Snížení odpadků v Evropě: Zálohy fungují, čísla mluví jasně

Až 13 miliard eur ročně. Tolik činí odhadované náklady na úklid pohozeného odpadu napříč Evropou. V Česku představují PET lahve a plechovky stále výrazný podíl znečištění veřejného prostoru. Oproti tomu v zemích, které zavedly zálohový systém, se tento problém vyskytuje jen okrajově. Analýzy ukazují, že zálohování snižuje množství odpadu z nápojových obalů v průměru o více než 50 %. V některých evropských zemích pak dosahuje pokles až 70 % a více.

„V Nizozemsku jsme nejdřív zkoušeli přidávat více košů na třídění, ale odpadků v ulicích vůbec neubylo. Proto jsme v roce 2021 zavedli zálohování na lahve a byl to obrovský úspěch. Množství odpadu v ulicích se snížilo o 72 %. Zároveň ale přibylo o 31 % více povalujících se obalů od vína a mléka, na které se zálohování nevztahuje. O dva roky později jsme přidali depozit i na plechovky a dosáhli jsme ještě lepších výsledků – v ulicích jich najednou bylo o 81 % méně,“ uvedl Dirk Groot, zakladatel nizozemského projektu a nadace The Zwerfinator.

Pokles množství odhozených nápojových obalů v přírodě evropských zemí je přitom zásadní. Vedle zkušenosti dlouhodobě zálohujících evropských států to jasně ukazují také data ze zemí, které zálohování zavedly nedávno:

• Slovensko spustilo zálohový systém v lednu 2022. Výsledky na sebe nenechaly dlouho čekat. Během pouhých dvou let klesl podíl PET lahví v pohozeném odpadu o 72 % a u plechovek dokonce o 78 %. Naopak podíl nezálohovaných skleněných lahví se téměř nezměnil. V létě 2021, šest měsíců před zavedením, tvořily kovové plechovky zhruba 10 % celkového odpadu. Do podzimu 2022 tento podíl klesl na 4 % a do léta 2023 na pouhá 2 %. PET lahve sledovaly podobný trend, klesly z 11 % v létě 2021 na 5 % na podzim 2022 a na 2 % do léta 2023.

• Irsko zavedlo zálohy v únoru 2024. Už v červnu téhož roku celostátní průzkum zjistil 30% snížení počtu pohozených plechovek a 20% pokles u plastových lahví. Organizace Coastwatch Ireland navíc zaznamenala nejnižší počet lahví a plechovek na pobřeží za posledních 25 let, přičemž počet lahví na kilometr klesl z maxima 100 v roce 2010 na méně než osm v roce 2024.

• Lotyšsko se k zálohám připojilo v únoru 2022. Na pobřežních lokalitách, kde je problém s odhozeným odpadem obzvlášť patrný, došlo k výraznému snížení. Během jednoho roku od zavedení systému se právě počet odhozených nápojových obalů snížil o 43 %, a o rok později dokonce o 56 %.

• Nizozemsko svůj systém záloh postupně rozšířilo. Po zavedení záloh na malé plastové lahve v roce 2021 se jejich počet v odhozeném odpadu snížil o 72 %. Ještě působivější byl dopad na plechovky, kde se počet po zavedení záloh v roce 2023 snížil o neuvěřitelných 80 %. Naopak počet nezálohovaných obalů, jako jsou skleněné lahve nebo nápojové kartony, ve stejném období narostl.

• Estonsko zavedlo zálohy už v roce 2005. Před jejich spuštěním tvořily nápojové obaly až 80 % povalujícího se odpadu u silnic. Dva roky po zavedení systému klesl tento podíl pod 10 %.

„Když jsme v Lotyšsku v roce 2019 zavedli zálohování, doufali jsme, že to pomůže snížit nepořádek v přírodě. A opravdu to funguje! Zálohovat se u nás dají plastové lahve, plechovky i skleněné lahve. Naše výzkumy ukazují, že počet pohozených obalů u moře klesl v letech 2021 až 2023 o více než polovinu (56 %). Největší úspěch máme u PET lahví a plechovek. U skla je pokles menší, protože když se smáčí etiketa, lahev už do automatu nevrátíte. Výsledky z roku 2023 už jen dokazují, že tohle je jednoduše správná cesta,“ říká Jānis Brizga, výzkumník a odborný asistent z Lotyšské univerzity.

Zálohující země mají oproti České republice problém s litteringem již vyřešený. Čechy naopak současný systém nakládání s odpady nijak nemotivuje situaci změnit. „Přitom právě finanční motivace, tedy vratná záloha ke každému nápojovému obalu, přispívá ke změně chování lidí. Rozmyslí si, jestli zálohovanou PET láhev nebo plechovku odhodí nebo ji vrátí a získají peníze zpět. Navíc také lidé motivovaní zálohou sbírají pohozené obaly a vrací je. Dnes už se to děje u vratných pivních lahví, kterých Češi dlouhodobě vracejí přes 90 %,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Poznámka pro editory

Průzkum mapující vztah Čechů k litteringu uskutečnila společnost Ipsos na vzorku 4247 respondentů, s minimálním zastoupením 300 respondentů v každém kraji, který svou strukturou odpovídá české populaci. Sběr dat byl realizován prostřednictvím online panelu respondentů Populace.cz.

Zdroje grafů pocházejí ze studie společnosti Reloop z června 2025: https://www.reloopplatform.org/wp-content/uploads/2025/05/Littered-with-Evidence_Report.pdf#page14

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

„Současný systém třídění narazil na neviditelnou zeď, a čísla to jasně dokazují. Sběr PET lahví v Česku už několik let přešlapuje na místě, plechovek se vysbírá minimum a většina končí rovnou ve směsném odpadu a následně na skládce či ve spalovně,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Tato stagnace nás fatálně vzdaluje od evropských cílů, 90% sběru PET lahví, který vyplývá ze směrnice o jednorázových plastech, ale především od splnění požadavků nařízení o obalech a obalových odpadech (tzv. PPWR).

„Problém přitom můžeme vyřešit jednoduše a efektivně. Stačí se podívat, jak to dělají jinde v Evropě. Zálohový systém na nápojové obaly zaručuje, že se sesbírá obrovské množství lahví a plechovek, a co je nejdůležitější, že se z nich znovu vyrobí obaly nové. Je proto škoda, že poslanci letos návrh na zavedení záloh ani neprojednají. Promarní tak cenný čas a roky práce, které jsme přípravě zavedení zálohového systému, který skutečnou recyklaci zajistí, věnovali,“ vysvětluje Kristýna Havligerová. Podle Havligerové ale zálohování v Česku nakonec bude, protože podle evropského nařízení PPWR jej stejně budeme muset zavést.

Miliardové ztráty a ohrožení životního prostředí

Absence zálohového systému se promítá do obrovských finančních ztrát, které podle analýzy Institutu cirkulární ekonomiky každoročně přesahují 1,5 miliardy korun. Tato částka zahrnuje poplatky, které Česko odvádí do rozpočtu Evropské unie za nerecyklovaný obalový plast, ale i ztrátu hodnoty materiálů, které se mohly recyklovat či náklady obcí na likvidaci odpadu, o který by se po zavedení zálohování nemusely starat. Namísto recyklace končí totiž nyní tuny cenných surovin na skládkách, ve spalovnách nebo odhozené v přírodě.

Konkrétně se jedná o ztrátu hodnoty 25 000 tun PET lahví a 11 000 tun plechovek, které se v Česku nedostanou k recyklaci. Dohromady jde o materiál v hodnotě 651 milionů korun, který by mohl významně pomoci financovat systém sběru, třídění a recyklace a ušetřit peníze z veřejných rozpočtů i rozpočtů firem, jež obaly uvádějí na trh.

I Česko potřebuje svou materiálovou smyčku

Čeští spotřebitelé poctivě třídí odpad, ale často netuší, že vytříděné materiály se v řadě případů efektivně nerecyklují. Podle odhadů Ministerstva životního prostředí se v Česku pouze 17 % použitých PET lahví dále využívá k výrobě nových lahví. V případě plechovek se pro výrobu nových nevyužívá žádná. Většina vytříděného materiálu tak místo uzavřeného materiálového koloběhu putuje do zahraničí.

Právě zavedení zálohového systému umožní uzavřít materiálový koloběh i v Česku a z použité lahve stane i u nás opět lahev a z plechovky nová plechovka. Pomůže to nejen životnímu prostředí, ale i českému průmyslu.

Zálohování jako ověřené řešení

Zálohování nápojových obalů není žádná novinka. V Evropě ho již zavedlo 17 států, což představuje více než polovinu obyvatel EU. V říjnu se k nim navíc přidá i Polsko. Po celém světě aktuálně funguje 58 zálohových systémů, ve kterých použité obaly vrací více než 350 milionů lidí. Tyto systémy prokazatelně zvyšují míru sběru a recyklace a představují efektivní cestu k naplnění cílů udržitelného rozvoje.

Zavedení zálohového systému v České republice je nejen nutností pro splnění evropských cílů a ochranu životního prostředí, ale také ekonomicky rozumným krokem, který uleví veřejným rozpočtům a vrátí cenné suroviny zpět do oběhu. Zálohování je klíč k udržitelnosti. Umožňuje nám přeměnit staré PET lahve a plechovky na nové, čímž šetříme přírodní zdroje a dramaticky snižujeme naši ekologickou stopu. snížíme spotřebu energie až o 95 % a uhlíkovou stopu obalů zmenšíme až o 80 %. Zálohový systém je také silnou zbraní proti nepořádku v přírodě, protože odhozené lahve a plechovky z ní postupně vymizí. 

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Zatímco v Česku PET lahve a plechovky často končí na skládkách nebo ve spalovnách, v Chorvatsku, Německu, Skandinávii, Pobaltí nebo třeba na Maltě je vracení nápojových obalů běžnou součástí každodenního života. A dobrá zpráva? Funguje to jednoduše. Stačí obal po vypití nevhodit do koše, ale odnést ho zpět do obchodu a získat zpátky zaplacenou zálohu.

Kam můžete letos vyrazit za udržitelnost inspirací?

• Chorvatsko – Oblíbená letní destinace Čechů, kde za každou PET lahev nebo plechovku dostanete zpět přibližně 1,75 Kč, obaly lze vrátit v obchodech s plochou nad 200 m².
• Slovensko – Zálohují od roku 2022, výše zálohy je zhruba 3,75 Kč a obal lze vrátit v obchodech s plochou nad 300 m², ale i v menších obchodech, které se zapojili dobrovolně.
• Skandinávie (Norsko, Švédsko, Dánsko) – Země, které zálohují nejdéle. Švédsko zálohuje už před čtyřicet let, Norsko od roku 1999, Dánsko se přidalo o další tři roky později. Výše zálohy se blíží až 4 Kč, vracet lze zálohované obaly ve všech obchodech, kde jsou k dostání nápoje.
• Pobaltí (Estonsko, Litva, Lotyšsko) – Výše zálohy je zhruba 2,5 Kč.
• Irsko a Rakousko – Nováčci mezi zálohujícími. V Irsku je záloha odlišná podle velikosti obalu, pohybuje se od 3,75 do zhruba 6,25 Kč, v Rakousku se záloha řadí mezi ty vyšší (6,25 Kč).
• Německo – Naši sousedé mají zálohu 6,25 Kč, vracet lze obaly v obchodech s plochou nad 200 m2, v menších obchodech pouze ty obaly, které daný obchod prodává.

„Zálohovanou petku a plechovku lidé jednoduše poznají, protože každý zálohovaný obal je označený výší zálohy a ve většině zemí také logem zálohování. Na Slovensku tak například na obalu najdou označení ”Zálohované” a Z v recyklačním kroužku, v Irsku výši zálohy a také obrázek lahve i písmene R v recyklačním kroužku. Zálohu zaplatí při koupi nápoje a zpět ji získají pro vrácení obalu do sběrného místa v některé z prodejen. Úplně stejně, jako jsou Češi desítky let zvyklí vracet skleněné lahve od piva,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Fakta, která mluví za vše

• V evropských zemích, kde mají zálohující systém se vrací 90 % obalů
• Díky zálohování prokazatelně ubývá nepořádku v přírodě
• Recyklace je efektivní, materiál se vrací zpět do výroby a vyrábí se z něj nové nápojové obaly
• Neuvěřitelných 900 milionů petek a plechovek v ČR nyní končí ročně na skládkách, ve spalovnách či pohozených v přírodě
• Česko ročně platí až dvě miliardy korun pokut za nerecyklaci plastu

Užitečná mapa pro vaše cesty

Nevíte, jak zálohování funguje v dané zemi? Iniciativa pro zálohování vytvořila interaktivní mapu evropských zálohových systémů, která vám pomůže se orientovat – a ušetřit. Stačí pár kliknutí a víte, jak na to.

Proč to v Česku (zatím) nejde?

Zatímco většina Evropy zálohuje, Česko zatím zůstává pozadu. PETky i plechovky často končí ve spalovnách, na skládkách nebo v přírodě. Ačkoliv Češi třídí odpady svědomitě, současný systém nezajistí, že se cenný materiál dostane zpět do oběhu. „Současný způsob nakládání s nápojovými obaly je neefektivní, neekologický a v konečném důsledku i neekonomický. Místo toho, aby obaly končily zpět ve výrobním cyklu, často končí na skládkách, ve spalovnách nebo bohužel i v přírodě. A to i přesto, že Češi odpad zodpovědně třídí. Problém není totiž u spotřebitelů, ale v současném nefunkčním systému třídění, který nevede k systematickému opakovanému využití cenné suroviny – PET a hliníku. To ukazuje, že i přes dobrou vůli občanů je systém nedostatečný a selhává,“ vysvětluje Havligerová.

Letní dovolená je ideální příležitostí vyzkoušet na vlastní kůži, jak může fungovat moderní a udržitelná recyklace. A vracení nápojových obalů se lidé dočkají i v Česku, protože díky unijnímu nařízení o obalech a obalovém materiálu se zálohování nevyhneme.

Nezálohování vyjde Česko draho

ČR opakovaně nevyužívá hodnotný materiál a kvůli nenaplnění recyklačních cílů tak platí každoročně pokuty ve výši až dvou miliard korun, které v důsledku nakonec zaplatí daňoví poplatníci. Zálohy přitom motivují lidi, aby obaly vraceli, a zároveň zajišťují, že se získaný materiál opravdu recykluje a surovina tak nepřijde vniveč, ale opakovaně se využije. Podle Havligerové není zálohování jen otázkou ekologie. Je to otázka moderního, funkčního a odpovědného státu. Jde o nástroj, který má přímý vliv na čistotu veřejného prostoru, míru recyklace a fungování cirkulární ekonomiky. Česko má na to být součástí funkčního řešení. Zavedení systému záloh dlouhodobě podporují tři čtvrtiny Čechů.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Současná infrastruktura není připravena na třídění tzv. multikomoditního odpadu. „Ze 140 třídících linek umí hliník třídit pouze osm z nich a železo zhruba desítka. Ostatní jsou ruční třídičky, které jsou extrémně neefektivní a ztráta cenného materiálu je na nich obrovská. 25 000 tun PET lahví a 11 000 tun plechovek dnes v Česku nedojdou k recyklaci a končí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozené v přírodě místo toho, aby se znovu recyklovaly do nových nápojových obalů,“ uvádí Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování a dodává: „Vhazování plechovek do žlutých kontejnerů jako řešení pro lepší sběr a recyklaci proto vnímáme pouze jako Potěmkinovu vesnici pro spotřebitele, která ve skutečnosti nebude mít žádný pozitivní efekt.“  

Přitom právě hodnota materiálu, který dnes leží ladem na skládkách, v přírodě nebo končí ve spalovnách, může pomoci systém financovat. „My dnes obaly separujeme, ale potom je nevyužíváme. Přitom tyto obaly mají hodnotu, která pomůže celý systém financovat, stejně jako tomu je například na Slovensku. To vysbírá 92 % obalů k recyklaci, a právě výnos z jeho prodeje se podílí na financování a zlevňuje provoz celého systému,“ říká Havligerová. V Česku se vysbírá 75 % PET lahví a méně než 30 % plechovek, dnes tak stát na nevyužitém materiálu ztrácí 25 000 tun PET lahví a 11 000 tun plechovek, které teď v Česku nedojdou k recyklaci a skončí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozené v přírodě. Při standardních výkupných cenách za tunu PET lahví a použitých plechovek jde o 235 milionů korun v plastových lahvích a 416 milionů korun v plechovkách. Podle Havligerové Češi třídí odpovědně s vírou, že je materiál dál využíván – půlka republiky tak například třídí a zcela zbytečně vymývá kelímky od jogurtu, které stejně skončí na skládce. 

V Česku převažuje neefektivní ruční sběr, třídící infrastruktura ve srovnání se západní Evropou je zaostalá. Bez zásadního rozvoje infrastruktury tak snaha o zlepšení prostřednictvím multikomoditního sběru nemůže fungovat. Právě i proto je řešením zálohový systém, který umí vysbírat minimálně 90 % obalů k recyklaci. Je také funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, díky které se z PET lahve stane opět PET lahev a z plechovky nová plechovka. Již šestnáct evropských zemí díky zálohovému systému dosahuje u nápojových obalů míry sběru i minimálně 90 % a díky čistotě vysbíraného materiálu také vysokou míru jejich následné recyklace. Jako sedmnácté se v lednu přidalo Rakousko. Dnes tak zálohuje více než polovina obyvatel EU. Po celém světě aktuálně funguje 58 zálohových systémů, ve kterých použité obaly vrací více než 350 milionů lidí.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Absence zálohového systému se promítne nejen do výdajů veřejných rozpočtů, ale také do peněženek českých domácností. Ztráty způsobené nefunkčním systémem třídění obalů na nápoje v Česku přesahují 1,5 miliardy korun každý rok. „Do této částky se promítají pokuty za nerecyklovaný obalový plast udaný na trh, které Česko odvádí do rozpočtu Evropské unie, ztráta hodnoty obalů, které nebyly, ale přitom mohly být dále využity nebo náklady obcí na odpadové hospodářství s materiály, o něž by se po zavedení zálohování nemusely starat,“ uvádí Petr Novotný z Institutu cirkulární ekonomiky. 

Pokud nedojde ke spuštění zálohování nápojových obalů, bude muset Česko i nadále platit poplatek Evropské unii za každou plastovou lahev uvedenou na trh, kterou současný systém nezvládl recyklovat. Pokuta je 800 EUR za tunu plastů. Při aktuální míře recyklace PET lahví ve výši 50 % platí Česko celkem zbytečně pokutu za zhruba 25 000 tun nerecyklovaného plastu, což je v souhrnu půl miliardy korun ročně.

Cenné suroviny zakopané pod zemí

Dalším nákladem, jemuž zálohy pomohou předejít, je ztráta hodnoty 25 000 tun PET lahví a 11 000 tun plechovek, které teď v Česku nedojdou k recyklaci a skončí na skládkách, ve spalovnách nebo pohozené v přírodě. Při standardních výkupných cenách za tunu PET lahví a použitých plechovek jde o 235 milionů korun v plastových lahvích a 416 milionů korun v plechovkách. „Dohromady to znamená materiál v hodnotě 651 milionů korun, přičemž tato suma by mohla pomoci financovat systém sběru, třídění a recyklace použitých obalů a ušetřit tak peníze z veřejných rozpočtů a rozpočtů firem, které tyto obaly uvádějí na trh,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. 

Nápojové obaly tvoří významnou část objemu veřejných odpadkových košů v Česku. „Jen hlavní město Prahu stojí výsyp tohoto druhu odpadu z veřejných košů ročně 20 milionů korun. Pro všechny města a obce České republiky, především pro turisticky atraktivní oblasti lze tento náklad odhadem vyčíslit celkově na 60 milionů korun ročně,“ komentuje Petr Novotný.

Stovky milionů korun z rozpočtů měst a obcí

PET lahve a plechovky zabírají objem v odpadovém hospodářství obcí a měst. I za předpokladu, že jsou vyhozené obaly sešlápnuté, naplní za rok 600 tisíc černých kontejnerů a 1,2 milionu žlutých kontejnerů s objemem 1 100 litrů. Při aktuálních cenách za vysypání každé takové popelnice a skládkování nebo jiné zpracování odpadu, který takto vznikne, tvoří PET lahve a plechovky v nákladech odpadového hospodářství měst a obcí náklad 320 milionů korun ročně. 

Pokud k uvedení zálohování do praxe nedojde, bude nutné vynaložit prostředky na rozšíření aktuální sběrné sítě o barevné popelnice u každého rodinného domu, což bude stát 2,3 miliardy korun. Následný provoz rozšířené infrastruktury pro sběr odpadu by pak obce stál 3 miliardy korun ročně, které by se musely promítnou buď do veřejných rozpočtů nebo do koncových cen pro spotřebitele přes navýšení poplatků výrobců za uvedení obalů na trh. 

Absence zálohového systému na PET lahve a plechovky znamená i řadu dalších negativních dopadů. V současném systému končí tři čtvrtiny plechovek ve směsném odpadu a polovina PET lahví navzdory vytřídění nedoputuje k recyklaci. Nápojové obaly tak ve velké míře končí na skládkách, ve spalovnách, nebo pohozené v přírodě a na ulicích měst a obcí. 

Třídění ještě neznamená recyklaci

Podle odhadů ministerstva životního prostředí se v Česku pouze 17 % použitých PET lahví dále využívá na výrobu PET lahví nových. V případě plechovek se pro výrobu nových nevyužije žádná. V Česku navíc ani pro jejich sběr ve velké části země neexistuje dostatečná infrastruktura. „Zálohování je nutností, která uleví nejen přírodě, ale také omezí zbytečné náklady spojené s neefektivitou současného systému. Čeští spotřebitelé, kteří poctivě třídí odpad, často ani netuší, že vytříděné materiály v řadě případů nejsou efektivně recyklovány. Zavedení zálohového systému umožní uzavřít materiálový koloběh, kdy se z použité lahve stane opět lahev a z plechovky nová plechovka,“ uzavírá Kristýna Havligerová

V Evropě zálohování zavedlo již 17 států, v nichž zálohuje více než polovina obyvatel EU. Po celém světě aktuálně funguje 58 zálohových systémů, ve kterých použité obaly vrací více než 350 milionů lidí.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Rakousko od letošního roku zálohuje jednorázové plastové lahve a hliníkové plechovky. Obchody tak nově účtují zálohu 25 centů (cca šest korun) za prodaný nápojový obal a přijímají zpět použité zálohované obaly. Češi, kteří tráví zimní dovolenou například v rakouských Alpách, si tak mohou na vlastní kůži vyzkoušet zálohování, které by Česko mohlo brzy také spustit. Co to pro ně znamená a jak mohou svou zálohu dostat zpět? 

V Rakousku již nyní zakoupí lidé plastové a kovové nápojové obaly s objemem od 0,1 do 3 litrů se zálohou 25 centů. „Zálohovanou PET lahev a plechovku spotřebitelé jednoduše poznají, protože každý zálohovaný obal v Rakousku má na sobě vytištěné logo zálohování – černobílou petku, plechovku a znak eura v recyklačním kroužku,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Vrátit obal a vyzvednout si svou zálohu zpět lze ve všech prodejnách nápojů. Pro frekventovaná místa, jako jsou například vlaková nádraží, zřizuje operátor rovněž odběrné automaty. Malí obchodníci s manuálním sběrem mohou využít výjimky a přijímat pouze ty obaly produktů, které sami nabízí, v počtu, který odpovídá jejich běžnému objemu prodeje. Tato výjimka se však českých turistů nijak nedotkne, pokud nenakoupí nápoje ve velkém množství. 

Rakousko začíná se zálohováním nápojových obalů v momentě, kdy má zpětný sběr jednorázových obalů na úrovni 70 %. Zavedením zálohového systému cílí na sběr v objem 2,2 mld. obalů ročně s ambicí dosáhnout 90 % nejpozději v roce 2027. Rakušané také počítají s tím, že jim záloha pomůže snížit množství odhozených petek a plechovek v přírodě a ulicích tak, jak se to povedlo v jiných zálohujících evropských zemích.

Rakousko

Co je zálohované?
PET lahve a plechovky o objemu 0,1 – 3 l
Jaká je výše zálohy?
0,25 EUR
Kde vracet?
Ve všech obchodech
Logo:

Více informací naleznete na webu: https://www.recycling-pfand.at/?lang=en

Vracet zálohované nápojové obaly mohou Češi i v dalších oblíbených dovolenkových destinacích, jako je Slovensko, Chorvatsko, Malta, pobaltské státy, Skandinávie či Irsko. Zálohuje však i sousední Německo a od loňského roku jsou nápojové obaly se zálohou rovněž v Maďarsku a Rumunsku. Stejně jako v Rakousku, tak i v dalších evropských zemích se zálohují PET lahve a plechovky (v objemu od 0,1l do 3l), v některých zemích pak i skleněné lahve. Běžná záloha se v evropských zemích pohybuje do čtyř korun. „Nejnižší zálohu ve výši zhruba 1,75 Kč mají v Chorvatsku, o něco vyšší zálohu 3,75 Kč má Irsko a Finsko, úplně nejvyšší zálohu zhruba 6 Kč mají v Rakousku a Německu,“ říká Kristýna Havligerová a dodává: „Při vracení je potřeba myslet na jedno důležité pravidlo. Nápojový obal musí být vždy vrácen v té zemi, ve které byl produkt zakoupen.“ 
Vrácením zálohovaných obalů se spotřebitelé chovají šetrně k přírodě a životnímu prostředí. Systém záloh šetří přírodní zdroje, a to díky tomu, že se lahve či plechovky vyrábí z recyklátu získaného z vrácených obalů, nikoli z panenského materiálu. Systém tak pomáhá snížit spotřebu energie i uhlíkovou stopu těchto obalů. V Evropě je obdobných systémů už 17, za pár měsíců přibude jako osmnácté i sousední Polsko. Česko tak bude jedním z mála nezálohujících ostrůvků na mapě Evropy. Celosvětově zálohuje už přes 350 milionů lidí, kteří použité obaly vrací v rámci 57 zálohových systémů včetně Austrálie, několika států USA nebo Izraele.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Nařízení stanovuje povinnost zavést systém záloh, pokud členské země nesplní povinnou míru sběru 80 % jak u PET lahví, tak u plechovek v roce 2026. Zároveň musí prokázat jasný plán, jak v roce 2030 dosáhnou míru sběru 90 %. Česká republika jednoznačně povinnou míru sběru nesplní u plechovek, jak již potvrdila také autorizovaná obalová společnost EKO KOM², a s vysokou pravděpodobností ani u plastových lahví. Jejich třídění už roky stagnuje kolem 75 %.

„Nové nařízení o obalech zpřísňuje cíle sběru pro členské státy, nově totiž zavádí cíl pro nápojové plechovky, a zároveň navyšuje cíl sběru plastových lahví od roku 2026. Nově zavedené zálohové systémy navíc musí splňovat stanovené minimální standardy. Rámec systému pro Česko, navržený v návrhu novely obalového zákona, který schválila vláda a nyní je na projednání v Poslanecké sněmovně, je s nimi v souladu,“ vysvětluje Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování.

Zálohový systém na PET lahve a plechovky je řešením neutěšené situace recyklace nápojových obalů. Nevyžaduje přitom žádné příspěvky ani dotace z veřejných zdrojů, protože plně využívá hodnoty vysbíraného materiálu, jehož prodej pomáhá financovat provoz a který v současném systému třídění leží ladem na skládce, v přírodě nebo končí ve spalovně. „Zálohování nápojových obalů oproti současnému systému třídění umožní vrátit k opětovnému použití téměř veškeré nápojové obaly. Lidé navíc budou mít jistotu, jak se s materiálem dále nakládá. Z navrácené PET lahve vznikne opět nová petka a z plechovky zase plechovka,“ říká Havligerová.

Většina Evropy je již na tyto změny připravena nebo se na ně připravuje. Zálohuje více než polovina obyvatel Evropy celkem v 16 zemích. V lednu 2025 se přidá Polsko a Rakousko. Z dalších zemí zálohování připravují například v Řecku, Portugalsku, ve Velké Británii a nově také ve Španělsku. 

První návrh Nařízení o obalech a obalovém odpadu představila Evropská komise v listopadu 2022. Dokument schválil již předchozí Evropský parlament 24. dubna 2024. Text nařízení následně procházel kontrolou formálních náležitostí. 25. listopadu 2024 projednal upravený text Výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu. Nařízení bylo následně zveřejněno v plénu Evropského parlamentu, čímž došlo k jeho formálnímu schválení. Posledním krokem bylo dnešní schválení návrhu Evropskou radou. Nařízení bude účinné 18 měsíců od vstupu do platnosti. 

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

_{¹ https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2024/12/16/sustainable-packaging-council-signs-off-on-new-rules-for-less-waste-and-more-re-use-in-the-eu
² https://www.ekokom.cz/reakce-aos-na-predpokladane-zavedeni-zalohovani-napojovych-obalu/}

Evropský parlament včera opětovně schválil nové nařízení o obalech a obalovém odpadu (tzv. PPWR), které zavádí podmínku, že pokud členský stát nesplní v roce 2026 míru sběru 80 % u PET lahví či plechovek, musí zavést zálohový systém na tyto obaly. Nové nařízení o obalech de-facto zpřísňuje cíle sběru pro členské státy, když nově zavádí cíl právě na nápojové plechovky a zároveň zvyšuje cíl sběru plastových lahví od roku 2026. Nově zavedené zálohové systémy navíc musí splňovat stanovené minimální standardy. Rámec systému pro Česko, navržený v návrhu novely obalového zákona, který schválila vláda a nyní je na projednání v Poslanecké sněmovně, je s nimi v souladu. 

„Nové evropské nařízení nám nechává jasnou volbu, buď zavedeme zálohování, nebo nedosáhneme stanovených cílů. Jsme rádi, že aktuální návrh zákona jde naproti splnění těchto cílů. Vyhneme se tak sankcím, a hlavně přispějeme k ochraně životního prostředí,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Nutnost zavedení zálohového systému potvrzuje také obalová společnosti EKO-KOM¹: „Dosažení 80 % sběru plechovek cestou běžného tříděného sběru již v roce 2026 je velmi nepravděpodobné, ne-li přímo nemožné, protože na tak zásadní intenzifikaci sběru kovových obalů zbývá pouhý jeden rok. Lze tak s vysokou jistotou předpokládat, že počínaje rokem 2027 bude mít ČR povinnost zavést nějakou formu zálohování plastových a kovových nápojových obalů.“

Zálohový systém na PET lahve a plechovky přinese celou řadu pozitivních dopadů pro životní prostředí, ekonomiku i společnost. Je správným krokem směrem k cirkulární ekonomice. Podle Havligerové je dobře nastavený zálohový systém klíčem k tomu, aby z lahve vznikla lahev a z plechovky nová plechovka. Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabrání plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % sníží spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Vyčistí také ulice a přírodu od odhozených nápojových obalů.

Většina Evropy je již na tyto změny připravena nebo se na ně připravuje. Zálohuje více než polovina obyvatel Evropy celkem v 16 zemích. V lednu 2025 se přidá Polsko a Rakousko. Z dalších zemí zálohování připravují například v Řecku, Portugalsku, ve Velké Británii a nově také ve Španělsku. 

Nařízení o obalech a obalovém odpadu schválil již předchozí Evropský parlament 24. dubna 2024. text nařízení následně procházel kontrolou formálních náležitostí. Počátkem tohoto týdne, v pondělí 25. listopadu, projednal opravený text Výbor pro životní prostředí. Nařízení bylo následně zveřejněno v plénu Evropského parlamentu. Pokud v průběhu následujících 24 hodin není podán návrh na další hlasování o návrhu, je text považován za schválený, přičemž žádný návrh na hlasování nepřišel. Nařízení o obalech a obalovém odpadu je tak Evropským parlamentem již finálně schváleno. V nejbližších dnech Nařízení ještě formálně potvrdí Evropská rada. První návrh Evropská komise představila v listopadu 2022.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

¹  _{https://www.ekokom.cz/reakce-aos-na-predpokladane-zavedeni-zalohovani-napojovych-obalu/}

Průzkum agentury 2muse pro Správce zálohového systému ukázal, že až 95 % Slováků systém zálohování zná a využívá jej. Více než 80 % respondentů uvedlo, že budou pokračovat v zálohování i v budoucnosti, což jen podtrhuje úspěšné fungování systému. „Naší prioritou nyní není jen dosahovat vysoké návratnosti, ale udržet ji a zároveň podpořit pozitivní motivaci lidí nadále se podílet na recyklaci obalů a tím pádem aktivně přispívat k ochraně přírody,“ zdůraznil generální ředitel Správce zálohového systému Marián Áč.

„Výsledky tohoto průzkumu potvrzují, že zálohování prázdných nápojových obalů se stalo běžnou součástí života Slováků. Odpovědný přístup občanů ukazuje, že Slováci vnímají zálohování i jako způsob, jak přispívat k ochraně životního prostředí,“ uvedla Stanislava Púčková z agentury 2muse.

Podpora zálohování na Slovensku je důležitá i pro vývoj v České republice, kde je návrh zákona nyní ve sněmovně a čeká na projednání v prvním čtení. „Ze zkušenosti Slováků je jasné, že zálohování nápojových obalů dává smysl a dobře nastavený systém umí dosáhnout skvělé výsledky. Slováci už ve druhém roce fungování systému vraceli 92 % obalů k recyklaci a tuto úroveň si stále drží,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování a dodává: „Slovenská veřejnost přijímá systém záloh pozitivně, vnímá pozitivní environmentální dopady, obaly bez problému vrací do sběrných míst. Podobný vývoj očekáváme i u nás. Češi už nyní vnímají pozitivní dopady především na životní prostředí, které zavedení systému záloh přinese, a jeho zavedení dlouhodobě podporují tři čtvrtiny z nich.“ 

Zálohování je podle Slováků prospěšná činnost

Až 77 % Slováků považuje zálohování za činnost, která přispívá ke snižování zátěže na životní prostředí a zlepšení kvality recyklace. Tento přístup odráží nejen ochotu obyvatel chránit životní prostředí, ale také potřebu systém zálohování dlouhodobě udržet. Vysoká úroveň informovanosti o zálohování hraje významnou roli, neboť tři čtvrtiny dotázaných správně rozumějí fungování zálohování, jako je například způsob vracení obalů či uplatnění účtenky za vrácené PET lahve a plechovky.

Dostupný a efektivní systém

Dostupná síť odběrných míst a rychlý proces vrácení obalů jsou dalšími faktory, které pomáhají udržet vysokou návratnost. Až 80 % dotázaných v průzkumu má nejbližší odběrné místo do 15 minut od svého bydliště, přičemž 62 % dokáže návštěvu odběrného místa vybavit do pěti minut. Kvalita a dostupnost odběrných míst podporují ochotu a aktivitu našich obyvatel systém aktivně využívat. Na to myslí i český návrh, který počítá s povinným zapojením obchodů s plochou nad 50 m2, díky kterému bude spotřebitelům k dispozici minimálně 11 tis. sběrných míst. Menší obchody se budou moct zapojit dobrovolně. 

Slováci během letošního roku vysbírali už více než jednu miliardu zálohovaných nápojových obalů. Celkově tak od spuštění zálohového systému (tedy od 1.1.2022) vysbírali více než 2,9 miliardy zálohovaných obalů.

Průzkum byl realizován v období od 27.8 do 10.9.2024 na vzorku 1220 respondentů, jejichž struktura odpovídá slovenské populaci.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

_{Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.}

Tzv. daň z plastů (plastic levy), kterou platí členské státy, zavedla roce 2021 Evropská unie s cílem snížit množství odpadu a pomoci financovat rozpočty EU. Jedná se o poplatek za nerecyklovaný plastový obalový odpad, který členské státy odvádějí do EU, a to ve výši 0,80 EUR na každý kilogram nerecyklovaného plastového obalového odpadu. Podle výpočtů ministerstva životního prostředí uhradí český stál ročně miliardy korun. 

Česká republika má však podle auditorů potenciál zvýšit recyklaci plastového odpadu. Vláda by měla zvážit zavedení nových politik a opatření, která by podpořila recyklaci. Funkčním řešením, které zavádí jiné státy EU, je zavedení systému záloh, který umí zajistit recyklaci alespoň části plastového obalu, a to nápojových obalů v míře minimálně 90 %. „Zálohový systém zajistí vysokou míru sběru obalů k recyklaci, a především jako jediný umí uzavřít materiálovou smyčku, tedy to, že se z petky stane opět petka a z plechovky plechovka. Opětovným využíváním materiálů do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů, přírodu i ulice zbaví odhozených nápojových obalů,“ říká Kristýna Havligerová, manažerka vnějších vztahů Iniciativy pro zálohování. Přesměrování PET lahví do zálohového systému navíc sníží množství pro výpočet pokuty až o 20 %. Podle analýzy INCIEN uspoří Česká republika 500 mil. Kč každý rok tím, že nebude muset odvádět pokutu za nerecyklované PET lahve. 

Zálohování je řešením i podle společnosti Eko-kom

Společnost EKO-KOM, která v České republice provozuje třídící systém, v září zaslala obcím jasné stanovisko⁴ k projednávanému obalovému zákonu, který má v Česku zavést zálohování PET lahví a plechovek. Podle ní bude muset ČR zavést zálohový systém na PET lahve a plechovky, protože nebude schopna splnit postupový cíl tříděného sběru nápojových plechovek ve výši 80 % pro rok 2026, neboť s takovým cílem koncepce rozvoje třídění ČR nepočítala a nemá pro jeho dosažení v horizontu necelých dvou let připraveny podmínky. 

Společnost Eko-kom jasně potvrdila, že bude obcím kompenzovat případné ztráty spojené se zavedením záloh, protože své platby obcím a třídičkám upraví. Dopad pro obce tak bude neutrální. Společně s kompenzací 15 % z nevrácených záloh bude podle Eko-komu dopad na obecní rozpočty ve výsledku spíše pozitivní. Ve své zprávě také Eko-kom uvedl na pravou míru nepravdivé informace o výjimce na cíle hliníkových obalů, která se na procentu sběru hliníkových plechovek nevztahuje.

Výdělek pro města a obce

Skutečnost, že obce nyní na vysbíraném materiálu nevydělávají, a naopak že každá vysbíraná lahev pro ně představuje náklad, potvrzují i studie. Podle analýzy⁵ INCIEN obce ročně na zavedení zálohového systému vydělají 120,7 milionu Kč, a to i kdyby inkasovaly částky z prodeje materiálu, což se ve skutečnosti neděje. Na jedné straně sice přijdou o tržby za prodej materiálu, to ale vyvažuje vyváží příspěvek z nevybraných záloh a úspora spojená s úbytkem objemu směsného odpad. Na prodeji materiálu podle společnosti INCIEN nyní vydělává akorát odpadový sektor. „Podle dat z průzkumu ministerstva životního prostředí si 82 % měst a obcí odpady sama neřeší a má podepsanou generální smlouvu s odpadovou společností. Příjmy z vytříděných materiálů tak plynou odpadové firmě. Obec tak může maximálně doufat, že jí odpadová společnost o tyto příjmy částečně sníží ostatní náklad na odpadové hospodářství,“ říká Petr Novotný, seniorní expert INCIEN.

Pro více informací kontaktujte:

Kristýna Havligerová
Manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
kristyna.havligerova@iniciativaprozalohovani.cz
+420724602113

Iniciativu pro zálohování založili významní výrobci nápojů Coca-Cola HBC Česko a Slovensko, Heineken Česká republika, Kofola ČeskoSlovensko, Mattoni 1873 a Plzeňský Prazdroj. Jejím cílem je zavedení plošného zálohového systému všech nápojových PET lahví a plechovek v České republice jako cestu k opravdové recyklaci těchto obalových materiálů.

¹ _{Příjmy EU založené na nerecyklovaných odpad z plastových obalů: https://www.eca.europa.eu/ECAPublications/SR-2024-16/SR-2024-16_EN.pdf}
² _{https://incien.org/wp-content/uploads/2024/08/Zalohovani-napojovych-obalu-bude-pro-obce-po-financni-strance-pozitivni_Petr-Novotny_INCIEN.pdf}
³ _{Zdroj: Ministerstvo financí – uvedené částky, které byly do rozpočtu EU odvedeny v roce 2021 a 2022 a které budou odvedeny v letech 2023 a 2024, vycházejí z odhadované výše množství nerecyklovaných plastových obalů v daných letech a nejsou proto konečné – https://www.mfcr.cz/cs/zahranici-a-eu/hospodareni-eu/pozice-cr-vuci-rozpoctu-eu/2024}
⁴ _{https://www.ekokom.cz/reakce-aos-na-predpokladane-zavedeni-zalohovani-napojovych-obalu/}
⁵ _{https://incien.org/wp-content/uploads/2024/08/Zalohovani-napojovych-obalu-bude-pro-obce-po-financni-strance-pozitivni_Petr-Novotny_INCIEN.pdf}