Pohozené odpadky ve volné přírodě či na veřejných prostranstvích nás Čechy trápí. V průzkumech Instant Research agentury Ipsos 9 z 10 Čechů jasně uvedlo, že hlavní složku volně pohozeného odpadu tvoří PET lahve a plechovky. Češi přitom věří, že by situaci výrazně zlepšilo zavedení zálohového systému. Stačí totiž vyjet za hranice do některé ze zálohujících zemí, kde se nápojové obaly nikde nepovalují.
Nejviditelnější položkou v odhozeném odpadu v přírodě a na veřejných prostranstvích jsou podle Čechů nápojové obaly. Plechovky a PET lahve v přírodě potkává přes devadesát procent Čechů, stejné procento populace jako na Slovensku před zavedením zálohového systému. Nejčastěji se válí podél cest, čtvrtina především okolo laviček a více než 15 % ve volné přírodě a v blízkosti silnic. Nepořádek Češi vnímají také poblíž památek.
Odpůrci zálohového systému často mlží a tvrdí, že především s PET lahvema v přírodě ani na veřejných prostranstvích problém není. Když už nějaký obal přiznají, tak plechovky, přesto ani to podle nich není takový problém. Možná chodí na procházky jinam než my všichni? Kdyby v přírodě žádné petky nebyly, nemusely by výrobci nápojů v PET platit až polovinu veškerých nákladů na littering. V roce 2023 zaplatili výrobci za littering autorizované společnosti EKO-KOM 56 mil. Kč a z toho 50 % bylo právě za PET lahve. Kdyby v přírodě nebyly, proč by toto po výrobcích EKO-KOM chtěl? Že je nejčastější složkou odhozeného odpadu v přírodě právě petky a plechovky potvrzují také lidé, kteří chodí do terénu, například zástupci Ukliďme Česko či Trash Hero.
Slováky už odhozené nápojové obaly netrápí
Přitom problém litteringu nápojových obalů má jednoduché řešení. Právě zálohový systém pomůže. Díky záloze na obalu si lidé rozmyslí, zda obal odhodí nebo ho vrátí do sběrného místa. A když už někdo obal přeci jen zahodí, někdo jiný jej zas do systému vrátí. Například na Slovensku, tam nápojové obaly už po roce fungování z přírody téměř zmizely, v průzkumech to potvrzuje 9 z 10 Slováků. Významný úbytek těchto obalů potvrzují také analýzy společnosti ENVI-PAK, která pravidelně analyzuje volně pohozený odpad v desítkách lokalit na Slovensku. Zatímco v roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 20,5 % a PET lahve 15 %, loni v létě to bylo už jen 2,2 % plechovek a 3,2 % PET lahví.
Pokles litteringu až na nulu
Také další zahraniční zkušenosti potvrzují, že zálohy pomáhají zatočit s odpadem pohozeným ve volné přírodě. V Německu před zavedením plošného zálohového systému tvořily v roce 1998 nápojové obaly zhruba jednu pětinu z celkového objemu pohozených odpadků v okolí. V roce 2002 bylo v přírodě odhozeno 1 až 2 miliardy nápojových obalů. Po zavedení záloh littering nápojových obalů klesl téměř na nulu.
S tím, jak zálohový systém pomohl snížit pohozené nápojové obaly v přírodě, jsou spokojeni také v Litvě. V průzkumu z roku 2018 tuto pozitivní zkušenost potvrdilo 95 % místních respondentů.
Přínosy zavedení záloh ve vztahu k litteringu potvrzuje i zkušenost z Estonska, které na systém přešlo v roce 2005. Estonci v roce 2003 analyzovali složení odhozených odpadků podél silnic. Nápojové obaly tvořily až 80 % sesbíraného odpadu, přičemž PET lahve a plechovky z nich tvořily největší část. Po zavedení záloh podíl nápojových obalů v odhozeném odpadu podél silnic klesl pod 10 %.
Žádná jiná metoda sběru nápojových nádob se pro boj s litteringem neprokázala jako efektivnější.