Pozitivní dopady systému záloh na PET lahve a plechovky, který České republice pomohou s přechodem na cirkulární ekonomiku, potvrdil seminář v Poslanecké sněmovně na začátku února, nad kterým vzali záštitu poslanci Josef Bernard, Václav Král, Jiří Slavík, David Šimek, Klára Kocmanová a Eva Fialová. Odborníci na něm představili, jak evropská legislativa podporuje cirkularitu nápojových obalů, jaké jsou plány Ministerstva životního prostředí v této oblasti, jaké zkušenosti se zálohováním PET lahví a plechovek mají evropské státy či jaké jsou dopady na životní prostředí nebo ekonomické aspekty zavedení systému záloh.
Přehled evropské regulace, kterou musí členské státy dodržet, představil Josef Schwarz ze zastoupení Evropské komise v České republice. Z jeho vystoupení vyplynulo, že v současné chvíli je platná povinnost 90% zpětného sběru obalů k recyklaci v roce 2029, která vyplývá ze směrnice o jednorázových plastech a povinný obsah recyklátu v nápojových obalech. Oproti tomu diskutovaný návrh evropského nařízení o obalech a obalovém odpadu stále není finálně schválen. Navrhuje povinné zavedení zálohového systému na plastové lahve a plechovky v případě, že členská země nedosahuje požadované míry jejich sběru. V současné chvíli došlo k dohodě na 80 % pro oba materiály v letech 2026 a 2027, nicméně legislativní proces ještě není ukončen. Již dnes je tak jasné, že u plechovek tuto podmínku ČR nesplní. Bez ohledu na to, jak celá diskuze dopadne, stále platí cíle ze směrnice o jednorázových plastech, kde je potřeba do roku 2029 dosáhnout u PET lahví 90% míry sběru.
Ministr Hladík posluchačům představil plány Ministerstva životního prostředí ohledně přechodu ČR na cirkulární ekonomiku, vrchní ředitel sekce životního prostředí pak detaily připravovaného systému záloh, navrženého v novele obalového zákona. Podle propočtů a kalkulačky MŽP získají po zavedení zálohového systému obce v průměru 39 Kč za každého občana. Ministerstvo také spočítalo, kolik by stála intenzifikace současného systému, díky které by Česko u obou materiálů dosáhlo 90% míry sběru. V takovém případě by intenzifikace znamenala rozšíření tzv. door-to-door systémů sběru do všech rodinných domů v Česku, kterých je více než 2 miliony. V rámci intenzifikace bude i zapotřebí doplnit do více než 1,7 milionu domácností nádoby na plastový odpad a následně je svážet, s tím rizikem, že cíle stejně nebudou naplněny. Když k tomu přidáme necelých 200 tisíc žlutých kontejnerů, bude potřeba lahve a plechovky svážet ze zhruba 2,2 milionu sběrných bodů. Jen svoz má podle odhadů ministerstva stát více než dvě miliardy korun ročně. Celkové provozní náklady odhaduje ministerstvo na více než tři miliardy korun ročně.
Evropské země ukazují, že systém záloh funguje
Jak funguje samotný systém záloh v evropských zemích, jak výkonné tyto systémy jsou a z jakých pozitivních dopadů tyto země benefitují představili Kaupo Karba, šéf estonského operátora systému záloh, Ján Franek, ředitel logistiky neziskové organizace Správca zálohového systému ze Slovenska a Anna Larsson, ředitelka pro cirkularitu mezinnárodní platfromy Reloop.
Fakt, že si na systém záloh Slováci rychle zvykli, potvrdil Martin Červenka, místopředseda Sdružení měst a obcí Slovenska, podle kterého jsou spokojené i samosprávy, které profitují především z čistšího prostředí, ale také z nižších nákladů na čištění veřejných prostranství a skládkování. To, že nápojové obaly z přírody téměř zmizely, potvrdil také Ján Franek, které upozornil, že slovenskému systému se vede velmi dobře a ve třetím roce fungovaní dosahuje 92% míry sběru obalů k recyklaci.
Pozitivní dopad pro města a obce však vnímají také čeští starostové. Podle železnorudského starosty Filipa Smoly může zavedení zálohy na nápojové obaly pomoci i jim. „Pravidelně v Železné Rudě vyhráváme cenu za třídění odpadu, děláme to dobře. Ale zálohování se mi moc líbí a jeho zavedení podporuji. Myslím, že je to věc, díky které pomůžeme přírodě i u nás na Šumavě, protože z ní zmizí odhozené nápojové obaly, kterých nechávají turisté v lesích mnohem víc, než je zdrávo. Stačí přejet hranice k sousedům a vidíme, že je tam tento problém mnohem menší. Právě díky zkušenosti z blízkého Německa víme, že zálohování dobře funguje,“ říká Filip Smola.
Data studií potvrzují snížení uhlíkové stopy obalů
Jasný příznivý efekt zálohování potvrdil odborník z akademické půdy. Podle prof. Vladimíra Kočího, vedoucího Ústavu udržitelnosti a produktové ekologie VŠCHT Praha přináší recyklace z lahve do lahve a z plechovky do plechovky snížení environmentálních dopadů i uhlíkové stopy balení nápojů. Zálohový systém podle něj umí zajistit snížení dopadu těchto obalů na životní prostředí až o 28 %. Doprava přitom na celkových emisích hraje pouze velmi malou roli, neboť technologie výroby a recyklace má dominantní vliv. Potvrdila to LCA studie, které se soustředila na nakládání s nápojovými obaly napříč celým jejich životním cyklem, včetně dopravy a dalších aspektů spojených s jejich vysbíráním.