Snížení odpadků v Evropě: Zálohy fungují, čísla mluví jasně

Až 13 miliard eur ročně. Tolik činí odhadované náklady na úklid pohozeného odpadu napříč Evropou. V Česku představují PET lahve a plechovky stále výrazný podíl znečištění veřejného prostoru. Oproti tomu v zemích, které zavedly zálohový systém, se tento problém vyskytuje jen okrajově. Analýzy ukazují, že zálohování snižuje množství odpadu z nápojových obalů v průměru o více než 50 %. V některých evropských zemích pak dosahuje pokles až 70 % a více.

„V Nizozemsku jsme nejdřív zkoušeli přidávat více košů na třídění, ale odpadků v ulicích vůbec neubylo. Proto jsme v roce 2021 zavedli zálohování na lahve a byl to obrovský úspěch. Množství odpadu v ulicích se snížilo o 72 %. Zároveň ale přibylo o 31 % více povalujících se obalů od vína a mléka, na které se zálohování nevztahuje. O dva roky později jsme přidali depozit i na plechovky a dosáhli jsme ještě lepších výsledků – v ulicích jich najednou bylo o 81 % méně,“ uvedl Dirk Groot, zakladatel nizozemského projektu a nadace The Zwerfinator.

Pokles množství odhozených nápojových obalů v přírodě evropských zemí je přitom zásadní. Vedle zkušenosti dlouhodobě zálohujících evropských států to jasně ukazují také data ze zemí, které zálohování zavedly nedávno:

• Slovensko spustilo zálohový systém v lednu 2022. Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Během pouhých dvou let klesl podíl PET lahví v pohozeném odpadu o 72 % a u plechovek dokonce o 78 %. Naopak podíl nezálohovaných skleněných lahví se téměř nezměnil. V létě 2021, šest měsíců před zavedením, tvořily kovové plechovky zhruba 10 % celkového odpadu. Do podzimu 2022 tento podíl klesl na 4 % a do léta 2023 na pouhá 2 %. PET lahve sledovaly podobný trend, klesly z 11 % v létě 2021 na 5 % na podzim 2022 a na 2 % do léta 2023.

• Irsko zavedlo zálohy v únoru 2024. Už v červnu téhož roku celostátní průzkum zjistil 30% snížení počtu pohozených plechovek a 20% pokles u plastových lahví. Organizace Coastwatch Ireland navíc zaznamenala nejnižší počet lahví a plechovek na pobřeží za posledních 25 let, přičemž počet lahví na kilometr klesl z maxima 100 v roce 2010 na méně než osm v roce 2024.

• Lotyšsko se k zálohám připojilo v únoru 2022. Na pobřežních lokalitách, kde je problém s odhozeným odpadem obzvlášť patrný, došlo k výraznému snížení. Během jednoho roku od zavedení systému se právě počet odhozených nápojových obalů snížil o 43 %, a o rok později dokonce o 56 %.

• Nizozemsko svůj systém záloh postupně rozšířilo. Po zavedení záloh na malé plastové lahve v roce 2021 se jejich počet v odhozeném odpadu snížil o 72 %. Ještě působivější byl dopad na plechovky, kde se počet po zavedení záloh v roce 2023 snížil o neuvěřitelných 80 %. Naopak počet nezálohovaných obalů, jako jsou skleněné lahve nebo nápojové kartony, ve stejném období narostl.

• Estonsko zavedlo zálohy už v roce 2005. Před jejich spuštěním tvořily nápojové obaly až 80 % povalujícího se odpadu u silnic. Dva roky po zavedení systému klesl tento podíl pod 10 %.

„Když jsme v Lotyšsku v roce 2019 zavedli zálohování, doufali jsme, že to pomůže snížit nepořádek v přírodě. A opravdu to funguje! Zálohovat se u nás dají plastové lahve, plechovky i skleněné lahve. Naše výzkumy ukazují, že počet pohozených obalů u moře klesl v letech 2021 až 2023 o více než polovinu (56 %). Největší úspěch máme u PET lahví a plechovek. U skla je pokles menší, protože když se smáčí etiketa, lahev už do automatu nevrátíte. Výsledky z roku 2023 už jen dokazují, že tohle je jednoduše správná cesta,“ říká Jānis Brizga, výzkumník a odborný asistent z Lotyšské univerzity.

Zálohující země mají oproti České republice problém s litteringem již vyřešený. Čechy naopak současný systém nakládání s odpady nijak nemotivuje situaci změnit. „Přitom právě finanční motivace, tedy vratná záloha ke každému nápojovému obalu, přispívá ke změně chování lidí. Rozmyslí si, jestli zálohovanou PET láhev nebo plechovku odhodí nebo ji vrátí a získají peníze zpět. Navíc také lidé motivovaní zálohou sbírají pohozené obaly a vrací je. Dnes už se to děje u vratných pivních lahví, kterých Češi dlouhodobě vracejí přes 90 %,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Poznámka pro editory

Průzkum mapující vztah Čechů k litteringu uskutečnila společnost Ipsos na vzorku 4247 respondentů, s minimálním zastoupením 300 respondentů v každém kraji, který svou strukturou odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím online panelu respondentů Populace.cz.

Zdroje grafů pocházejí ze studie společnosti Reloop z června 2025: https://www.reloopplatform.org/wp-content/uploads/2025/05/Littered-with-Evidence_Report.pdf#page14

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Zatímco v Česku PET lahve a plechovky často končí na skládkách nebo ve spalovnách, v Chorvatsku, Německu, Skandinávii, Pobaltí nebo třeba na Maltě je vracení nápojových obalů běžnou součástí každodenního života. A dobrá zpráva? Funguje to jednoduše. Stačí obal po vypití nevhodit do koše, ale odnést ho zpět do obchodu a získat zpátky zaplacenou zálohu.

Kam můžete letos vyrazit za udržitelnost inspirací?

• Chorvatsko – Oblíbená letní destinace Čechů, kde za každou PET lahev nebo plechovku dostanete zpět přibližně 1,75 Kč, obaly lze vrátit v obchodech s plochou nad 200 m².
• Slovensko – Zálohují od roku 2022, výše zálohy je zhruba 3,75 Kč a obal lze vrátit v obchodech s plochou nad 300 m², ale i v menších obchodech, které se zapojili dobrovolně.
• Skandinávie (Norsko, Švédsko, Dánsko) – Země, které zálohují nejdéle. Švédsko zálohuje už před čtyřicet let, Norsko od roku 1999, Dánsko se přidalo o další tři roky později. Výše zálohy se blíží až 4 Kč, vracet lze zálohované obaly ve všech obchodech, kde jsou k dostání nápoje.
• Pobaltí (Estonsko, Litva, Lotyšsko) – Výše zálohy je zhruba 2,5 Kč.
• Irsko a Rakousko – Nováčci mezi zálohujícími. V Irsku je záloha odlišná podle velikosti obalu, pohybuje se od 3,75 do zhruba 6,25 Kč, v Rakousku se záloha řadí mezi ty vyšší (6,25 Kč).
• Německo – Naši sousedé mají zálohu 6,25 Kč, vracet lze obaly v obchodech s plochou nad 200 m2, v menších obchodech pouze ty obaly, které daný obchod prodává.

„Zálohovanou petku a plechovku lidé jednoduše poznají, protože každý zálohovaný obal je označený výší zálohy a ve většině zemí také logem zálohování. Na Slovensku tak například na obalu najdou označení ”Zálohované” a Z v recyklačním kroužku, v Irsku výši zálohy a také obrázek lahve i písmene R v recyklačním kroužku. Zálohu zaplatí při koupi nápoje a zpět ji získají pro vrácení obalu do sběrného místa v některé z prodejen. Úplně stejně, jako jsou Češi desítky let zvyklí vracet skleněné lahve od piva,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Fakta, která mluví za vše

• V evropských zemích, kde mají zálohující systém se vrací 90 % obalů
• Díky zálohování prokazatelně ubývá nepořádku v přírodě
• Recyklace je efektivní, materiál se vrací zpět do výroby a vyrábí se z něj nové nápojové obaly
• Neuvěřitelných 900 milionů petek a plechovek v ČR nyní končí ročně na skládkách, ve spalovnách či pohozených v přírodě
• Česko ročně platí až dvě miliardy korun pokut za nerecyklaci plastu

Užitečná mapa pro vaše cesty

Nevíte, jak zálohování funguje v dané zemi? Iniciativa pro zálohování vytvořila interaktivní mapu evropských zálohových systémů, která vám pomůže se orientovat – a ušetřit. Stačí pár kliknutí a víte, jak na to.

Proč to v Česku (zatím) nejde?

Zatímco většina Evropy zálohuje, Česko zatím zůstává pozadu. PETky i plechovky často končí ve spalovnách, na skládkách nebo v přírodě. Ačkoliv Češi třídí odpady svědomitě, současný systém nezajistí, že se cenný materiál dostane zpět do oběhu. „Současný způsob nakládání s nápojovými obaly je neefektivní, neekologický a v konečném důsledku i neekonomický. Místo toho, aby obaly končily zpět ve výrobním cyklu, často končí na skládkách, ve spalovnách nebo bohužel i v přírodě. A to i přesto, že Češi odpad zodpovědně třídí. Problém není totiž u spotřebitelů, ale v současném nefunkčním systému třídění, který nevede k systematickému opakovanému využití cenné suroviny – PET a hliníku. To ukazuje, že i přes dobrou vůli občanů je systém nedostatečný a selhává,“ vysvětluje Havligerová.

Letní dovolená je ideální příležitostí vyzkoušet na vlastní kůži, jak může fungovat moderní a udržitelná recyklace. A vracení nápojových obalů se lidé dočkají i v Česku, protože díky unijnímu nařízení o obalech a obalovém materiálu se zálohování nevyhneme.

Nezálohování vyjde Česko draho

ČR opakovaně nevyužívá hodnotný materiál a kvůli nenaplnění recyklačních cílů tak platí každoročně pokuty ve výši až dvou miliard korun, které v důsledku nakonec zaplatí daňoví poplatníci. Zálohy přitom motivují lidi, aby obaly vraceli, a zároveň zajišťují, že se získaný materiál opravdu recykluje a surovina tak nepřijde vniveč, ale opakovaně se využije. Podle Havligerové není zálohování jen otázkou ekologie. Je to otázka moderního, funkčního a odpovědného státu. Jde o nástroj, který má přímý vliv na čistotu veřejného prostoru, míru recyklace a fungování cirkulární ekonomiky. Česko má na to být součástí funkčního řešení. Zavedení systému záloh dlouhodobě podporují tři čtvrtiny Čechů.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Rakousko od letošního roku zálohuje jednorázové plastové lahve a hliníkové plechovky. Obchody tak nově účtují zálohu 25 centů (cca šest korun) za prodaný nápojový obal a přijímají zpět použité zálohované obaly. Češi, kteří tráví zimní dovolenou například v rakouských Alpách, si tak mohou na vlastní kůži vyzkoušet zálohování, které by Česko mohlo brzy také spustit. Co to pro ně znamená a jak mohou svou zálohu dostat zpět? 

V Rakousku již nyní zakoupí lidé plastové a kovové nápojové obaly s objemem od 0,1 do 3 litrů se zálohou 25 centů. „Zálohovanou PET lahev a plechovku spotřebitelé jednoduše poznají, protože každý zálohovaný obal v Rakousku má na sobě vytištěné logo zálohování – černobílou petku, plechovku a znak eura v recyklačním kroužku,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Vrátit obal a vyzvednout si svou zálohu zpět lze ve všech prodejnách nápojů. Pro frekventovaná místa, jako jsou například vlaková nádraží, zřizuje operátor rovněž odběrné automaty. Malí obchodníci s manuálním sběrem mohou využít výjimky a přijímat pouze ty obaly produktů, které sami nabízí, v počtu, který odpovídá jejich běžnému objemu prodeje. Tato výjimka se však českých turistů nijak nedotkne, pokud nenakoupí nápoje ve velkém množství. 

Rakousko začíná se zálohováním nápojových obalů v momentě, kdy má zpětný sběr jednorázových obalů na úrovni 70 %. Zavedením zálohového systému cílí na sběr v objem 2,2 mld. obalů ročně s ambicí dosáhnout 90 % nejpozději v roce 2027. Rakušané také počítají s tím, že jim záloha pomůže snížit množství odhozených petek a plechovek v přírodě a ulicích tak, jak se to povedlo v jiných zálohujících evropských zemích.

Rakousko

Co je zálohované?
PET lahve a plechovky o objemu 0,1 – 3 l
Jaká je výše zálohy?
0,25 EUR
Kde vracet?
Ve všech obchodech
Logo:

Více informací naleznete na webu: https://www.recycling-pfand.at/?lang=en

Vracet zálohované nápojové obaly mohou Češi i v dalších oblíbených dovolenkových destinacích, jako je Slovensko, Chorvatsko, Malta, pobaltské státy, Skandinávie či Irsko. Zálohuje však i sousední Německo a od loňského roku jsou nápojové obaly se zálohou rovněž v Maďarsku a Rumunsku. Stejně jako v Rakousku, tak i v dalších evropských zemích se zálohují PET lahve a plechovky (v objemu od 0,1l do 3l), v některých zemích pak i skleněné lahve. Běžná záloha se v evropských zemích pohybuje do čtyř korun. „Nejnižší zálohu ve výši zhruba 1,75 Kč mají v Chorvatsku, o něco vyšší zálohu 3,75 Kč má Irsko a Finsko, úplně nejvyšší zálohu zhruba 6 Kč mají v Rakousku a Německu,“ říká Kristýna Havligerová a dodává: „Při vracení je potřeba myslet na jedno důležité pravidlo. Nápojový obal musí být vždy vrácen v té zemi, ve které byl produkt zakoupen.“ 
Vrácením zálohovaných obalů se spotřebitelé chovají šetrně k přírodě a životnímu prostředí. Systém záloh šetří přírodní zdroje, a to díky tomu, že se lahve či plechovky vyrábí z recyklátu získaného z vrácených obalů, nikoli z panenského materiálu. Systém tak pomáhá snížit spotřebu energie i uhlíkovou stopu těchto obalů. V Evropě je obdobných systémů už 17, za pár měsíců přibude jako osmnácté i sousední Polsko. Česko tak bude jedním z mála nezálohujících ostrůvků na mapě Evropy. Celosvětově zálohuje už přes 350 milionů lidí, kteří použité obaly vrací v rámci 57 zálohových systémů včetně Austrálie, několika států USA nebo Izraele.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Průzkum agentury 2muse pro Správce zálohového systému ukázal, že až 95 % Slováků systém zálohování zná a využívá jej. Více než 80 % respondentů uvedlo, že budou pokračovat v zálohování i v budoucnosti, což jen podtrhuje úspěšné fungování systému. „Naší prioritou nyní není jen dosahovat vysoké návratnosti, ale udržet ji a zároveň podpořit pozitivní motivaci lidí nadále se podílet na recyklaci obalů a tím pádem aktivně přispívat k ochraně přírody,“ zdůraznil generální ředitel Správce zálohového systému Marián Áč.

„Výsledky tohoto průzkumu potvrzují, že zálohování prázdných nápojových obalů se stalo běžnou součástí života Slováků. Odpovědný přístup občanů ukazuje, že Slováci vnímají zálohování i jako způsob, jak přispívat k ochraně životního prostředí,“ uvedla Stanislava Púčková z agentury 2muse.

Podpora zálohování na Slovensku je důležitá i pro vývoj v České republice, kde je návrh zákona nyní ve sněmovně a čeká na projednání v prvním čtení. „Ze zkušenosti Slováků je jasné, že zálohování nápojových obalů dává smysl a dobře nastavený systém umí dosáhnout skvělé výsledky. Slováci už ve druhém roce fungování systému vraceli 92 % obalů k recyklaci a tuto úroveň si stále drží,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování a dodává: „Slovenská veřejnost přijímá systém záloh pozitivně, vnímá pozitivní environmentální dopady, obaly bez problému vrací do sběrných míst. Podobný vývoj očekáváme i u nás. Češi už nyní vnímají pozitivní dopady především na životní prostředí, které zavedení systému záloh přinese, a jeho zavedení dlouhodobě podporují tři čtvrtiny z nich.“ 

Zálohování je podle Slováků prospěšná činnost

Až 77 % Slováků považuje zálohování za činnost, která přispívá ke snižování zátěže na životní prostředí a zlepšení kvality recyklace. Tento přístup odráží nejen ochotu obyvatel chránit životní prostředí, ale také potřebu systém zálohování dlouhodobě udržet. Vysoká úroveň informovanosti o zálohování hraje významnou roli, neboť tři čtvrtiny dotázaných správně rozumějí fungování zálohování, jako je například způsob vracení obalů či uplatnění účtenky za vrácené PET lahve a plechovky.

Dostupný a efektivní systém

Dostupná síť odběrných míst a rychlý proces vrácení obalů jsou dalšími faktory, které pomáhají udržet vysokou návratnost. Až 80 % dotázaných v průzkumu má nejbližší odběrné místo do 15 minut od svého bydliště, přičemž 62 % dokáže návštěvu odběrného místa vybavit do pěti minut. Kvalita a dostupnost odběrných míst podporují ochotu a aktivitu našich obyvatel systém aktivně využívat. Na to myslí i český návrh, který počítá s povinným zapojením obchodů s plochou nad 50 m2, díky kterému bude spotřebitelům k dispozici minimálně 11 tis. sběrných míst. Menší obchody se budou moct zapojit dobrovolně. 

Slováci během letošního roku vysbírali už více než jednu miliardu zálohovaných nápojových obalů. Celkově tak od spuštění zálohového systému (tedy od 1.1.2022) vysbírali více než 2,9 miliardy zálohovaných obalů.

Průzkum byl realizován v období od 27.8 do 10.9.2024 na vzorku 1220 respondentů, jejichž struktura odpovídá slovenské populaci.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

_{Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.}

Systém záloh na PET lahve a plechovky na Slovensku funguje už více než rok a půl a podle červencového průzkumu vnímá naprostá většina slovenské populace (93 %) jeho zavedení jako jednoznačně správný krok. Vracení použitých PET lahví a plechovek nepředstavuje podle posledního průzkumu pro respondenty problém a záloha ve výši 15 eurocentů (cca 3,6 Kč) je pro 80 % z nich dostatečně motivující, aby použitý obal vrátili do sběrného místa. Obchody s potravinami vnímá více než 85 % Slováků jako ideální místo pro vracení zálohovaných obalů. Podle zkušenosti dotazovaných pomohl systém snížit množství odhozených petek a plechovek v přírodě.

V Česku se v posledních letech vedou diskuse o zavedení zálohování na PET lahve a plechovky a nyní již i nabírají konkrétních obrysů díky legislativě, kterou připravuje ministerstvo životního prostředí. I proto je slovenský systém záloh od samotného spuštění pod drobnohledem Čechů. Ten si přitom i přes prvotní „porodní bolesti” vede velmi dobře, zpětná míra sběru k recyklaci je na neuvěřitelných 88 % pro rok 2023, od samotného počátku systému jde pak o 77% míru návratnosti. Slováci tak jen za první polovinu roku 2023 vysbírali 490 206 603 nápojových obalů, které jsou následně recyklovány do nových lahví a plechovek.

„Spokojeni se systémem jsou také samotní Slováci, 93 % z nich v průzkumu potvrdilo zavedení záloh jako správný krok. Drtivá většina slovenské populace zálohované obaly vrací, 82 % tak činí pravidelně, pouze jedno procento dotazovaných se v průzkumu přiznalo, že obaly nevrací vůbec,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. „Jsme rádi, že slovenská veřejnost přijímá systém záloh tak pozitivně, obzvlášť u litteringu si lidé všímají změn a výraznému úbytku odpadu v přírodě,” komentuje výsledky průzkumu Marián Áč, ředitel Správce zálohového systému na Slovensku.

Sběrná místa v obchodech s potravinami Slovákům vyhovují, uvedly to více než čtyři pětiny respondentů. Polovina z nich vrací obaly nejčastěji v supermarketech a čtvrtina v hypermarketech, 15 % pak nejčastěji zajde do menšího obchodu, který mají nejblíže domovu. 

Stejně jako v ostatních zálohových systémech, tak i na Slovensku musí spotřebitelé vracet nápojové obaly nezmačkané. To Slováky ale netrápí, více než tři čtvrtiny dotazovaných uvedly, že to jako problém nevnímají. Ani v Česku nemá potřeba vracet obaly nezmačkané na podporu záloh žádný vliv, systém záloh podle opakovaně provedených průzkumů podporuje 8 z 10 Čechů. A to i přesto, že díky třídění do sběrných kontejnerů si na sešlapávání nápojových obalů lidé zvykli.

Na Slovensku je podle respondentů správně nastavená výše zálohy. To je pro dobře fungující zálohový systém důležité. „Záloha musí být dostatečně vysoká, aby spotřebitele motivovala k vracení použitých nápojových obalů, nesmí však být naopak příliš vysoká, aby neodradila od nákupu nápoje,“ vysvětluje Kristýna Havligerová a dodává: „80 % Slováků potvrdilo zálohu ve výši 15 centů jako dostatečnou motivaci, díky které pravidelně vrací zálohované obaly do sběrných míst. Více než třetina respondentů přitom uvedla, že vyšší záloha by je mohla od nákupu odradit.“

Na Slovensku jsou viditelné také konkrétní pozitivní dopady na životní prostředí. Zásadně se snížilo množství volně pohozených lahví a plechovek v přírodě. To je jednoznačná zpráva z národních parků a dalších míst, která tzv. littering dříve trápil. Pokles odhozených nápojových obalů vnímají i Slováci. Více než 92 % si myslí, že systém záloh pomohl snížit počet PET lahví a plechovek pohozených v přírodě. A potvrzují to i konkrétní data společnosti ENVI-PAK¹. „Zatímco před zavedením záloh v létě roku 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 20,5 % a PET lahve 15 %, po zavedení systému záloh na podzim roku 2022 to bylo jen 3,8 % plechovek a 5,3 % PET lahví a letos v létě (2023) už pouze 2,2 % plechovek a 3,2 % PET lahví,“ přibližuje čísla z analýzy společnosti ENVI-PAK Kristýna Havligerová.

Průzkum byl proveden na Slovensku na vzorku 1009 respondentů. Sběr dat byl realizován v červenci 2023 prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.

Pro více informací kontaktujte:
Kristýna Havligerová

Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

^{1 _{Analýza společnosti ENVI-PAK: https://www.odpady-portal.sk/Dokument/107610/volne-pohodeny-odpad-littering-analyza-envipak.aspx}}

Nejviditelnější odpadovou položkou v české přírodě jsou nápojové obaly – plechovky v přírodě potkává 75 % lidí a PET lahve dokonce 95 %. Evropa přitom zná účinné řešení, které s tzv. litteringem zatočí. Země, které zavedly systém záloh, už odhozené nápojové obaly netrápí. 

Pohozené nápojové obaly ve škarpě u silnice často vídají cyklisté, výletníci se zase s nimi setkávají v pro turisty exponovaných místech. Téměř 70 % Čechů vídá nejčastěji pohozené odpadky okolo laviček či podél cest. Více než polovina se pak setkává s odpadky okolo košů u vstupních cest do přírody, na rozcestnících či parkovištích. Nezvyklý není ani nepořádek poblíž silnic či zapomenutý odpad u veřejných ohnišť. 

Funkční boj s litteringem potvrzují po roce zálohovaní Slováci. „V minulosti končily tuny materiálu v přírodě, v řekách a jezerech. Na náklady státu jsme čistili břehy řek a mnoho lidí rovněž čistilo národní parky. Plastové a hliníkové obaly teď z těchto míst zmizely. Lidé, kteří je v minulosti rozhazovali, je nyní sbírají,“ uvedl slovenský ministr životního prostředí Ján Budaj při hodnocení výsledků prvního roku zálohování na Slovensku. 

Významný úbytek těchto obalů potvrzují také analýzy společnosti ENVI-PAK, která pravidelně analyzuje volně pohozený odpad ve 32 lokalitách po celém Slovensku. Zatímco v roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 21 % a PET lahve 18 %, na podzim roku 2022 to byla už jen 4 % plechovek a 5 % PET lahví.

Čechy naopak současný systém nakládání s odpady nijak nemotivuje situaci změnit. Zavedení záloh na PET lahve a plechovky je účinným lékem. „Právě finanční motivace, tedy vratná záloha ke každému nápojovému obalu, přispívá ke změně chování lidí. Rozmyslí si, jestli zálohovanou PET láhev nebo plechovku odhodí nebo ji vrátí a získají peníze zpět. Navíc také lidé motivovaní zálohou sbírají pohozené obaly a vrací je. Dnes už se to děje u vratných pivních lahví, kterých Češi dlouhodobě vrací přes 90 %,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Pokles litteringu i na nulu

Také další zahraniční zkušenosti potvrzují, že zálohy pomáhají zatočit s odpadem pohozeným ve volné přírodě. V Německu před zavedením plošného zálohového systému tvořily v roce 1998 nápojové obaly zhruba jednu pětinu z celkového objemu pohozených odpadků v okolí. V roce 2002 bylo v přírodě odhozeno 1 až 2 miliardy nápojových obalů. Po zavedení záloh littering nápojových obalů klesl téměř na nulu. ⁽²⁾

S tím, jak zálohový systém pomohl snížit pohozené nápojové obaly v přírodě, jsou spokojeni také v Litvě. V průzkumu z roku 2018 tuto pozitivní zkušenost potvrdilo 95 % místních respondentů. ⁽³⁾

Přínosy zavedení záloh ve vztahu k litteringu potvrzuje i zkušenost z Estonska, které na systém přešlo v roce 2005. ⁽⁴⁾ „Estonci v roce 2003 analyzovali složení odhozených odpadků podél silnic. Nápojové obaly tvořily až 80 % sesbíraného odpadu, přičemž PET lahve a plechovky z nich tvořily největší část,“ vysvětluje Kristýna Havligerová a dodává: „Po zavedení záloh podíl nápojových obalů v odhozeném odpadu podél silnic klesl pod 10 %.“

Žádná jiná metoda sběru nápojových nádob se pro boj s litteringem neprokázala jako efektivnější.. 

Systému záloh důvěřují i Češi 

Pohozené odpadky ve volné přírodě jsou nepříjemnou realitou i v České republice. Z průzkumu ⁽⁵⁾ agentury Ipsos pro Iniciativu pro zálohování jasně vyšlo, že Češi nesou nepořádek v přírodě nelibě. 9 z 10 z nich zároveň věří, že by zavedení záloh na PET lahve a plechovky výrazně omezilo bezmyšlenkovité odhazování odpadků a motivovalo občany vracet nápojové obaly do sběrných míst. „Pohozené odpadky Čechům nedají spát, zhruba polovina je svědomitě sbírá, aby ulevili přírodě. Se zálohou by se však ochota sbírat odpad v přírodě výrazně zvýšila. 90 % Čechů si myslí, že zálohy jsou funkční motivací. Téměř 60 % lidí by dokonce sbíralo v přírodě obaly od nápojů i po neukázněných spoluobčanech,“ uzavírá Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

* Pojem littering pochází z anglického slova „litter“, které se překládá jako nepořádek či odpadky. Litteringem se rozumí odpad volně pohozený či ponechaný na místě pro něj nevyhrazeném, ať už na veřejném prostranství, či v přírodě. Mezi nejčastějším odpadem jsou cigaretové nedopalky či žvýkačky, dále pak obaly od nápojů či jídla.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113 

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

_{(1) https://envipak.sk/clanok/vo-volne-pohodenom-odpade-dominovali-cigaretove-ohorky-vyplynulo-z-jesennej-analyzy-envi—pak-
(2) https://www.reloopplatform.org/wp-content/uploads/2021/06/DRS-Litter-Fact-Sheet-Summary-14June2021.pdf
(3) https://grazintiverta.lt/naujienos/gerimu-pakuociu-rusiavimas-jau-tampa-dar-viena-lietuvos-sekmes-istorija/164
(4) https://www.reloopplatform.org/wp-content/uploads/2021/06/DRS-Factsheet-Litter-long-14June2021.pdf
(5) Průzkum proveden v červenci 2022 na reprezentativním vzorku 1050 respondentů, který odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím aplikace Instant Research agentury Ipsos.}

Slovensko se v minulém roce stalo jedenáctou evropskou zálohující zemí. Nápojové obaly mohou spotřebitelé vracet již na více než 3000 sběrných místech. Takto komplexní systém vyžadoval spojení maximálního společného úsilí nejen výrobců nápojů, ale i obchodníků. Bylo potřeba myslet na systém identifikace zálohovaných obalů, vytvoření odběrné sítě, ale také například na logistickou infrastrukturu. V té se podařilo zprovoznit 5 meziskladů a 1 třídící centrum.

„Náš systém je cirkulární, funguje na základě principu z petky do petky a z plechovky do plechovky. To znamená, že vysbírané obaly jsou využívány pro výrobu nových nápojových obalů. Původní předpoklady v prvním roce očekávaly míru návratnosti 60 %. To jsme překonali o více než deset procentních bodů, navzdory extrémně krátké době na vybudování systému,“ říká Marián Áč, ředitel Správce zálohového systému na Slovensku a dodává: „Viditelné jsou také konkrétní pozitivní dopady na životní prostředí. Zásadně se například snížilo množství volně pohozených lahví a plechovek v přírodě. To je jednoznačná zpráva z národních parků a dalších míst, která tzv. littering doposud trápil.“

Jako důležité vnímá úspěšné fungování systému záloh na Slovensku Iniciativa pro zálohování. „Ze slovenské zkušenosti máme důležitý poznatek, a to že za velmi krátkou dobu lze nastavit cirkularitu obalů. Už teď je více než 820 milionů obalů vysbíraných k recyklaci do nových obalů. Slovensko také potvrzuje, že systém záloh umí účinně bojovat s litteringem,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Celkově bylo na slovenský trh v loňském roce uvedeno zhruba 1,1 miliardy nápojových obalů. Před zavedením zálohování dosahovala míra sběru u PET lahví úrovně kolem 60 %.

Míra zpětného sběru 90 % pouze v systémech záloh

Zálohové systémy snižují míru znečištění životního prostředí a zároveň umožňují opakované využívání materiálů pro stejný účel. Jak uvádí ředitelka mezinárodní platformy Reloop Clarissa Morawski v nejnovější zprávě Global Deposit Book 2022, žádná jiná metoda nedokáže efektivně získat nazpět 90 procent nápojových obalů. „Díky sběru velkého objemu vysoce kvalitního, barevně sjednoceného materiálu máme funkční cirkulární řešení, díky kterému můžeme z použitých nápojových obalů opakovaně vyrábět nové,“ dodává Clarissa Morawski.

Pozitiv, ze kterých zálohující země benefitují, je však mnohem více. Díky systému záloh většinu evropských zemí netrápí odhozené nápojové obaly v přírodě. Výrobou nápojových obalů z recyklátu lze ušetřit až 95 % energie a díky tomu snížit uhlíkovou stopu při výrobě těchto obalů až o 80 %. „Podle norské studie představuje recyklace jedné PET lahve oproti jejímu energetickému využití úsporu energie ve výši 1 kWh, v případě plechovky je to 0,46 kWh. Pokud člověk neodhodí PET lahev či dvě plechovky do koše a místo toho je vrátí do sběrného místa, odkud putují k opětovnému využití, ušetří v přepočtu například 25 hodin chodu elektrického strojku nebo by se mohl 4 hodiny plavit na elektrickém člunu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová. Podle propočtu Iniciativy pro zálohování by se při 90% míře vrácení těchto obalů a jejich recyklaci do stejného výrobku ušetřilo až 1824 GWh. To by v roce 2020 pokrylo spotřebu energie na vytápění 210 368 českých domácnosti, které topí elektřinou. Zhruba tolik domácností se celkem nachází ve druhém největším městě Brně.

Se zavedení systému záloh se není potřeba obávat mýtů, které v ČR někdy zaznívají. Zavedení záloh nemělo v žádné ze zálohujících zemí negativní dopad na spotřebitelské ceny, protože obchodníci nemají důvod k jejich navýšení. Veškeré jejich vícenáklady spojené se zálohováním jim správce kompenzuje prostřednictvím manipulačního poplatku. Nehrozí ani to, že by zavedení zálohy odradilo od nákupu nápojů. „Češi dobře rozumí tomu, že v případě zálohy nejde o navýšení ceny, protože po vrácení obalu ji dostanou zpátky. Znají tento princip ze zahraničí, ale také díky funkčnímu systému vratných skleněných lahví,“ vysvětluje Kristýna Havligerová.

Funkčnost a pozitivní efekt zálohových zemích si postupně uvědomuje většina evropských států. V roce 2023 se rodina zálohujících zemí v Evropě rozšíří na 17 členů. Spustit zálohový systém plánují další čtyři země: Skotsko, Rumunsko, Turecko a Řecko. Pevné datum spuštění v dalších letech už mají i země jako je Maďarsko, Polsko, Rakousko či doposud nezapojené části Velké Británie.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

[1] Studie, kterou si nechala zpracovat společnosti Infinitum AS, provozující norský národní zálohovací systém.