Absence zálohového systému se promítne nejen do výdajů veřejných rozpočtů, ale také do peněženek českých domácností. Ztráty způsobené nefunkčním systémem třídění obalů na nápoje v Česku přesahují 1,5 miliardy korun každý rok. „Do této částky se promítají pokuty za nerecyklovaný obalový plast udaný na trh, které Česko odvádí do rozpočtu Evropské unie, ztráta hodnoty obalů, které nebyly, ale přitom mohly být dále využity nebo náklady obcí na odpadové hospodářství s materiály, o něž by se po zavedení zálohování nemusely starat,“ uvádí Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky. 

Pokud nedojde ke spuštění zálohování nápojových obalů, bude muset Česko i nadále platit poplatek Evropské unii za každou plastovou lahev uvedenou na trh, kterou současný systém nezvládl recyklovat. Pokuta je 800 EUR za tunu plastů. Při aktuální míře recyklace PET lahví ve výši 50 % platí Česko celkem zbytečně pokutu za zhruba 25 000 tun nerecyklovaného plastu, což je v souhrnu půl miliardy korun ročně.

Cenné suroviny zakopané pod zemí

Dalším nákladem, jemuž zálohy pomohou předejít, je ztráta hodnoty 25 000 tun PET lahví a 11 000 tun plechovek, které teď v Česku nedojdou k recyklaci a skončí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozené v přírodě. Při standardních výkupných cenách za tunu PET lahví a použitých plechovek jde o 235 milionů korun v plastových lahvích a 416 milionů korun v plechovkách. „Dohromady to znamená materiál v hodnotě 651 milionů korun, přičemž tato suma by mohla pomoci financovat systém sběru, třídění a recyklace použitých obalů a ušetřit tak peníze z veřejných rozpočtů a rozpočtů firem, které tyto obaly uvádějí na trh,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. 

Nápojové obaly tvoří významnou část objemu veřejných odpadkových košů v Česku. „Jen hlavní město Prahu stojí výsyp tohoto druhu odpadu z veřejných košů ročně 20 milionů korun. Pro všechny města a obce České republiky, především pro turisticky atraktivní oblasti lze tento náklad odhadem vyčíslit celkově na 60 milionů korun ročně,“ komentuje Petr Novotný.

Stovky milionů korun z rozpočtů měst a obcí

PET lahve a plechovky zabírají objem v odpadovém hospodářství obcí a měst. I za předpokladu, že jsou vyhozené obaly sešlápnuté, naplní za rok 600 tisíc černých kontejnerů a 1,2 milionu žlutých kontejnerů s objemem 1 100 litrů. Při aktuálních cenách za vysypání každé takové popelnice a skládkování nebo jiné zpracování odpadu, který takto vznikne, tvoří PET lahve a plechovky v nákladech odpadového hospodářství měst a obcí náklad 320 milionů korun ročně. 

Pokud k uvedení zálohování do praxe nedojde, bude nutné vynaložit prostředky na rozšíření aktuální sběrné sítě o barevné popelnice u každého rodinného domu, což bude stát 2,3 miliardy korun. Následný provoz rozšířené infrastruktury pro sběr odpadu by pak obce stál 3 miliardy korun ročně, které by se musely promítnou buď do veřejných rozpočtů nebo do koncových cen pro spotřebitele přes navýšení poplatků výrobců za uvedení obalů na trh. 

Absence zálohového systému na PET lahve a plechovky znamená i řadu dalších negativních dopadů. V současném systému končí tři čtvrtiny plechovek ve směsném odpadu a polovina PET lahví navzdory vytřídění nedoputuje k recyklaci. Nápojové obaly tak ve velké míře končí na skládkách, ve spalovnách, nebo pohozené v přírodě a na ulicích měst a obcí. 

Třídění ještě neznamená recyklaci

Podle odhadů ministerstva životního prostředí se v Česku pouze 17 % použitých PET lahví dále využívá na výrobu PET lahví nových. V případě plechovek se pro výrobu nových nevyužije žádná. V Česku navíc ani pro jejich sběr ve velké části země neexistuje dostatečná infrastruktura. „Zálohování je nutností, která uleví nejen přírodě, ale také omezí zbytečné náklady spojené s neefektivitou současného systému. Čeští spotřebitelé, kteří poctivě třídí odpad, často ani netuší, že vytříděné materiály v řadě případů nejsou efektivně recyklovány. Zavedení zálohového systému umožní uzavřít materiálový koloběh, kdy se z použité lahve stane opět lahev a z plechovky nová plechovka,“ uzavírá Kristýna Havligerová

V Evropě zálohování zavedlo již 17 států, v nichž zálohuje více než polovina obyvatel EU. Po celém světě aktuálně funguje 58 zálohových systémů, ve kterých použité obaly vrací více než 350 milionů lidí.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Ročně v pražských pouličních odpadkových koších končí téměř 45 milionů nápojových obalů. To by mohla změnit aktuálně projednávaná novela obalového zákona, která v ČR mimo jiné zavede zálohový systém na PET lahve a plechovky. Ta v dohledné době zamíří na vládu. Iniciativa pro zálohování ve spolupráci s dobrovolníky z řad Trash Hero realizovala terénní test, během kterého analyzovala celkem 109 košů, poměrově podobně na Praze 1 a Praze 12. Výsledkem je vysbíraných 480 nápojových obalů během jednoho odpoledne.

V současné době je v ulicích hlavního města Prahy rozmístěno na 12 000 veřejných odpadkových košů. Ve venkovních odpadních koších tak denně zbytečně končí podle propočtů Iniciativy pro zálohování 60 661 PET lahví a 61 872 plechovek, které by mohly být díky aktuálně projednávané novele znovu využité pro výrobu nových nápojových obalů. Ročně jde dokonce o téměř 45 miliónů nápojových obalů, to znamená zhruba 770 tun PET a 337 tun hliníku. Vyplývá to z šetření, který realizovala Iniciativa pro zálohování 16. května 2024.

PET lahve a plechovky v pražských koších v číslech

Pro terénní studii byly vybrány dvě pražské lokality, a to turisticky exponované centrum na Praze 1 v okolí Staroměstského a Malostranského náměstí a dále klidnější okolí bývalého obchodního centra Labe na Praze 12. V těchto lokalitách bylo analyzováno celkem 109 odpadkových košů, z čehož 59 z nich bylo analyzováno na Praze 1 a zbylých 50 odpadkových košů na Praze 12. Dobrovolníci z řad Iniciativy pro zálohování ve spolupráci s organizací Trash Hero protřídili koše za účelem spočítat, kolik je v nich vyhozených PET lahví a plechovek. 

„Během sběru jsme zaznamenali, kolik odpadkových košů se nachází v konkrétních ulicích a kolik odpadu v jednotlivých koších zrovna bylo. Po domluvě s hlavním městem Prahou jsme věděli, že frekvence vyvážení se v jednotlivých částech Prahy liší. V centru k vyvážení odpadů dochází 4x denně a na sídlištích 1x denně. Tento postup byl aplikován jak v centru Prahy, tak na Praze 12, aby byly výsledky relevantní a vyvážené. Praha 12 byla vybrána kvůli svému rezidenčnímu charakteru, což umožnilo porovnání s více frekventovanými oblastmi,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Z celkem 109 odpadkových košů bylo vybráno 480 nápojových obalů, přičemž konkrétně 194 kusů tvořily PET lahví a 286 kusů plechovky. V Praze 1 dobrovolníci vysbírali 119 PET lahví a 92 plechovek, v Praze 12 poté 75 PET lahví a 194 plechovek. „Pokud si tato čísla propočteme do delšího období, zjistíme, že ročně tak nevyužitých v komunálním odpadu jen v Praze skončí 45 miliónů nápojových obalů, které následně putují do spalovny místo toho, aby se z nich opět vyráběly nové PET lahve a plechovky,“ říká Kristýna Havligerová.

Třídění není recyklace

I přes výsledky tohoto terénního průzkumu patří Češi v třídění mezi evropské jedničky, a přestože Češi skvěle třídí, často to dělají zbytečně, protože následná recyklace v Česku nefunguje. Podle údajů Ministerstva životního prostředí tři čtvrtiny plechovek dnes skončí ve směsném odpadu a polovina z vysbíraných PET lahví k recyklaci ani nedojde. Velká část obalů končí bez dalšího využití ve spalovně, na skládce, odhozená v přírodě nebo kdekoliv jinde, kde nemá. A to navzdory tomu, že je Češi pečlivě vytřídili a věnovali tomu spoustu času a energie. Ze žlutých kontejnerů totiž putují vesměs na ruční třídící linky s nízkou efektivitou, kde se podstatná část materiálu ztratí. 

„Češi věří tomu, že odpad, co vytřídí, je dále recyklován. Z čísel je jasné, že jeho recyklace ale u nás nefunguje. Stávající systém nemá šanci splnit evropské cíle a už vůbec nezajistí opakované využití materiálu. Zálohový systém je tak jediným efektivním způsobem uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, který umožňuje opětovnou výrobu PET lahví a plechovek. Šestnáct evropských zemí díky tomuto systému dosahuje míry sběru kolem 90 % a vysoké míry recyklace díky čistotě vysbíraného materiálu. Celosvětově funguje už 56 zálohových systémů, v nichž obaly zálohuje na 350 milionů lidí,“ uvádí na závěr Kristýna Havligerová.

Na potřebu zálohování nápojových obalů upozorňují také dobrovolníci z organizace Trash Hero. „V rámci organizace Trash Hero neustále upozorňujeme na nutnost zálohování a lepšího třídění odpadů – zejména těch jednorázových. Z našich dlouhodobých zkušeností opřených o desítky uspořádaných úklidů v Praze a dalších městech ČR jednoznačně vyplývá, že pohozených zálohovaných lahví nacházíme naprosté minimum. Naopak nápojové obaly, které by zálohované být mohly – plechovky, PET lahve, skleněné lahve tvoří ve skladbě sesbíraného odpadu co do množství a zastoupení nejvýznamnější část,“ shrnuje svou zkušenost dobrovolník z organizace Trash Hero ČR, Karel Švanda.

_{Veškeré vysbírané PET lahve a plechovky následně Iniciativa pro zálohování odnesla do příslušných kontejnerů na tříděný odpad.}

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

_{Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.}

Aktualizovaná dopadová studie Centra ekonomických a tržních analýz (CETA) o data roku 2021 potvrdila marginální dopad zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky na komunální rozpočty – navýšení celkových nákladů měst a obcí o 0,035 %, tedy růst nákladů v průměru o 14 korun na občana a rok z rozpočtů obcí a měst. Zálohový systém je funkčním řešením pro napravení neutěšené situace v České republice, kdy velká část PET lahví a plechovek není opakovaně recyklována a končí na skládkách či ve spalovnách a v řadě případů znečišťuje naše okolí. Zálohy tak zajistí jejich opakované využití pro výrobu nových nápojových obalů a pomůže městům a obcím v boji s volně pohozenými odpadky.

Na český trh se ročně dostane 1,65 miliardy PET lahví a 820 milionů plechovek. „Naším cílem je z nich opakovaně vyrábět nové nápojové obaly a zamezit tomu, aby znečišťovaly životní prostředí tím, že skončí na skládce či odhozené v přírodě. Systém záloh v tom pomůže, protože dostane tyto nápojové obaly do uzavřeného koloběhu, kde se stávají základem pro výrobu nových PET lahví a plechovek. To bohužel současný systém třídění nezajistí, a to přesto, že Češi jsou v třídění odpadu velmi zodpovědní,“ vysvětluje základní myšlenku systému záloh Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Z průzkumů1 vyplývá, že jako funkční řešení systém záloh vnímá většina Čechů. Zahraniční zkušenost dvanácti zálohujících zemí navíc potvrzuje, že cirkularita materiálu v uzavřeném koloběhu přispívá k zásadnímu snížení litteringu, tedy množství pohozeného odpadu na volných prostranstvích obcí a měst. Právě města a obce jsou klíčovou součástí zálohového systému. Zásadní zprávou jsou pro ně tak objektivní data vyplývající z dopadové studie zavedení záloh na komunální rozpočty, kterou s podporou Iniciativy pro zálohování zpracovalo Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA). Aktualizovaná studie potvrdila, že ekonomické dopady zavedení zálohového systému na rozpočty měst a obcí nejsou překážkou k jejich zavedení.

„V delším horizontu můžeme očekávat minimální navýšení celkových nákladů obcí a měst v souvislosti se zavedením zálohového systému na PET lahve a plechovky, a to pouze o 0,035 %, což znamená nárůst nákladů v průměru o 14 korun na občana a rok z rozpočtů obcí a měst. Tento potenciální scénář předpokládá přenesení nákladů spojených s absencí PET lahví a plechovek v současném systému sběru a třídění na města a obce,“ vysvětluje Aleš Rod, ředitel Centra ekonomických a tržních analýz.

Tyto marginální dopady vyšly při započtení dat složitého roku 2021, který byl negativně ovlivněn pandemií covidu. Čísla se přesto zlepšila oproti předešlému roku 2020, kdy propočet poukázal na zvýšení nákladů o 17 Kč na občana ročně, které představuje navýšení o 0,053 % v celkových ročních nákladech měst a obcí.

Aktualizace studie potvrdila také tzv. křížové financování materiálů. „Příjmy z vytříděných PET lahví nyní dotují sběr a třídění jiných typů plastů téměř čtvrt miliardou korun ročně. Systém tak nemotivuje výrobce, kteří uvádí na trh jiné typy obalů, aby hledali lépe recyklovatelné alternativy. Nemotivuje ani provozovatele třídících linek, aby třídili a hledali další využití i pro jiné typy plastů než PET lahve. Pokud něco neuděláme, i nadále bude většina obalů končit na skládce nebo ve spalovně,“ říká Havligerová.

Pokud se tato situace narovná, budou i ostatní výrobci vedeni k tomu vyrábět obaly z lehce recyklovatelných materiálů. Například v Litvě bylo zásadním momentem právě zavedení záloh, po kterém se velmi rychle přestaly na trh dostávat tzv. kompozitní materiály, a naopak se zásadně zvýšilo množství opakovaně využitelných obalů. „Jedná se o dobrou zprávu nejen pro recyklaci samotnou a všechny, kteří zodpovědně třídí, ale také pro obce, kterým v třídících kontejnerech zůstane materiál, jenž lze dále využít a recyklovat. Celkové dopady tak nakonec mohou být ještě mnohem nižší,“ dodává Havligerová.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

 https://jdemeokrokdal.cz/tiskove-zpravy/tri-ctvrtiny-cechu-nejsou-spokojeni-s-mirou-recyklace-vytrideneho-plastu/, https://jdemeokrokdal.cz/tiskove-zpravy/ctyri-z-peti-cechu-by-uvitali-zalohovy-system-na-pet-lahve-a-plechovky/

• Odpadové hospodářství ČR je nutné podrobit systémovým změnám tak, aby Česká republika dokázala splnit závazné cíle odpadové legislativy Evropské unie. Tyto systémové změny si vyžádají finanční investice bez ohledu na zvolenou formu nebo implementované nástroje. Odpadové hospodářství ČR je nutné podrobit systémovým změnám tak, aby Česká republika dokázala splnit závazné cíle odpadové legislativy Evropské unie. Tyto systémové změny si vyžádají finanční investice bez ohledu na zvolenou formu nebo implementované nástroje.
• Cíle vztažené ke zpětnému sběru (třídění) a recyklaci nápojových obalů na PET lahve a hliníkové plechovky jsou jednou z výzev tuzemského odpadového hospodářství. S ohledem k zahraničním zkušenostem patří implementace zálohového systému k možným a používaným řešením pro splnění dílčích cílů zpětného odběru a recyklace.
• Při diskusi o systémových změnách se pozornost zaměřuje na potenciální ekonomické dopady na dotčené subjekty (stakeholdery), což platí i pro zálohový systém. Jako klíčového stakeholdera je v rámci debat o zálohování možné identifikovat obce a města, a to především z důvodů, že:
  • hrají klíčovou roli v současném systému tříděného sběru a svozu separovaných obalů;
  • představují ústřední místo finančního vypořádání pro participaci obyvatel na nákladech odpadového hospodářství.
• Finanční kalkulace modelující ekonomické dopady zálohování na odpadové hospodářství obcí a měst v České republice je příspěvkem pro posun aktuálně vedené debaty k hledání optimálního systému, který pomůže plnit cíle s odpovídajícími (předem známými) náklady. Pro tento účel sestavilo CETA – Centrum ekonomických a tržních analýz model, jehož výstupem jsou níže uvedené závěry.
• Předpoklady kalkulace:
  • Po zavedení zálohového systému zmizí z tříděného sběru všechny nápojové PET lahve a hliníkové plechovky (sníží se hmotnost tříděného sběru, který nebude tento materiál obsahovat)
  • Zavedení zálohového systému se projeví ve dvou scénářích:
    • § První (krátkodobý) scénář představuje nákladový šok a transfer vzniklých ekonomických nákladů (vč. ušlých příjmů) na obce a města.
    • § Druhý (střednědobý) scénář představuje akomodaci šoku, která se projevuje racionalizací chování a optimalizací nákladů
  • Výchozí data o hmotnosti obalů uvedených na trh, cenách materiálů, nákladech obcí na odpadové hospodářství, tříděný sběr, svoz a recyklaci jednotlivých materiálových složek odrážejí realitu roku 2020 (poslední dostupná data).

Více zde: …

Vysoké investice do dotřiďování směsného komunálního odpadu (SKO) nevnímáme jako efektivní, protože nám nezajistí opakované využití materiálů, tedy jejich plnou cirkularitu, ani nepomohou splnit závazky Evropské unie.

Míra recyklace plastu v ČR v roce 2020 dosáhla pouhých 42 %. V případě plechovek je recyklována méně než 1/3, 65 % končí rovnou ve směsném komunálním odpadu. Velká část obalových materiálů tak skončí na skládce, a to je obrovská škoda, protože tyto materiály mají obrovský potenciál k opakovanému využití.

Dotřiďování SKO nám navíc nepomůže dosáhnout 90% míry sběru PET lahví, protože podle evropských pravidel jej nelze započítat do plnění cílů EU. Dotřiďování SKO znamená nejen vysoké investice do nových linek, ale drahý by byl i jejich následný provoz. PET lahve tvoří pouze 1 % směsného komunálního odpadu, bylo by to tedy jako hledat jehlu v kupce sena. Navíc materiál vytříděný ze směsného komunálního odpadu nelze využít v potravinářství z důvodu jeho kontaminace a znečištění jinými typy odpadů.

Skutečnost, že dotřiďování SKO nepomůže České republice na cestě k cirkulární budoucnosti doložila i nová analýza INCIEN, ze které plyne několik důležitých závěrů (informace z odrážek vychází z analýzy INCIEN k dotřiďování SKO, kterou najdete také v příloze emailu):

• Z prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2021/1752, kterým se stanovují pravidla ke směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/904 o snížení dopadu jednorázových plastů vč. odpadu z plastových nápojových lahví na jedno použití, jednoznačně vyplývá, že do cíle podílu vytříděného odpadu z plastových výrobků na jedno použití lze započítat pouze množství získané z tříděného sběru. Proto materiál získaný z dotřiďování SKO nelze započítat do plnění cílů EU.
• Zásadní je čistota suroviny, především u materiálů používaných pro styk s potravinami. Jakmile se totiž komunální odpad smíchá v jedné nádobě, navzájem se kontaminuje nečistotami a významným způsobem se snižuje jeho materiálová využitelnost.
• Náklady na pořízení moderní automatické linky na dotřiďování SKO s kapacitou 70 tisíc tun/rok lze na základě zahraničních zkušeností odhadovat na více než 500 mil. Kč, případná dotace uhradí jen část z této investice. Tržní hodnota získaných surovin následně nepokryje ani provozní náklady těchto linek. Výsledkem bude zásadní nárůst nákladů obcí na celý systém nakládání s odpady.

Oproti tomu tu máme možnost zavést plošný zálohový systém, který je schopen dlouhodobě udržet míru sběru a recyklace nápojových obalů na úrovni přes 90 %, což potvrzuje dlouholetá zkušenost ze zálohujících evropských zemí, ale i úspěšně fungující tuzemský tradiční systém vratných skleněných lahví. Zálohový systém zajistí, že se nápojové obaly dostanou do uzavřené smyčky, kde se stávají základem pro výrobu nových PET lahví a plechovek. Zajistí tak skutečnou recyklaci, kdy je materiál opakovaně využitý pro stejný účel. Tím bychom se konečně dostali o krok dál od třídění, k plné cirkularitě.

Kristýna Havligerová
manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420 724 602 113
www.iniciativaprozalohovani.cz