Zavedení zálohového systému na PET lahve a plechovky je prokazatelně jedním z opatření, které přispěje ke snížení množství odpadu v přírodě a na veřejných prostranstvích, ale také k ochraně našeho životního prostředí. Nelíbí se hlavně těm, kdo přijdou o peníze, to ale obce nebudou.
Mezi Čechy má zavedení systému záloh dlouhodobě vysokou podporu. Přesto zatím některé obce, kvůli obavám o finanční příjmy proti zavedení systému hlasitě protestují, a to i přesto, že o příjmy nepřijdou. Ministerstvo pro životní prostředí v listopadu spočítalo, jak se zavedení systému záloh promítne do rozpočtů měst a obcí. Pro výpočet vybrali náhodně několik obcí a měst podle různého počtu obyvatel. Podle propočtů bude celkový dopad na obce pozitivní, v průměru by měla obec získat navíc 39 Kč za každého občana. Na webu také zveřejnilo praktickou kalkulačku, v které si každá obec může spočítat, co pro ně bude znamenat zavedení zálohového systému.
V Česku dnes najde i zástupce města a obcí, kteří chápou benefity zavedení záloh, například hlavní město Praha zavedení záloh podpořilo už před dvěma lety. Podle náměstkyně pražského primátora pro životní prostředí a klimatický plán Jany Komrskové má zavedení zálohování pozitivní vliv na čistotu v ulic a turisticky exponované metropoli jako je Praha by to velmi pomohlo. Jasnou podporu zálohování vyjádřila na březnové panelové diskusi v Malostranské besedě, kterou pořádal Byznys pro společnost.
Pozitivně se k zálohovému systému staví například v Železné Rudě, která pravidelně vyhrává cenu za třídění odpadu mezi obcemi. Inspirací místním je podle starosty města Filipa Smoly sousední Německo, ve kterém zálohování dobře funguje. Podle něj za hranicemi, kde systém funguje, je problém pohozených odpadků v přírodě o poznání menší. Stále relativně nově je to vidět na Slovensku, všimnout si toho ale lze také v dovolenkových zálohujících destinacích jako je ve skandinávských zemích, v Pobaltí nebo třeba v Chorvatsku.