„Současný systém třídění narazil na neviditelnou zeď, a čísla to jasně dokazují. Sběr PET lahví v Česku už několik let přešlapuje na místě, plechovek se vysbírá minimum a většina končí rovnou ve směsném odpadu a následně na skládce či ve spalovně,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Tato stagnace nás fatálně vzdaluje od evropských cílů, 90% sběru PET lahví, který vyplývá ze směrnice o jednorázových plastech, ale především od splnění požadavků nařízení o obalech a obalových odpadech (tzv. PPWR).

„Problém přitom můžeme vyřešit jednoduše a efektivně. Stačí se podívat, jak to dělají jinde v Evropě. Zálohový systém na nápojové obaly zaručuje, že se sesbírá obrovské množství lahví a plechovek, a co je nejdůležitější, že se z nich znovu vyrobí obaly nové. Je proto škoda, že poslanci letos návrh na zavedení záloh ani neprojednají. Promarní tak cenný čas a roky práce, které jsme přípravě zavedení zálohového systému, který skutečnou recyklaci zajistí, věnovali,“ vysvětluje Kristýna Havligerová. Podle Havligerové ale zálohování v Česku nakonec bude, protože podle evropského nařízení PPWR jej stejně budeme muset zavést.

Miliardové ztráty a ohrožení životního prostředí

Absence zálohového systému se promítá do obrovských finančních ztrát, které podle analýzy Institutu cirkulární ekonomiky každoročně přesahují 1,5 miliardy korun. Tato částka zahrnuje poplatky, které Česko odvádí do rozpočtu Evropské unie za nerecyklovaný obalový plast, ale i ztrátu hodnoty materiálů, které se mohly recyklovat či náklady obcí na likvidaci odpadu, o který by se po zavedení zálohování nemusely starat. Namísto recyklace končí totiž nyní tuny cenných surovin na skládkách, ve spalovnách nebo odhozené v přírodě.

Konkrétně se jedná o ztrátu hodnoty 25 000 tun PET lahví a 11 000 tun plechovek, které se v Česku nedostanou k recyklaci. Dohromady jde o materiál v hodnotě 651 milionů korun, který by mohl významně pomoci financovat systém sběru, třídění a recyklace a ušetřit peníze z veřejných rozpočtů i rozpočtů firem, jež obaly uvádějí na trh.

I Česko potřebuje svou materiálovou smyčku

Čeští spotřebitelé poctivě třídí odpad, ale často netuší, že vytříděné materiály se v řadě případů efektivně nerecyklují. Podle odhadů Ministerstva životního prostředí se v Česku pouze 17 % použitých PET lahví dále využívá k výrobě nových lahví. V případě plechovek se pro výrobu nových nevyužívá žádná. Většina vytříděného materiálu tak místo uzavřeného materiálového koloběhu putuje do zahraničí.

Právě zavedení zálohového systému umožní uzavřít materiálový koloběh i v Česku a z použité lahve stane i u nás opět lahev a z plechovky nová plechovka. Pomůže to nejen životnímu prostředí, ale i českému průmyslu.

Zálohování jako ověřené řešení

Zálohování nápojových obalů není žádná novinka. V Evropě ho již zavedlo 17 států, což představuje více než polovinu obyvatel EU. V říjnu se k nim navíc přidá i Polsko. Po celém světě aktuálně funguje 58 zálohových systémů, ve kterých použité obaly vrací více než 350 milionů lidí. Tyto systémy prokazatelně zvyšují míru sběru a recyklace a představují efektivní cestu k naplnění cílů udržitelného rozvoje.

Zavedení zálohového systému v České republice je nejen nutností pro splnění evropských cílů a ochranu životního prostředí, ale také ekonomicky rozumným krokem, který uleví veřejným rozpočtům a vrátí cenné suroviny zpět do oběhu. Zálohování je klíč k udržitelnosti. Umožňuje nám přeměnit staré PET lahve a plechovky na nové, čímž šetříme přírodní zdroje a dramaticky snižujeme naši ekologickou stopu. snížíme spotřebu energie až o 95 % a uhlíkovou stopu obalů zmenšíme až o 80 %. Zálohový systém je také silnou zbraní proti nepořádku v přírodě, protože odhozené lahve a plechovky z ní postupně vymizí. 

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Současná infrastruktura není připravena na třídění tzv. multikomoditního odpadu. „Ze 140 třídících linek umí hliník třídit pouze osm z nich a železo zhruba desítka. Ostatní jsou ruční třídičky, které jsou extrémně neefektivní a ztráta cenného materiálu je na nich obrovská. 25 000 tun PET lahví a 11 000 tun plechovek dnes v Česku nedojdou k recyklaci a končí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozené v přírodě místo toho, aby se znovu recyklovaly do nových nápojových obalů,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování a dodává: „Vhazování plechovek do žlutých kontejnerů jako řešení pro lepší sběr a recyklaci proto vnímáme pouze jako Potěmkinovu vesnici pro spotřebitele, která ve skutečnosti nebude mít žádný pozitivní efekt.“  

Přitom právě hodnota materiálu, který dnes leží ladem na skládkách, v přírodě nebo končí ve spalovnách, může pomoci systém financovat. „My dnes obaly separujeme, ale potom je nevyužíváme. Přitom tyto obaly mají hodnotu, která pomůže celý systém financovat, stejně jako tomu je například na Slovensku. To vysbírá 92 % obalů k recyklaci, a právě výnos z jeho prodeje se podílí na financování a zlevňuje provoz celého systému,“ říká Havligerová. V Česku se vysbírá 75 % PET lahví a méně než 30 % plechovek, dnes tak stát na nevyužitém materiálu ztrácí 25 000 tun PET lahví a 11 000 tun plechovek, které teď v Česku nedojdou k recyklaci a skončí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozené v přírodě. Při standardních výkupných cenách za tunu PET lahví a použitých plechovek jde o 235 milionů korun v plastových lahvích a 416 milionů korun v plechovkách. Podle Havligerové Češi třídí odpovědně s vírou, že je materiál dál využíván – půlka republiky tak například třídí a zcela zbytečně vymývá kelímky od jogurtu, které stejně skončí na skládce. 

V Česku převažuje neefektivní ruční sběr, třídící infrastruktura ve srovnání se západní Evropou je zaostalá. Bez zásadního rozvoje infrastruktury tak snaha o zlepšení prostřednictvím multikomoditního sběru nemůže fungovat. Právě i proto je řešením zálohový systém, který umí vysbírat minimálně 90 % obalů k recyklaci. Je také funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, díky které se z PET lahve stane opět PET lahev a z plechovky nová plechovka. Již šestnáct evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru i minimálně 90 % a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace. Jako sedmnácté se v lednu přidalo Rakousko. Dnes tak zálohuje více než polovina obyvatel EU. Po celém světě aktuálně funguje 58 zálohových systémů, ve kterých použité obaly vrací více než 350 milionů lidí.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

„Třídění ještě automaticky neznamená recyklaci. Češi ve velké míře třídí plasty zodpovědně, často však zcela zbytečně. U plastových lahví v ČR byla v roce 2023 podle odhadů míra sběru na úrovni 75 %, nicméně recykluje se jich méně než polovina. Stávající systém stále funguje jen na bázi statistických modelů, narozdíl od zálohových systémů, které umí kdykoliv doložit míru sběru do poslední lahve či plechovky,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování, a dodává: „U plechovek je bohužel i míra sběru žalostně nízká. Jejich třídění v Česku vesměs vůbec nefunguje. Tři ze čtyř plechovek skončí rovnou v komunálním odpadu.“

V současném systému třídění sesbírala Česká republika podle dat společnosti EKO-KOM za rok 2023 pouze 30 % nápojových plechovek. A ani z těch sesbíraných nevznikla žádná nová plechovka. Pro sběr plechovek si musela u Evropské komise dokonce vyjednat výjimku, protože cíle 50% míry sběru v roce 2025 stanoveného pro všechny členské země EU nemá šanci dosáhnout. 
Podle Havligerové však ani sběr tří čtvrtin plastových lahví ještě neznamená, že byly opětovně využité. Z toho, co se vytřídí, se zrecykluje pouze část a běžnou praxí dnes je, že v současném systému třídění vysbíraný materiál včetně nápojových obalů končí ve velké míře ve spalovnách nebo na skládkách. „Plasty ze žlutých kontejnerů v drtivé většině končí na ručních třídičkách, které jsou málo efektivní a materiál je často kontaminován. Pro sběr plechovek nyní ve velké části země ani neexistuje infrastruktura. Většina materiálu tak skončí jako odpad na skládkách či ve spalovnách,“ říká Kristýna Havligerová.

Systém záloh pomůže k cirkularitě obalů

Zálohový systém v tomto Česku pomůže, podle odborníků i zahraničních zkušeností je jednoznačně jedinou funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů. Z pohledu životního prostředí je právě uzavřená smyčka to nejlepší řešení. Dobře nastavený zálohový systém je klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Záloha pomáhá i v boji s litteringem. Například na Slovensku už po roce fungováni zálohového systému pohozené plechovky a PET lahve z přírody a veřejného prostranství téměř zmizely. 

Již 16 evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru i přes 90 % a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace. Další země se přidají v nejbližších letech a už v příštím roce, kdy zálohový systém spustí Polsko a Rakousko, bude Česko 

ze všech stran obklopeno zeměmi se zálohovým systémem. Uzavření koloběhů materiálu v okolních zemích zároveň znamená horší přístup k recyklátu pro české výrobce nápojů, kteří tak budou ve srovnání s evropskou konkurencí znevýhodněni. 
 „Oběhové hospodářství je skutečně oběhové až tehdy, když materiál cirkuluje. Pokud materiály končí v přírodě, ve spalovnách, na skládkách, či v nejlepším případě formou downcyclingu – jako dále už nezrecyklovatelný produkt (například dětské pleny či koberečky do auta), nesplňuje to podstatu cirkulární ekonomiky. My chceme opravdovou recyklaci, a ta nyní nefunguje,” uzavírá Kristýna Havligerová.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Diskutovaný systém takzvaných „digitálních záloh“ by měl fungovat na základě individualizovaných QR kódů pro každý nápojový obal. Jen samotná výroba etiket by výrazně zpomalila výrobní linky a zvýšila nákladovost výroby nápojů, která by se musela projevit na jejich cenách. Následně by se kódy musely ve všech fázích skenovat, tedy při distribuci výrobcem, při naskladnění prodejcem i při samotném nákupu spotřebitelem. V poslední fázi by spotřebitelé, vybaveni chytrým telefonem s aplikací nebo speciálním ručním skenerem, vraceli obaly do „digitalizovaných“ žlutých kontejnerů opatřených QR kódem a při vrácení každého obalu by museli načíst jak obal, tak kontejner.

„Největší problém takzvaného digitálního zálohování je fakt, že jde jen o současný systém třídění nalakovaný narůžovo, ve kterém se materiály vesměs třídí ručně, málo se recyklují a obaly končí na jedné hromadě často na skládce nebo ve spalovně. Jde pouze o chiméru, která doposud nikde nefunguje a všechny pokusy doposud dopadly neúspěšně a jen potvrdily praktickou neproveditelnost této myšlenky. Digitální zálohy vůbec nezajistí cirkularitu, tedy opakované využití materiálu pro stejný účel, což je hlavním přínosem a cílem zálohového systému všude v Evropě: z PET lahví vyrábět opět PET lahve a z plechovek znovu plechovky,“ varuje Kristýna Havligerová, manažerka pro vnější vztahy Iniciativy pro zálohování.

„Tento systém by navíc výrazně zvýšil náklady na výrobu nápojů, jelikož by výrobci byli nuceni na každý obal natisknout unikátní kód. V Česku se přitom na trh ročně dostane přibližně 1,65 miliard PET lahví a 820 milionů plechovek. Dle odhadů by to mohlo současné výrobní linky zpomalit na polovinu, u plechovek až na třetinu,“ dodává.

Odborníci se shodují na tom, že by systém nebyl dostatečně efektivní, a nejen spotřebitelům by přinesl starosti navíc. Digitální kódy by nijak nezměnily současný netransparentní systém třídění, ve kterém je většina obalů tříděna ručně s nízkou efektivitou a rizikem kontaminace. To potvrdil i Petr Novotný, vedoucí oddělení konzultací v INCIEN: „Systém tzv. digitálních záloh je pro použití k zálohování nápojových obalů zcela nevhodný. Oproti osvědčenému systému záloh, který funguje ve většině zemí EU, nedokáže systém digitálních záloh zajistit čistotu sebraných nápojových obalů, nezabrání litteringu, navíc je méně uživatelsky přívětivý a náchylný k poruchám a podvodům. V porovnání se systémem záloh navrženým MŽP se v systému digitálních záloh ztrácí hlavní výhody zálohování a nevýhody pro spotřebitele jsou větší.“ 

Rizika podvodů i vyloučení spotřebitelů

Digitální zálohy využívající miliardy různých kódů rovněž nemají dostatečně propracované zabezpečení a kontrolu, bylo by tak velmi jednoduché systém zneužít a připravit spotřebitele o zálohy. „Méně poctiví zákazníci by mohli v obchodě pouze naskenovat unikátní kódy nápojů, které si následně nekoupí a ani nevrátí, a dostat za ně zálohu, kterou v první řadě nezaplatili. Opravdoví zákazníci by tak o své peníze přišli,“ komentuje Kristýna Havligerová.

Další překážkou systému jsou i vysoké technologické požadavky, které by mohly vyloučit některé uživatele. Účast v systému vyžaduje chytrý telefon, ovládání aplikací a internetové připojení. Statistiky ukazují, že 18 % Čechů¹ nemá chytrý telefon, což ztěžuje univerzální dostupnost sytému. Alternativa v podobě speciálních skenerů vyvolává otázky ohledně toho, kdo zaplatí za jejich pořízení. Digitální zálohy tak vyloučí ty nejzranitelnější skupiny obyvatel včetně seniorů a osob s nízkými příjmy. 

S debatovaným systémem se pojí i velké bezpečnostní hrozby. „Navrhovaný digitální systém sbírá osobní data, jako je nákupní chování občanů a jejich pohyb, zároveň má přístup k bankovnímu účtu. Bez zajištěné ochrany těchto údajů mnoho lidí z obav ztráty soukromí nebude chtít systém používat,“ doplňuje manažerka pro vnější vztahy Iniciativy pro zálohování.

Digitální zálohový systém nefunguje nikde na světě

Neúčinnost digitálního zálohového systému je patrná z toho, že nebyl zaveden v žádné zemi, a to i přes různá pilotní testování. Testy proběhly v různých částech Velké Británie, v Irsku, v Srbsku nebo sousedním Rakousku, ve všech případech bylo od projektu následně odstoupeno a tyto země se zaměřily na osvědčený zálohový systém s vracením obalů do obchodů.

„Všechny pokusy zahrnovaly pouze malé množství obalů i domácností. Například experiment v Irsku se týkal jen 200 domácností a ve Walesu pouze 263 domácností, z nichž každá dostala šest lahví. Velmi omezený testovací vzorek byl také v Belgii, konkrétně 100 tisíc nápojových obalů, tedy množství, které se v Česku prodá přibližně za 20 minut. Všechny piloty se navíc zaměřily pouze na zkušenosti spotřebitelů, nikoliv na dopad na celkový systém recyklace nebo proveditelnost v dalších fázích procesu. Často zahrnovaly ruční lepení kódů na obaly,“ uzavírá Kristýna Havligerová. 

Pro více informací kontaktujte:

Daniela Doubětová
zástup manažerky vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
daniela.doubetova@knktr.cz
+420605559715

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

¹ _{https://www.czso.cz/csu/czso/v-cesku-pouziva-chytre-telefony-jiz-82-osob}

„Zákon je potřeba přijmout co nejdříve. Čím déle budeme čekat, tím více se vzdálíme šanci splnit závazky EU pro roky 2025 a 2030. Nejistotu to bude znamenat také pro odpadové firmy a třídící linky, ani města a obce nebudou mít jasno v tom, jak naplánovat investice do odpadového hospodářství. Navíc budou mít i nadále problémy s odpadem volně pohozeným na volných prostranstvích. Brzké přijetí zákona pomůže všem těmto komplikacím zabránit,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování a dodává: „Systém záloh navíc jako jediný umožní obalový materiál zachovat v uzavřeném koloběhu pro jeho opakované využití a vysbírá nápojové obaly v dostatečné čistotě tak, aby je bylo možné využít v potravinářství.“

V roce 2023 se také rozšíří rodinu zálohujících zemí v Evropě, a to již na 17 členů. Spustit zálohový systém v příštím roce plánují čtyři nové země: Skotsko, Rumunsko, Turecko a Řecko. „Tyto země si včas uvědomily pozitivní dopady zálohových systému a brzy se tak přidají k těm, které už dnes díky zálohovému systému výrazně snižují míru znečištění životního prostředí a zároveň umožňují opakované využívání materiálů pro stejný účel. Pevné datum v dalších letech už mají i další země jako je Maďarsko, Polsko, Rakousko či doposud nezapojené části Velké Británie,“ uvádí Kristýna Havligerová.

Rok 2022 změnil vnímání systému záloh

V uplynulém roce se na různých úrovních uskutečnilo mnoho jednání o zálohování nápojových obalů a jeho zavedení v Česku. Posunulo se vnímání systému záloh jako cesty, která může České republice pomoci s přechodem na cirkulární ekonomiku. Řešení, které pomůže s neutěšenou situací, kdy většina nápojových obalů končí ve spalovnách, na skládkách nebo znečišťují naše okolí. „Dnes už mnoho aktérů na trhu vnímá potřebu změny současného systému. Mnohá jednání nás ale ještě čekají. Vzájemné naslouchání a diskuse jsou zcela klíčové. Potvrdilo se nám, že je tu stále mnoho mýtů a neznalostí, které je potřeba vysvětlovat. K boření mýtů přispívají názorné ukázky zkušenosti ze zahraničí, protože mnoho věcí, kterých se některé skupiny obávají a vnímají je jako překážku, logicky řešily i jiné zálohující země a mají pro ně jednoduché funkční řešení. Řada aktérů pak začíná být řešení záloh otevřená,“ vysvětluje Kristýna Havligerová.

Milníky roku 2022

• Leden 2022: Slovensko začalo zálohovat
  Na Slovensku nyní mají prostřednictvím zhruba 2990 sběrných míst vysbíraných více než 750 milionů nápojových obalů, které jsou následně recyklovány do nových lahví a plechovek. Systém vysbírá i přes 4 miliony obalů každý den. V průběhu pouhých deseti měsíců Slováci vybudovali třídící centrum, 5 meziskladů i IT systém. Míra sběru již přesahuje 70 %.
• Únor 2022: Lotyšsko začalo zálohovat
  V Lotyšsku mají více než 1400 sběrných míst, přes 167 milionů vysbíraných nápojových obalů ke konci září a vybudovanou potřebnou infrastrukturu. I zde již míra sběru k recyklaci přesahuje 70 %, což je vysoce nad plánem prvního roku.

• Květen a září 2022: dopadová studie CETA
  Dopadová studie Centra ekonomických a tržních analýz předpokládá po zavedení systému záloh možné navýšení celkových nákladů měst a obcí o 0,035 % za předpokladu, že by všechny náklady byly přeneseny právě na obce. Pokud by municipality tyto náklady převedly na své obyvatele, jde o růst nákladů o 14 korun na osobu a rok. Systém záloh přitom městům a obcím zajistí čisté ulice bez pohozených lahví a plechovek, méně přeplněných žlutých kontejnerů a narovnání podmínek současného sběru a třídění plastů.
  Marginální dopady vyšly na základě dat roku 2021, který byl negativně ovlivněn pandemií covidu. Čísla se dokonce zlepšila oproti předešlému roku 2020, kdy propočet poukázal na potenciální zvýšení nákladů o 17 Kč na občana ročně, které představuje navýšení o 0,053 % v celkových ročních nákladech měst a obcí.
  
• Červenec 2022: Průzkum veřejného mínění k litteringu a recyklaci
  Pohozené odpadky trápí téměř celou populaci. Nejviditelnější odpadovou položkou, kterou lze v českých luzích a hájích nalézt, jsou nápojové obaly – plechovky v přírodě potkává 75 % lidí a PET lahve dokonce 95 %. 9 z 10 Čechů věří, že zavedení záloh na PET lahve a plechovky výrazně omezí bezmyšlenkovité odhazování odpadků a bude motivovat Čechy vracet nápojové obaly do sběrných míst. Tři čtvrtiny Čechů jako problém vnímají také nízkou míru recyklace vytříděného plastu, radost lidem nedělají ani přeplněné kontejnery a nepořádek kolem nich.  

• Srpen 2022: ČR přijala směrnici o jednorázových plastech
  Novela vedle jiného umožnila dobrovolné zálohování, to ale není schopno zajistit pozitivní dopady plošného zálohového systému jako jsou vysoká míra sběru k recyklaci nebo snížení množství pohozených nápojových obalů v našem okolí. Pro spotřebitele je navíc netransparentní a nepřehledný. Dobrovolný systém by totiž nezajistil dostatečně hustou sběrnou síť, která je důležitá pro to, aby spotřebitel mohl vrátit zálohovaný obal kdekoliv. Pro spotřebitele by nebylo ani srozumitelné, který obal může a nemůže vrátit. Proto je potřeba zavést plošný systém zálohování, do kterého se zapojí všichni výrobci daných kategorií nápojů v PET lahvích a plechovkách. Systém, který dostane jasný legislativní rámec v samostatném zákoně.

• Září 2022: Iniciativa pro zálohování představila parametry systému
  Iniciativa navrhuje zálohovat plastové a kovové obaly o objemu od 0,1 do 3 litrů od nealkoholických nápojů, minerálních vod, limonád, džusů, ledových káv a čajů, energetických nápojů, piva a dalších alkoholických nápojů s obsahem alkoholu do 15 %. Výjimku budou mít nápoje, které jsou do svého obalu stáčeny přímo v místě prodeje, jako jsou například sudová vína stáčená do PET lahví. Do husté sítě sběrných míst budou patřit všechny obchody s potravinami větší než 50 m² a čerpací stanice. Celkem se bude jednat o téměř 11 tisíc sběrných míst. Pro sběr nápojových obalů se mohou dobrovolně rozhodnout i obchody s menší prodejní plochou. Lahve a plechovky budou přijímány buď prostřednictvím automatu, či zcela jednoduchou a prostorově úspornou formou ručního sběru. Správce bude obchodníkům kompenzovat přímé dodatečné náklady prostřednictvím finančního příspěvku. Výše zálohy bude v intervalu od 3 do 5 korun.

• Listopad 2022: Průzkum veřejného mínění společnosti IPSOS
  Tři čtvrtiny spotřebitelů jsou zcela jasně pro zálohování PET lahví a sedm z deseti je pro zálohování plechovek. Podpora zálohového systému se nijak nezměnila ani po vysvětlení, že zálohované obaly budou muset vracet nezmačkané. A to přesto, že díky třídění do sběrných kontejnerů si na sešlapávání nápojových obalů lidé zvykli. Průzkum vyvrátil také obavu, že po zavedení zálohového systému spotřebitelé přestanou nápoje kvůli ceně nakupovat. Češi dobře rozumí, že v případě zálohy nejde o navýšení ceny, protože po vrácení obalu ji dostanou zpátky. 81 % respondentů potvrdilo, že bude po zavedení záloh nakupovat stejně či více nápojů v PET lahvích, v případě plechovek pak 79 %. Jednotnou výši zálohy spotřebitelé spontánně navrhovali v hodnotě 4 korun pro PET lahve i plechovky.
  
• Listopad: Zpráva MŽP o přípravě zákona
  Ministerstvo životního prostředí oznámilo, že zálohování PET lahví a plechovek, které by pomohlo snížit znečištění přírody a zároveň umožnilo efektivnější recyklaci těchto obalových materiálů, se brzo stane součástí návrhu zákona. Zdánlivě malému posunu předcházely tři kulaté stoly a měsíce diskusí, které vede Iniciativa pro zálohování s obcemi, obchodníky i samotným resortem.
  
• Návrh Nařízení o obalech a obalovém odpadu
  Evropská komise představila nový návrh Nařízení o obalech a obalovém odpadu, které zavádí povinnost pro členské státy EU zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky, pokud země nejsou schopny vysbírat 90 % těchto nápojových obalů v roce 2026. Evropská komise tak potvrdila směřování a cíl Iniciativy pro zálohování zavést systém záloh v České republice. V podstatě tak ukončila diskusi o tom, zda zálohy zavést či ne. Návrh nařízení rovněž stanovuje minimální standardy pro zálohové systémy, které jsou plně v souladu s návrhem parametrů systému, jež Iniciativa pro zálohování představila. Navyšuje také podíl povinného obsahu recyklátu v nových plastových lahvích, až na 65 % v roce 2040. Státy tak budou muset využít jako základ pro výrobu nových lahví veškerý materiál vysbíraný ve své zemi.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Zálohový systém umožní opakovanou recyklaci nápojových obalů pro stejný účel. Při výrobě nápojových obalů z recyklátu pomůže ušetřit až 95 % energie a díky tomu přispět ke snížení uhlíkové stopy při výrobě těchto obalů až o 80 %. Pomůže tak šetřit zdroji i energii. Pozitivní efekt pocítí i municipality, protože systém přispěje k zásadnímu snížení množství pohozeného odpadu na volných prostranstvích obcí a měst. Systém navíc umí vysbírat nápojové obaly v takové technické i hygienické kvalitě, ve které je lze opětovně použít v potravinářství a také bude v souladu s evropskou legislativou. Zálohový systém České republice zásadním způsobem pomůže České republice splnit cíle Evropské unie, přesně v souladu s návrhem nového nařízení. Pozitivní dopady potvrzuje i 13 zemí, které již v Evropě zálohují.

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.