Přehled evropské regulace, kterou musí členské státy dodržet, představil Josef Schwarz ze zastoupení Evropské komise v České republice. Z jeho vystoupení vyplynulo, že v současné chvíli je platná povinnost 90% zpětného sběru obalů k recyklaci v roce 2029, která vyplývá ze směrnice o jednorázových plastech a povinný obsah recyklátu v nápojových obalech. Oproti tomu diskutovaný návrh evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu stále není finálně schválen. Navrhuje povinné zavedení zálohového systému na plastové lahve a plechovky v případě, že členská země nedosahuje požadované míry jejich sběru. V současné chvíli došlo k dohodě na 80 % pro oba materiály v letech 2026 a 2027, nicméně legislativní proces ještě není ukončen. Již dnes je tak jasné, že u plechovek tuto podmínku ČR nesplní. Bez ohledu na to, jak celá diskuze dopadne, stále platí cíle ze směrnice o jednorázových plastech, kde je potřeba do roku 2029 dosáhnout u PET lahví 90% míry sběru.

Ministr Hladík posluchačům představil plány Ministerstva životního prostředí ohledně přechodu ČR na cirkulární ekonomiku, vrchní ředitel sekce životního prostředí pak detaily připravovaného systému záloh, navrženého v novele obalového zákona. Podle propočtů  a kalkulačky MŽP získají po zavedení zálohového systému obce v průměru 39 Kč za každého občana. Ministerstvo také spočítalo, kolik by stála intenzifikace současného systému, díky které by Česko u obou materiálů dosáhlo 90% míry sběru. V takovém případě by intenzifikace znamenala rozšíření tzv. door-to-door systémů sběru do všech rodinných domů v Česku, kterých je více než 2 miliony. V rámci intenzifikace bude i zapotřebí doplnit do více než 1,7 milionu domácností nádoby na plastový odpad a následně je svážet, s tím rizikem, že cíle stejně nebudou naplněny. Když k tomu přidáme necelých 200 tisíc žlutých kontejnerů, bude potřeba lahve a plechovky svážet ze zhruba 2,2 milionu sběrných bodů. Jen svoz má podle odhadů ministerstva stát více než dvě miliardy korun ročně. Celkové provozní náklady odhaduje ministerstvo na více než tři miliardy korun ročně.

Evropské země ukazují, že systém záloh funguje

Jak funguje samotný systém záloh v evropských zemích, jak výkonné tyto systémy jsou a z jakých pozitivních dopadů tyto země benefitují představili Kaupo Karba, šéf estonského operátora systému záloh, Ján Franek, ředitel logistiky neziskové organizace Správca zálohového systému ze Slovenska a Anna Larsson, ředitelka pro cirkularitu mezinnárodní platfromy Reloop. 

Fakt, že si na systém záloh Slováci rychle zvykli, potvrdil Martin Červenka, místopředseda Sdružení měst a obcí Slovenska, podle kterého jsou spokojené i samosprávy, které profitují především z čistšího prostředí, ale také z nižších nákladů na čištění veřejných prostranství a skládkování. To, že nápojové obaly z přírody téměř zmizely, potvrdil také Ján Franek, které  upozornil, že slovenskému systému se vede velmi dobře a ve třetím roce fungovaní dosahuje 92% míry sběru obalů k recyklaci. 

Pozitivní dopad pro města a obce však vnímají také čeští starostové. Podle železnorudského starosty Filipa Smoly může zavedení zálohy na nápojové obaly pomoci i jim. „Pravidelně v Železné Rudě vyhráváme cenu za třídění odpadu, děláme to dobře. Ale zálohování se mi moc líbí a jeho zavedení podporuji. Myslím, že je to věc, díky které pomůžeme přírodě i u nás na Šumavě, protože z ní zmizí odhozené nápojové obaly, kterých nechávají turisté v lesích mnohem víc, než je zdrávo. Stačí přejet hranice k sousedům a vidíme, že je tam tento problém mnohem menší. Právě díky zkušenosti z blízkého Německa víme, že zálohování dobře funguje,“ říká Filip Smola.

Data studií potvrzují snížení uhlíkové stopy obalů

Jasný příznivý efekt zálohování potvrdil odborník z akademické půdy. Podle prof. Vladimíra Kočího, vedoucího Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha přináší recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky snížení environmentálních dopadů i uhlíkové stopy balení nápojů. Zálohový systém podle něj umí zajistit snížení dopadu těchto obalů na životní prostředí až o 28 %. Doprava přitom na celkových emisích hraje pouze velmi malou roli, neboť technologie výroby a recyklace má dominantní vliv. Potvrdila to LCA studie, které se soustředila na nakládání s nápojovými obaly napříč celým jejich životním cyklem, včetně dopravy a dalších aspektů spojených s jejich vysbíráním.

Přetékající kontejnery a nepořádek kolem nich je bohužel v Česku dokola se opakujícím problémem. Už v červenci 2022 to v průzkumu uvedlo téměř 75 % Čechů, že alespoň jednou měsíčně narazí na přetékající kontejner na třídění. Dva z pěti Čechů se pak dokonce minimálně jednou týdně potýkají s odpadem v okolí kontejnerů. 

Díky připravovanému systému záloh omezíme množství pohozených obalů nejen ve veřejném prostoru a v přírodě, ale v samotných žlutých kontejnerech na třídění, kde se uvolní místo pro jiný plastový odpad. Podle dostupných propočtů se zapojením PET lahví do zálohového systému uvolní zhruba třetina žlutých kontejnerů, které dnes bohužel často bývají na hranicích svých kapacit. Aktuálně navrhovaný zálohový systém bude nápomocný i s kapacitami popelnic komunálního odpadu. Právě tam totiž dnes často končí plechovky, kterých se vytřídí jen zhruba třetina.

Slovenským kontejnerům zálohy odlehčily

Připravovaný zálohový systém na PET lahve a plechovky uvolní místo v kontejnerech na třídění a zajistí tak i čisté ulice a životní prostředí. Ukazují to data ze Slovenska, kde systém již třetím rokem úspěšně funguje. Podle analýz společnosti NATUR-PACK tvořily před spuštěním zálohování PET lahve v kontejnerech v průměru 30,4 % objemu kontejnerů, v minulém roce už to bylo jen 2,38 % objemu. Celkově tak jde o pokles o více než 92 %. Největší hodnoty poklesu zaznamenaly analýzy u nápojových plechovek, kde se ztratilo více než 97,5 % objemu.

Při 90% míře vracení zálohovaných PET lahví a plechovek a jejich opakovaném využití do nových obalů bychom mohli ušetřit až 1824 GWh energie ročně. To by v roce 2020 pokrylo spotřebu energie na vytápění 210 369 českých domácností, které topí elektřinou. Zhruba tolik domácností se celkem nachází ve druhém největším českém městě, v Brně. Data vychází ze studie, kterou si nechala zpracovat norská společnost Infinitum, provozující norský národní zálohovací systém a z dat Českého statistického úřadu.

Dvě lahve nebo 40 týdnů poslechu hudby v mobilu?

Krásné příklady ušetřené energie má také již zmiňovaná studie z Norska. Podle ní například jedna průměrně velká PET lahev může ušetřit tolik energie, která by vystačila pro 70 nabíjení mobilního telefonu, dvě lahve pro energii potřebnou pro nepřerušovaný poslech hudby v mobilu po dobu 40 týdnu. Pokud vrátíte jednu láhev každý den po dobu jednoho týdne místo toho, abyste ji vyhodili, můžete udržet motorovou pilu v chodu déle než tři hodiny.

Česká republika potřebuje konečně začít skutečně recyklovat odpad, který vytváříme. My Češi skvěle třídíme a jsme v tom velmi zodpovědní. Třídění ale ještě není recyklace. Současný systém neplní cíle a není schopen vysbírat 90 % PET lahví, zatím se to žádnému evropskému systému nepovedlo. Navíc sesbírá pouze 26 % nápojových plechovek s tím, že žádné nemíří do nových nápojových obalů. Pro sběr plechovek si tak Česko muselo u Evropské komise vyjednat výjimku, protože stanoveného cíle 50% sběru v roce 2025 nemá šanci dosáhnout. Systémy záloh jsou jednoznačně jedinou cestou, jak vysbírat 90 % obalů k recyklaci, a především jak uzavřít materiálovou smyčku – vyrábět z PET lahví nové lahve a z plechovek nové plechovky. Řešení šetrné k životnímu prostředí. 

Zálohový systém je díky zajištění opětovného využívání materiálů do nových PET lahví a plechovek klíčem k tomu, abychom zabránili plýtvání přírodními zdroji, snížili až o 95 % spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Celkové pozitivní dopady systému záloh na životní prostředí potvrzují také tzv. LCA analýzy a to až o 30 % oproti systémům třídění, ať už jde o studie z Norska či české VŠCHT či dalších evropských zemí.

Záloha na obal také pomůže tomu, aby lidé přestali odhazovat použité obaly do svého okolí. Právě díky plánovaným čtyřem korunám na každý obal si lidé rozmyslí, zda obal odhodí nebo vrátí do obchodu. A pokud přeci jen někdo obal do přírody odhodí, někdo jiný ho zase sebere a do sběrného místa vrátí. Díky zálohovému systému si tak budeme užívat přírody a veřejných prostor bez povalujících se petek a plechovek stejně tak, jak to nyní mají Slováci, Němci, Litevci i další zálohující země.

Díky zálohovému systému budeme schopni vysbírat a recyklovat do nových nápojových obalů minimálně 90 % plastových lahví a plechovek uvedených na trh stejně tak, jak se to již nyní daří v 16 zálohujících evropských zemích. Další desítky států se na zavedení systému záloh nyní připravují.