Jak by zálohování mohlo reálně pomoct životnímu prostředí?

Systém zálohovaní je úspěšnou metodou, díky které lze získat nazpět i více než 90 % nápojových obalů a zajistit jejich cirkularitu. Potvrzují to i čísla ze 16 evropských zálohujících zemí. Zálohování PET lahví a plechovek pomáhá snížit množství pohozených nápojových obalů v přírodě až o 95 % a o celých 80 % umí snížit také uhlíkovou stopu při výrobě těchto obalů. Díky jejich opakovanému využívání se zásadně šetří energie potřebná na výrobu nových obalů – v jedné PET lahvi nebo dvou plechovkách je až 1 kWh energie, kterou lze recyklací opětovně využít.

Benefity zálohování v kostce

Cirkularita obalů

Cílem zavedení systému záloh je zajistit koloběh surovin, aby bylo možné je opakovaně recyklovat do nových nápojových obalů.

Méně odpadu v přírodě

Finanční motivace, tedy získání zálohy, přispívá ke změně chování lidí. Rozmyslí si, jestli zálohovaný obal odhodí nebo ho vrátí a získají peníze zpět.

Šetření energie

Podle norské studie představuje recyklace jedné PET lahve oproti jejímu energetickému využití úsporu energie ve výši 1 kWh, v případě plechovky je to 0,5 kWh.

Nižší uhlíková stopa

Recyklovanými obaly lze ušetřit až 95 % energie, a tak snížit uhlíkovou stopu při jejich výrobě až o 80 %. 

Z PETky do PETky, z plechovky do plechovky

Cílem zavedení systému záloh je zejména usnadnit životnímu prostředí v oblasti odpadů a zajistit koloběh surovin, které v současnosti mizí ve spalovnách nebo znečišťují naše okolí, aby bylo možné je opakovaně recyklovat do nových nápojových obalů.

Littering

To, že systém záloh umí účinně bojovat s litteringem (množstvím pohozeného odpadu v přírodě), ukazují čerstvá čísla ze Slovenska. Slováci, kteří zálohový systém na PET lahve a plechovky zavedli teprve před rokem, zaznamenali za krátkou dobu významný pokles odhozených nápojových obalů v přírodě. V roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 21 % a PET lahve 18 %. Na podzim roku 2022 to bylo už jen 4 % plechovek a 5 % PET lahví. Littering od zavedení záloh již netrápí ani další evropské země. V Litvě v průzkumu z roku 2018 tuto pozitivní zkušenost potvrdilo 95 % místních respondentů. Estonci v roce 2003 analyzovali složení odhozených odpadků podél silnic. Nápojové obaly tvořily až 80 % sesbíraného odpadu, přičemž PET lahve a plechovky z nich tvořily největší část. Po zavedení záloh podíl nápojových obalů v odhozeném odpadu podél silnic klesl pod 10 %. Žádná jiná metoda sběru nápojových nádob není pro boj s litteringem efektivnější. Důvodem je finanční motivace, tedy získání zálohy, která přispívá ke změně chování lidí. Rozmyslí si, jestli zálohovanou PET láhev nebo plechovku odhodí nebo ji vrátí a získají peníze zpět. Navíc se vytváří tzv. sekundární trh, kdy lidé motivovaní zálohou sbírají pohozené obaly a vrací je.

Ušetření energie

Podle norské studie představuje recyklace jedné PET lahve oproti jejímu energetickému využití úsporu energie ve výši 1 kWh, v případě plechovky je to 0,5 kWh. Podle našeho odhadu by se tak při 90% míře vrácení těchto obalů a jejich recyklaci do stejného výrobku ušetřilo tolik energie, kolik je potřeba na vytápění elektřinou všech domácností ve městě velikosti Brna.

Méně CO2 při výrobě

Výrobou nápojových obalů z recyklátu lze ušetřit až 95 % energie a díky tomu snížit uhlíkovou stopu při výrobě těchto obalů až o 80 %.

Pozitivní dopady na životní prostředí potvrzuje také tzv. LCA analýza, kterou vypracovala VŠCHT. Jde o studii nakládání s nápojovými obaly v celém životním cyklu, včetně dopravy. Data jasně ukazují, že zálohový systém oproti současnému systému třídění umí snížit dopady na životní prostředí až o 28 %.