obracím se na Vás jménem Iniciativy pro zálohování, která sdružuje významné nápojové společnosti. Naším cílem, který podporují též nápojové oborové asociace, je v ČR zavést systém nakládání s nápojovými obaly, který zajistí jejich opakovanou recyklaci zpátky do nových obalů. Ta nyní v Česku nefunguje z důvodu velmi nízké míry sběru plechovek a minimální recyklace nápojových obalů. 

My výrobci máme ze zákona odpovědnost za nápojové obaly po celou dobu jejich životního cyklu včetně toho, co se s nimi děje po použití. V současnosti tuto povinnost plníme přes společnost EKO-KOM. Přestože Češi jsou v třídění odpadu zodpovědní, následná recyklace u nás nefunguje. Tři čtvrtiny plechovek dnes skončí ve směsném odpadu a polovina z vysbíraných PET lahví k recyklaci nedojde. Cenný materiál tak dnes bohužel končí ve velké míře na skládkách, ve spalovnách nebo odhozený v přírodě. Stávající systém roky vykazuje stejnou mírou sběru a nemá kapacitu splnit evropské cíle pro nejbližší období a už vůbec nezajistí opakované využití materiálu.

Návrh plošného zálohování v novele obalového zákona je navržený tak, aby pomohl ČR s přechodem na cirkulární ekonomiku. Ministerstvo životního prostředí jej postavilo na ověřených principech, podle kterých zálohování úspěšně funguje v 16 evropských zemích, od ledna se přidají dva naši sousedé – Rakousko a Polsko. Zálohový systém je jednoznačně jedinou funkční cestou k uzavření materiálové smyčky nápojových obalů, díky které se z PET lahve stane opět PET lahev a z plechovky nová plechovka. Opětovným využíváním materiálu do nových PET lahví a plechovek zabráníme plýtvání přírodními zdroji, až o 95 % snížíme spotřebu energie při výrobě nových obalů a až o 80 % snížíme uhlíkovou stopu těchto obalů. 

Přesměrování PET lahví do zálohového systému navíc sníží množství materiálu, které je základem pro výpočet odvodu za nerecyklované plasty až o 20 %, tedy ročně by státní kasa ušetřila zhruba 500 mil. Kč. Český stát totiž odvádí každoročně za nerecyklovaný plastový obalový odpad miliardy korun Evropské unii jako poplatek za nízkou míru recyklace (poplatek je stanoven ve výši 20 Kč na kilogram nerecyklovaného plastového obalového odpadu).

Záloha nejen pomůže k vysokému zpětném sběru nápojových obalů k recyklaci, pomáhá také v boji s odhozenými nápojovými obaly v přírodě a ulicích měst. Potvrzují to zahraniční zkušenosti a především stále čerstvá zkušenost na Slovensku, kde už po roce fungováni zálohového systému pohozené plechovky a PET lahve z přírody a veřejného prostranství zmizely. Zavedení systému navíc Češi chtějí. Podle červnového průzkumu společnosti Ipsos tři čtvrtiny Čechů podporují zavedení systému záloh na PET lahve a plechovky.

Zálohování nápojových obalů přinese mnoho pozitivních dopadů: 

Ekologické:

• Snížení množství odpadu v přírodě: Zálohový systém výrazně zvyšuje míru sběru PET lahví a plechovek, čímž se snižuje jejich množství v přírodě, na ulicích, v parcích a vodních tocích.
• Zajistí opakovanou recyklaci: zajistí sběr minimálně 90 % obalů, které nejsou kontaminované a lze ho bez problému využít v potravinářství. Vysbírané obaly budou následně využity pro výrobu nových PET lahví a plechovek. 
• Ochrana životního prostředí: zabráníme plýtvání přírodními zdroji a až o 95 % snížíme spotřebu energie při výrobě nových obalů z recyklátu místo panenského a až o 80 % snížíme uhlíkovou stopu těchto obalů.

Ekonomické:

• Nevyžaduje prostředky z veřejných rozpočtů: Systém plně využívá hodnoty vysbíraného materiálu, jehož prodej pomáhá financovat provoz a který v současném systému třídění leží ladem na skládce nebo v přírodě. Systém nevyžaduje ani nikdy nevyžadoval žádné příspěvky ani dotace z veřejných zdrojů.
• Splnění evropských cílů: Zavedení zálohového systému je nezbytné pro splnění evropských cílů v oblasti recyklace a snižování množství odpadu a prevence vysokých sankcí za neplnění cílů. 
• Sníží poplatky, které český stát odvádí EU za nerecyklované plasty: Přesměrování PET lahví do zálohového systému navíc sníží množství materiálu, které je základem pro výpočet odvodu za nerecyklované plasty až o 20 %, tedy ročně by státní kasa ušetřila zhruba 500 mil. Kč.
• Stabilní zdroje surovin pro recyklaci: Zálohový systém zajišťuje stabilní dodávky kvalitních surovin pro recyklaci, což může přispět k rozvoji recyklačního průmyslu.
• Vytvoření nových pracovních míst: Vznik nových recyklačních společností vytvoří v ČR nová pracovní místa. 
• Snížení nákladů na úklid a likvidaci odpadu: Méně odpadu v přírodě znamená nižší náklady na jeho úklid a likvidaci, které hradí obce a kraje.

Sociální:

• Zvýšení povědomí o ochraně životního prostředí: Zálohový systém zvyšuje povědomí občanů o důležitosti recyklace odpadu a ochrany životního prostředí a díky záloze je motivuje k ekologičtějšímu chování.
• Podpora cirkulární ekonomiky: Zálohový systém přispívá k přechodu na cirkulární ekonomiku, která je založena na opakovaném využívání materiálů.

Projednání novely obalového zákona poslaneckou sněmovnou je nyní důležitým krokem. Už není na co čekat. Umožní zavést moderní evropské řešení na opakované využívání nápojových obalů, které je šetrné k životnímu prostředí. Pokud má Česko naplnit cíle dané EU, máme co dělat, abychom to stihli! Podpořte, prosím, novelu zákona a pomozte tak Česku na cestě k cirkulární ekonomice. 

S úctou
Kristýna Havligerová 
manažerka vnějších vztahů
Iniciativa pro zálohování
+420724602113

Zapojení malých obchodů je důležité nejen pro samotné obchodníky, ale také pro menší obce a jejich obyvatele. Pro spotřebitele je důležité mít možnost vracet zálohované obaly u svého oblíbeného obchodníka v místě svého bydliště. Právě menší obchodníci nechtějí, aby jejich zákazníci „utíkali“ do velkých řetězců jen proto, že jejich prodejny nejsou sběrným místem pro zálohované nápojové obaly. 

Zapojení do systému může být výhodou i pro malé obchodníky. Spotřebitelům nabídnou službu navíc, což může vést k další podpoře prodeje. Pokud spotřebitel přijde do prodejny vrátit lahve, většinou také nakoupí. Především v malých obcích lidé budou chtít vracet nápojové obaly ve svém blízkém obchodě, a ne jezdit do vzdálených míst. 

Řešení pro velké i malé obchody

Častou obavou, která obchodníky trápí, je finanční nákladnost pořízení automatu pro sběr zálohovaných obalů. Nemusí se toho ale obávat, protože i v Česku si budou moci vybrat mezi ručním sběrem pomocí čtečky a automatickým sběrem prostřednictvím automatu. Právě ruční sběr je méně nákladná varianta, která je vhodná právě pro malé obchodníky. Automaty je ideální pořizovat především do větších prodejen. Obchodníci mohou pro pořízení strojů využít také možnost pronájmů nebo půjček.  

V řadě oblastí se lze inspirovat u funkčních systémů v zahraničí. I jiné zálohující země kdysi stály před stejnými otázkami jako Česko a systém záloh u nich dnes dobře funguje. V některých zemích je například zavedeno pravidlo, že malí prodejci nemusí zálohu vyplácet v hotovosti, což motivuje zákazníky u nich tyto peníze utratit a pomáhá k vyšším tržbám. Obchody mohou také vracet zálohu prostřednictvím kreditů ve svých věrnostních programech, to také zajistí útratu právě u nich v prodejnách. Funkční řešení lze nalézt i pro skladování vybraných zálohovaných lahví. Existují vhodná řešení i pro menší prodejny, která zabírají pouhý jeden metr čtvereční. 

Přímé dodatečné náklady bude správce navíc obchodníkům kompenzovány prostřednictvím manipulačního poplatku za každý vrácený zálohovaný obal. Způsob výpočtu poplatku nastaví nezávislá třetí strana.

Přehled evropské regulace, kterou musí členské státy dodržet, představil Josef Schwarz ze zastoupení Evropské komise v České republice. Z jeho vystoupení vyplynulo, že v současné chvíli je platná povinnost 90% zpětného sběru obalů k recyklaci v roce 2029, která vyplývá ze směrnice o jednorázových plastech a povinný obsah recyklátu v nápojových obalech. Oproti tomu diskutovaný návrh evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu stále není finálně schválen. Navrhuje povinné zavedení zálohového systému na plastové lahve a plechovky v případě, že členská země nedosahuje požadované míry jejich sběru. V současné chvíli došlo k dohodě na 80 % pro oba materiály v letech 2026 a 2027, nicméně legislativní proces ještě není ukončen. Již dnes je tak jasné, že u plechovek tuto podmínku ČR nesplní. Bez ohledu na to, jak celá diskuze dopadne, stále platí cíle ze směrnice o jednorázových plastech, kde je potřeba do roku 2029 dosáhnout u PET lahví 90% míry sběru.

Ministr Hladík posluchačům představil plány Ministerstva životního prostředí ohledně přechodu ČR na cirkulární ekonomiku, vrchní ředitel sekce životního prostředí pak detaily připravovaného systému záloh, navrženého v novele obalového zákona. Podle propočtů  a kalkulačky MŽP získají po zavedení zálohového systému obce v průměru 39 Kč za každého občana. Ministerstvo také spočítalo, kolik by stála intenzifikace současného systému, díky které by Česko u obou materiálů dosáhlo 90% míry sběru. V takovém případě by intenzifikace znamenala rozšíření tzv. door-to-door systémů sběru do všech rodinných domů v Česku, kterých je více než 2 miliony. V rámci intenzifikace bude i zapotřebí doplnit do více než 1,7 milionu domácností nádoby na plastový odpad a následně je svážet, s tím rizikem, že cíle stejně nebudou naplněny. Když k tomu přidáme necelých 200 tisíc žlutých kontejnerů, bude potřeba lahve a plechovky svážet ze zhruba 2,2 milionu sběrných bodů. Jen svoz má podle odhadů ministerstva stát více než dvě miliardy korun ročně. Celkové provozní náklady odhaduje ministerstvo na více než tři miliardy korun ročně.

Evropské země ukazují, že systém záloh funguje

Jak funguje samotný systém záloh v evropských zemích, jak výkonné tyto systémy jsou a z jakých pozitivních dopadů tyto země benefitují představili Kaupo Karba, šéf estonského operátora systému záloh, Ján Franek, ředitel logistiky neziskové organizace Správca zálohového systému ze Slovenska a Anna Larsson, ředitelka pro cirkularitu mezinnárodní platfromy Reloop. 

Fakt, že si na systém záloh Slováci rychle zvykli, potvrdil Martin Červenka, místopředseda Sdružení měst a obcí Slovenska, podle kterého jsou spokojené i samosprávy, které profitují především z čistšího prostředí, ale také z nižších nákladů na čištění veřejných prostranství a skládkování. To, že nápojové obaly z přírody téměř zmizely, potvrdil také Ján Franek, které  upozornil, že slovenskému systému se vede velmi dobře a ve třetím roce fungovaní dosahuje 92% míry sběru obalů k recyklaci. 

Pozitivní dopad pro města a obce však vnímají také čeští starostové. Podle železnorudského starosty Filipa Smoly může zavedení zálohy na nápojové obaly pomoci i jim. „Pravidelně v Železné Rudě vyhráváme cenu za třídění odpadu, děláme to dobře. Ale zálohování se mi moc líbí a jeho zavedení podporuji. Myslím, že je to věc, díky které pomůžeme přírodě i u nás na Šumavě, protože z ní zmizí odhozené nápojové obaly, kterých nechávají turisté v lesích mnohem víc, než je zdrávo. Stačí přejet hranice k sousedům a vidíme, že je tam tento problém mnohem menší. Právě díky zkušenosti z blízkého Německa víme, že zálohování dobře funguje,“ říká Filip Smola.

Data studií potvrzují snížení uhlíkové stopy obalů

Jasný příznivý efekt zálohování potvrdil odborník z akademické půdy. Podle prof. Vladimíra Kočího, vedoucího Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha přináší recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky snížení environmentálních dopadů i uhlíkové stopy balení nápojů. Zálohový systém podle něj umí zajistit snížení dopadu těchto obalů na životní prostředí až o 28 %. Doprava přitom na celkových emisích hraje pouze velmi malou roli, neboť technologie výroby a recyklace má dominantní vliv. Potvrdila to LCA studie, které se soustředila na nakládání s nápojovými obaly napříč celým jejich životním cyklem, včetně dopravy a dalších aspektů spojených s jejich vysbíráním.

To, že zálohový systém je cestou ke splnění evropských cílů, potvrzuje také autorizovaná obalová společnost EKO-KOM. Podle jejího generálního ředitele Zbyňka Kozla je zavedení systému záloh nevyhnutelné, protože u nápojových plechovek nemůžeme dosáhnout cíle 80 % tříděného sběru do roku 2026, a proto ČR nemůže žádat Evropskou komisi o výjimku z nařízením uložené povinnosti zavést zálohování nápojových obalů, bez ohledu na to kolik plastových lahví sbíráme. 

Tento nový povinný cíl navrhuje evropské nařízení o obalech a obalovém odpadu, na jehož znění se shodla Rada Evropské unie a Evropský parlament. To zavede podmínku, že pokud členský stát nesplní v roce 2026 míru sběru 80 % u PET lahví či plechovek, musí zavést zálohový systém na tyto obaly. Finální hlasování v Evropském parlamentu se očekává 24. dubna.

Nařízení o obalech v podstatě zpřísňuje cíle sběru pro členské státy, když nově zavádí cíl právě na nápojové plechovky a zároveň zvyšuje cíl sběru plastových lahví v roce 2026. Diskuze dnes už tak není o tom, zda systém záloh zavést, ale o tom, jak vytvořit maximálně efektivní zálohový systému, který podpoří plnou cirkularitu. Cílem ČR je přechod na cirkulární ekonomiku, a právě systém záloh je jednoznačně jedinou funkční cestou k uzavření materiálovou smyčky nápojových obalů a zajištění toho, aby se tento cenný materiál opakovaně využíval. Představuje ale také obrovskou příležitost pro nastartování skutečné recyklace i u ostatních plastů, které dnes občané vytřídí.

Mezi Čechy má zavedení systému záloh dlouhodobě vysokou podporu. Přesto zatím některé obce, kvůli obavám o finanční příjmy proti zavedení systému hlasitě protestují, a to i přesto, že o příjmy nepřijdou. Ministerstvo pro životní prostředí v listopadu spočítalo, jak se zavedení systému záloh promítne do rozpočtů měst a obcí. Pro výpočet vybrali náhodně několik obcí a měst podle různého počtu obyvatel. Podle propočtů bude celkový dopad na obce pozitivní, v průměru by měla obec získat navíc 39 Kč za každého občana. Na webu také zveřejnilo praktickou kalkulačku, v které si každá obec může spočítat, co pro ně bude znamenat zavedení zálohového systému. 

V Česku dnes najde i zástupce města a obcí, kteří chápou benefity zavedení záloh, například hlavní město Praha zavedení záloh podpořilo už před dvěma lety. Podle náměstkyně pražského primátora pro životní prostředí a klimatický plán Jany Komrskové má zavedení zálohování pozitivní vliv na čistotu v ulic a turisticky exponované metropoli jako je Praha by to velmi pomohlo. Jasnou podporu zálohování vyjádřila na březnové panelové diskusi v Malostranské besedě, kterou pořádal Byznys pro společnost.

Pozitivně se k zálohovému systému staví například v Železné Rudě, která pravidelně vyhrává cenu za třídění odpadu mezi obcemi. Inspirací místním je podle starosty města Filipa Smoly sousední Německo, ve kterém zálohování dobře funguje. Podle něj za hranicemi, kde systém funguje, je problém pohozených odpadků v přírodě o poznání menší. Stále relativně nově je to vidět na Slovensku, všimnout si toho ale lze také v dovolenkových zálohujících destinacích jako je ve skandinávských zemích, v Pobaltí nebo třeba v Chorvatsku.

Například na Slovensku funguje systém záloh na PET lahve a plechovky třetím rokem a od jeho spuštění se vysbíralo již více než 2 miliardy lahví a plechovek. Slováci si na systém záloh rychle zvykli. Vracení použitých PET lahví a plechovek nepředstavuje podle průzkumu Instant Research agentury Ipsos pro respondenty problém a záloha ve výši 15 eurocentů (cca 3,6 Kč) je pro 80 % z nich dostatečně motivující, aby použitý obal vrátili do sběrného místa. Pro většinu Slováků bylo zavedení zálohového systému správným krokem. Oceňují na něm především pozitivní dopady na životní prostředí, méně odpadu v přírodě či opakované využívání suroviny. Na Slovensku obchody s potravinami vnímá více než 85 % Slováků jako ideální místo pro vracení zálohovaných obalů. Podle zkušenosti dotazovaných pomohl systém snížit množství odhozených petek a plechovek v přírodě.

Spokojenost s ozývá i ze slovenských samospráv. Podle místopředsedy Sdružení města a obcí Slovenska Martina Červenky právě samosprávy profitují především z čistšího prostředí, ale také z nižších nákladů na čištění veřejných prostranství a skládkování.

Cirkularita na Slovensku už funguje

Stále čerstvá zkušenost ze Slovenska přitom ukazuje, že zálohování plechovek dovoluje velmi rychle a efektivně přeměnit vysbírané obaly na nové. Díky tomu jsou například všechny plechovky, které nyní Plzeňský Prazdroj prodává na Slovensku, již ze tří čtvrtin vyrobeny z recyklovaného hliníku, čímž snížil jejich uhlíkovou stopu oproti plechovkám na českém trhu o polovinu. Na Slovensku se tak pivovaru daří získat zpět přes 90 % plechovek a materiál z nich znovu uvádět na trh v podobě plechovek, které jsou už ze tří čtvrtin vyrobeny z recyklátu. Celou potřebu recyklovaného hliníku už nyní pokrývá z vysbíraných plechovek. Stejnou zkušenost se zálohovým systémem a nákupem obalů od operátora systému pro výrobu nových petek mají také výrobce PET lahví jako je Coca-Cola, Kofola či Mattoni.

Přetékající kontejnery a nepořádek kolem nich je bohužel v Česku dokola se opakujícím problémem. Už v červenci 2022 to v průzkumu uvedlo téměř 75 % Čechů, že alespoň jednou měsíčně narazí na přetékající kontejner na třídění. Dva z pěti Čechů se pak dokonce minimálně jednou týdně potýkají s odpadem v okolí kontejnerů. 

Díky připravovanému systému záloh omezíme množství pohozených obalů nejen ve veřejném prostoru a v přírodě, ale v samotných žlutých kontejnerech na třídění, kde se uvolní místo pro jiný plastový odpad. Podle dostupných propočtů se zapojením PET lahví do zálohového systému uvolní zhruba třetina žlutých kontejnerů, které dnes bohužel často bývají na hranicích svých kapacit. Aktuálně navrhovaný zálohový systém bude nápomocný i s kapacitami popelnic komunálního odpadu. Právě tam totiž dnes často končí plechovky, kterých se vytřídí jen zhruba třetina.

Slovenským kontejnerům zálohy odlehčily

Připravovaný zálohový systém na PET lahve a plechovky uvolní místo v kontejnerech na třídění a zajistí tak i čisté ulice a životní prostředí. Ukazují to data ze Slovenska, kde systém již třetím rokem úspěšně funguje. Podle analýz společnosti NATUR-PACK tvořily před spuštěním zálohování PET lahve v kontejnerech v průměru 30,4 % objemu kontejnerů, v minulém roce už to bylo jen 2,38 % objemu. Celkově tak jde o pokles o více než 92 %. Největší hodnoty poklesu zaznamenaly analýzy u nápojových plechovek, kde se ztratilo více než 97,5 % objemu.

Nejviditelnější položkou v odhozeném odpadu v přírodě a na veřejných prostranstvích jsou podle Čechů nápojové obaly. Plechovky a PET lahve v přírodě potkává přes devadesát procent Čechů, stejné procento populace jako na Slovensku před zavedením zálohového systému. Nejčastěji se válí podél cest, čtvrtina především okolo laviček a více než 15 % ve volné přírodě a v blízkosti silnic. Nepořádek Češi vnímají také poblíž památek. 

Odpůrci zálohového systému často mlží a tvrdí, že především s PET lahvema v přírodě ani na veřejných prostranstvích problém není. Když už nějaký obal přiznají, tak plechovky, přesto ani to podle nich není takový problém. Možná chodí na procházky jinam než my všichni? Kdyby v přírodě žádné petky nebyly, nemusely by výrobci nápojů v PET platit až polovinu veškerých nákladů na littering.  V roce 2023 zaplatili výrobci za littering autorizované společnosti EKO-KOM 56 mil. Kč a z toho 50 % bylo právě za PET lahve. Kdyby v přírodě nebyly, proč by toto po výrobcích EKO-KOM chtěl? Že je nejčastější složkou odhozeného odpadu v přírodě právě petky a plechovky potvrzují také lidé, kteří chodí do terénu, například zástupci Ukliďme Česko či Trash Hero.

Slováky už odhozené nápojové obaly netrápí

Přitom problém litteringu nápojových obalů má jednoduché řešení. Právě zálohový systém pomůže. Díky záloze na obalu si lidé rozmyslí, zda obal odhodí nebo ho vrátí do sběrného místa. A když už někdo obal přeci jen zahodí, někdo jiný jej zas do systému vrátí. Například na Slovensku, tam nápojové obaly už po roce fungování z přírody téměř zmizely, v průzkumech to potvrzuje 9 z 10 Slováků. Významný úbytek těchto obalů potvrzují také analýzy společnosti ENVI-PAK, která pravidelně analyzuje volně pohozený odpad v desítkách lokalit na Slovensku. Zatímco v roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 20,5 % a PET lahve 15 %, loni v létě to bylo už jen 2,2 % plechovek a 3,2 % PET lahví.

Pokles litteringu až na nulu

Také další zahraniční zkušenosti potvrzují, že zálohy pomáhají zatočit s odpadem pohozeným ve volné přírodě. V Německu před zavedením plošného zálohového systému tvořily v roce 1998 nápojové obaly zhruba jednu pětinu z celkového objemu pohozených odpadků v okolí. V roce 2002 bylo v přírodě odhozeno 1 až 2 miliardy nápojových obalů. Po zavedení záloh littering nápojových obalů klesl téměř na nulu. 

S tím, jak zálohový systém pomohl snížit pohozené nápojové obaly v přírodě, jsou spokojeni také v Litvě. V průzkumu z roku 2018 tuto pozitivní zkušenost potvrdilo 95 % místních respondentů.

Přínosy zavedení záloh ve vztahu k litteringu potvrzuje i zkušenost z Estonska, které na systém přešlo v roce 2005. Estonci v roce 2003 analyzovali složení odhozených odpadků podél silnic. Nápojové obaly tvořily až 80 % sesbíraného odpadu, přičemž PET lahve a plechovky z nich tvořily největší část. Po zavedení záloh podíl nápojových obalů v odhozeném odpadu podél silnic klesl pod 10 %. 

Žádná jiná metoda sběru nápojových nádob se pro boj s litteringem neprokázala jako efektivnější.

Při 90% míře vracení zálohovaných PET lahví a plechovek a jejich opakovaném využití do nových obalů bychom mohli ušetřit až 1824 GWh energie ročně. To by v roce 2020 pokrylo spotřebu energie na vytápění 210 369 českých domácností, které topí elektřinou. Zhruba tolik domácností se celkem nachází ve druhém největším českém městě, v Brně. Data vychází ze studie, kterou si nechala zpracovat norská společnost Infinitum, provozující norský národní zálohovací systém a z dat Českého statistického úřadu.

Dvě lahve nebo 40 týdnů poslechu hudby v mobilu?

Krásné příklady ušetřené energie má také již zmiňovaná studie z Norska. Podle ní například jedna průměrně velká PET lahev může ušetřit tolik energie, která by vystačila pro 70 nabíjení mobilního telefonu, dvě lahve pro energii potřebnou pro nepřerušovaný poslech hudby v mobilu po dobu 40 týdnu. Pokud vrátíte jednu láhev každý den po dobu jednoho týdne místo toho, abyste ji vyhodili, můžete udržet motorovou pilu v chodu déle než tři hodiny.

Česká republika potřebuje konečně začít skutečně recyklovat odpad, který vytváříme. My Češi skvěle třídíme a jsme v tom velmi zodpovědní. Třídění ale ještě není recyklace. Současný systém neplní cíle a není schopen vysbírat 90 % PET lahví, zatím se to žádnému evropskému systému nepovedlo. Navíc sesbírá pouze 26 % nápojových plechovek s tím, že žádné nemíří do nových nápojových obalů. Pro sběr plechovek si tak Česko muselo u Evropské komise vyjednat výjimku, protože stanoveného cíle 50% sběru v roce 2025 nemá šanci dosáhnout. Systémy záloh jsou jednoznačně jedinou cestou, jak vysbírat 90 % obalů k recyklaci, a především jak uzavřít materiálovou smyčku – vyrábět z PET lahví nové lahve a z plechovek nové plechovky. Řešení šetrné k životnímu prostředí. 

Zálohový systém je díky zajištění opětovného využívání materiálů do nových PET lahví a plechovek klíčem k tomu, abychom zabránili plýtvání přírodními zdroji, snížili až o 95 % spotřebu energie a až o 80 % uhlíkovou stopu těchto obalů. Celkové pozitivní dopady systému záloh na životní prostředí potvrzují také tzv. LCA analýzy a to až o 30 % oproti systémům třídění, ať už jde o studie z Norska či české VŠCHT či dalších evropských zemí.

Záloha na obal také pomůže tomu, aby lidé přestali odhazovat použité obaly do svého okolí. Právě díky plánovaným čtyřem korunám na každý obal si lidé rozmyslí, zda obal odhodí nebo vrátí do obchodu. A pokud přeci jen někdo obal do přírody odhodí, někdo jiný ho zase sebere a do sběrného místa vrátí. Díky zálohovému systému si tak budeme užívat přírody a veřejných prostor bez povalujících se petek a plechovek stejně tak, jak to nyní mají Slováci, Němci, Litevci i další zálohující země.

Díky zálohovému systému budeme schopni vysbírat a recyklovat do nových nápojových obalů minimálně 90 % plastových lahví a plechovek uvedených na trh stejně tak, jak se to již nyní daří v 16 zálohujících evropských zemích. Další desítky států se na zavedení systému záloh nyní připravují.