plechovek podporuji, ačkoli by se mohlo zdát, že jako starosta města bych měl stát na druhé břehu. Stále vnímám to, že zde ve sněmovně zastupuji občany, kteří zavedení zálohování jednoznačně podporují. A také si uvědomuji, že stát nastavil svojí legislativou finanční kompenzace, které pomohou do systému měst a obcí peníze z litteringu navrátit zpět.“

Karel Ferschmann, starosta města Němčovice

„Plošné a povinné zavedení vratných záloh na PET lahve a plechovek potřebujeme, protože současný dobrovolný systém nefunguje a cíle stanovené EU nejsme tímto způsobem schopni do budoucna splnit. Plastové lahve a nápojové plechovky končí často v popelnicích se smíšeným odpadem, na skládkách nebo v přírodě například v silničních příkopech a v tom by zálohování významně pomohlo. A pokud by se vykupovaly PET lahve zpět, lidé kvůli tomu určitě třídit nepřestanou. Naopak podle průzkumů, které máme, je většina občanů pro zavedení plošného zálohování. Pro obce by mohl mít zálohový systém ekonomicky pozitivní význam, protože se sníží výdaje na svoz žlutých kontejnerů. Já tipuji možná až o polovinu. Odpadový rozpočet obcí totiž nejvíc zatěžuje úhrada za služby a dopravu svozovým firmám.“

Filip Smola, starosta města Železné Rudy

„Štve mě, když jdu třeba na Černé jezero a vidím u cesty PET lahve. Věřím, že kdyby byla lahev za čtyři koruny, tak je to pro lidi dostatečně motivující, aby si ji odnesli domů a následně vrátili. Anebo to pak vysbírá někdo, kdo si tím přivydělá. Stejně jako vracíme skleněné lahve od piva nebo od Mattonky, tak úplně stejně by šlo vyřešit i tohle. Vedle v Německu systém zálohování PET lahví i plechovek funguje už léta. Často tam také nakupuji a sám doma mám jeden koš na vratné plastové lahve a plechovky, které v Německu vracím. U našich sousedů přes hranici je vidět, že vratných plastů mají v přírodě určitě méně. Za plechovku nebo PET lahev dostanou lidé v Německu 25 centů.“

Průzkum uskutečnila společnost Ipsos na vzorku 4247 respondentů, s minimálním zastoupením 300 respondentů v každém kraji, který svou strukturou odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím online panelu respondentů Populace.cz.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

¹ _{https://www.naturpack.sk/novinky/analyzy-v-roku-2023-potvrdili-klesajuce-zastupenie-zalohovanych-obalov-v-triedenom-zbere/}
   

„Přetékající kontejnery a nepořádek kolem nich jsou bohužel v Česku s koncem roku neodmyslitelně spojené. Dle průzkumu trápí více než 70 % Čechů. Jsou důkazem, že i odpad spojený s vánočními oslavami Češi pilně třídí do žlutých kontejnerů. Ty se však během svátků rychle plní a systém není schopen tento nápor zvládnout. Lidé pak marně hledají další kontejnery v okolí, kam obaly odložit,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. 

„Díky připravovanému systému záloh omezíme množství pohozených obalů nejen ve veřejném prostoru a v přírodě, ale i v samotných žlutých kontejnerech na třídění, kde se uvolní místo pro jiný plastový odpad. Podle dostupných propočtů se zapojením PET lahví do zálohového systému uvolní zhruba třetina objemu žlutých kontejnerů, které dnes bohužel často bývají na hranicích svých kapacit,“ vysvětluje Havligerová.

Přetékající kontejnery jsou v ČR dlouhodobý problém

Přeplněné kontejnery na třídění a nepořádek kolem nich jsou v tuzemsku dlouhodobým problémem, na který lidé opakovaně upozorňují. Už v červenci 2022 to v průzkumu uvedlo téměř 75 % Čechů, že alespoň jednou měsíčně narazí na přetékající kontejner na třídění. Dva z pěti Čechů se pak dokonce minimálně jednou týdně potýkají s odpadem v okolí kontejnerů.

Aktuálně navrhovaný zálohový systém ale bude nápomocný i s kapacitami popelnic komunálního odpadu. Právě tam totiž dnes často končí plechovky, kterých se vytřídí jen zhruba třetina. „Češi jsou jedničky ve třídění, ale to platí bohužel jen u PET lahví. Stávající systém s plechovkami téměř nepracuje, a to i přesto, že hliník je cenným materiálem s možností prakticky nekonečné recyklace. Zásadním problémem u obou materiálů je ale především fakt, že ani pečlivé vytřídění ještě neznamená recyklaci,“ doplňuje Havligerová.

Slovenským kontejnerům zálohy odlehčily

Jak výrazný vliv má zavedení zálohové systému na nápojové obaly na dostatečné místo v kontejnerech a popelnicích ukazují i data ze Slovenska, kde systém již třetím rokem úspěšně funguje. Podle analýz [2] společnosti NATUR-PACK tvořily před spuštěním zálohování PET lahve v kontejnerech v průměru 30,4 % objemu kontejnerů, v minulém roce už to bylo jen 2,38 % objemu. Celkově tak jde o pokles o více než 92 %. Největší hodnoty poklesu zaznamenaly analýzy u nápojových plechovek, kde se ztratilo více než 97,5 % objemu.

Pro editory:

Průzkum byl proveden v lednu 2024 na reprezentativním vzorku 1016 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos. 

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

_{^{1. Průzkum byl proveden v červenci 2022 na reprezentativním vzorku 1050 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.
2. https://www.naturpack.sk/novinky/analyzy-v-roku-2023-potvrdili-klesajuce-zastupenie-zalohovanych-obalov-v-triedenom-zbere/}}

Nejviditelnější odpadovou položkou v české přírodě jsou nápojové obaly – plechovky v přírodě potkává 75 % lidí a PET lahve dokonce 95 %. Evropa přitom zná účinné řešení, které s tzv. litteringem zatočí. Země, které zavedly systém záloh, už odhozené nápojové obaly netrápí. 

Pohozené nápojové obaly ve škarpě u silnice často vídají cyklisté, výletníci se zase s nimi setkávají v pro turisty exponovaných místech. Téměř 70 % Čechů vídá nejčastěji pohozené odpadky okolo laviček či podél cest. Více než polovina se pak setkává s odpadky okolo košů u vstupních cest do přírody, na rozcestnících či parkovištích. Nezvyklý není ani nepořádek poblíž silnic či zapomenutý odpad u veřejných ohnišť. 

Funkční boj s litteringem potvrzují po roce zálohovaní Slováci. „V minulosti končily tuny materiálu v přírodě, v řekách a jezerech. Na náklady státu jsme čistili břehy řek a mnoho lidí rovněž čistilo národní parky. Plastové a hliníkové obaly teď z těchto míst zmizely. Lidé, kteří je v minulosti rozhazovali, je nyní sbírají,“ uvedl slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj při hodnocení výsledků prvního roku zálohování na Slovensku. 

Významný úbytek těchto obalů potvrzují také analýzy společnosti ENVI-PAK, která pravidelně analyzuje volně pohozený odpad ve 32 lokalitách po celém Slovensku. Zatímco v roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 21 % a PET lahve 18 %, na podzim roku 2022 to byla už jen 4 % plechovek a 5 % PET lahví.

Čechy naopak současný systém nakládání s odpady nijak nemotivuje situaci změnit. Zavedení záloh na PET lahve a plechovky je účinným lékem. „Právě finanční motivace, tedy vratná záloha ke každému nápojovému obalu, přispívá ke změně chování lidí. Rozmyslí si, jestli zálohovanou PET láhev nebo plechovku odhodí nebo ji vrátí a získají peníze zpět. Navíc také lidé motivovaní zálohou sbírají pohozené obaly a vrací je. Dnes už se to děje u vratných pivních lahví, kterých Češi dlouhodobě vrací přes 90 %,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Pokles litteringu i na nulu

Také další zahraniční zkušenosti potvrzují, že zálohy pomáhají zatočit s odpadem pohozeným ve volné přírodě. V Německu před zavedením plošného zálohového systému tvořily v roce 1998 nápojové obaly zhruba jednu pětinu z celkového objemu pohozených odpadků v okolí. V roce 2002 bylo v přírodě odhozeno 1 až 2 miliardy nápojových obalů. Po zavedení záloh littering nápojových obalů klesl téměř na nulu. ⁽²⁾

S tím, jak zálohový systém pomohl snížit pohozené nápojové obaly v přírodě, jsou spokojeni také v Litvě. V průzkumu z roku 2018 tuto pozitivní zkušenost potvrdilo 95 % místních respondentů. ⁽³⁾

Přínosy zavedení záloh ve vztahu k litteringu potvrzuje i zkušenost z Estonska, které na systém přešlo v roce 2005. ⁽⁴⁾ „Estonci v roce 2003 analyzovali složení odhozených odpadků podél silnic. Nápojové obaly tvořily až 80 % sesbíraného odpadu, přičemž PET lahve a plechovky z nich tvořily největší část,“ vysvětluje Kristýna Havligerová a dodává: „Po zavedení záloh podíl nápojových obalů v odhozeném odpadu podél silnic klesl pod 10 %.“

Žádná jiná metoda sběru nápojových nádob se pro boj s litteringem neprokázala jako efektivnější.. 

Systému záloh důvěřují i Češi 

Pohozené odpadky ve volné přírodě jsou nepříjemnou realitou i v České republice. Z průzkumu ⁽⁵⁾ agentury Ipsos pro Iniciativu pro zálohování jasně vyšlo, že Češi nesou nepořádek v přírodě nelibě. 9 z 10 z nich zároveň věří, že by zavedení záloh na PET lahve a plechovky výrazně omezilo bezmyšlenkovité odhazování odpadků a motivovalo občany vracet nápojové obaly do sběrných míst. „Pohozené odpadky Čechům nedají spát, zhruba polovina je svědomitě sbírá, aby ulevili přírodě. Se zálohou by se však ochota sbírat odpad v přírodě výrazně zvýšila. 90 % Čechů si myslí, že zálohy jsou funkční motivací. Téměř 60 % lidí by dokonce sbíralo v přírodě obaly od nápojů i po neukázněných spoluobčanech,“ uzavírá Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

* Pojem littering pochází z anglického slova „litter“, které se překládá jako nepořádek či odpadky. Litteringem se rozumí odpad volně pohozený či ponechaný na místě pro něj nevyhrazeném, ať už na veřejném prostranství, či v přírodě. Mezi nejčastějším odpadem jsou cigaretové nedopalky či žvýkačky, dále pak obaly od nápojů či jídla.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113 

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

_{(1) https://envipak.sk/clanok/vo-volne-pohodenom-odpade-dominovali-cigaretove-ohorky-vyplynulo-z-jesennej-analyzy-envi—pak-
(2) https://www.reloopplatform.org/wp-content/uploads/2021/06/DRS-Litter-Fact-Sheet-Summary-14June2021.pdf
(3) https://grazintiverta.lt/naujienos/gerimu-pakuociu-rusiavimas-jau-tampa-dar-viena-lietuvos-sekmes-istorija/164
(4) https://www.reloopplatform.org/wp-content/uploads/2021/06/DRS-Factsheet-Litter-long-14June2021.pdf
(5) Průzkum proveden v červenci 2022 na reprezentativním vzorku 1050 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.}